Zvýší se kvalita servisu Svaz měst a obcí ČR (SMO) čeká sedmý sněm. Na to, co přinese nového, na reakci na počátek fungování krajského zřízení a priority v nadcházejícím roce jsme se ptali výkonného místopředsedy svazu Jaromíra Jecha. Změní se vznikem krajů struktura, činnost a role SMO? Diskuze o...
Zvýší se kvalita servisu
Svaz měst a obcí ČR (SMO) čeká sedmý sněm. Na to, co přinese nového, na reakci na počátek fungování krajského zřízení a priority v nadcházejícím roce jsme se ptali výkonného místopředsedy svazu Jaromíra Jecha.
Změní se vznikem krajů struktura, činnost a role SMO?
Diskuze o tom, jak se se vznikem krajů změní struktura a činnost svazu je široká problematika. Je nutno ji rozčlenit na dílčí kapitoly.
Sněm SMO by měl schvalovat nové stanovy, které reagují na vznik krajů a zánik okresů. Tímto okamžikem již nebude možné využít okresního zastoupení, které jsme doposud měli. Rada svazu jako nejvyšší orgán mezi sněmy má 88 členů - jsou zde zástupci všech okresů a statutárních měst.
Zde se kvůli vzniku krajů plánuje zastoupení primátora statutárního města, starosty města a starosty obce, tedy tří zástupců z jednoho kraje. Praha by měla rovněž tři zástupce. Vzniklo by tak poloviční těleso se 42 zástupci.
Další otázkou je svaz jako celonárodní instituce, jejímž úkolem je kontakt s vládou a parlamentem při přípravě zákonů. Rovněž jde o společenskou platformu, kde se mohou lidé setkávat na různých úrovních.
Jedna rovina je tedy mít zastoupení z krajů a druhá nadále řešit obecné záležitosti. Nová struktura SMO je spíše záležitostí technickou a nikdo nenavrhuje, aby byl svaz rozštěpen. Zazněly však i návrhy, aby se svaz začal členit do krajských sekcí. To je ale velmi ošidná věc, protože kraje budou řešit především své vnitřní problémy a ne ty, které mají celorepublikovou platnost.
Kontakt s krajským zastupitelstvem nebo úřadem by měl řešit krajské záležitosti. Myslím, že zde platí pojem subsidiarita v plném slova smyslu, protože se na této úrovni budou řešit otázky dotací příslušného kraje různým obcím nebo se kraje budou snažit prosadit u státu lobováním peníze například na dálnice. To už je ale věc, se kterou se nelze zabývat na svazové půdě, a která jde proti celorepublikovým zájmům.
Domnívám se, že je důležité, aby se starostové setkávali v rámci krajů a aby byli partnery krajskému zastupitelstvu. Funguje to například na jižní a střední Moravě, v severních Čechách překrývá spolupráce i hranice krajů. Ve středních Čechách ale starostové zatím neměli potřebu se příliš setkávat.
Ke spolupráci v rámci krajů podle mne zástupce měst a obcí přinutí právě ta skutečnost, že kraje budou moci poskytovat dotace. Ty patrně zpočátku půjdou nejdříve tam, kde mají víc krajských zastupitelů. Přirozenou reakcí zbylých obcí bude snaha vytvořit protiváhu. Podle mne v průběhu roku či dvou všude vzniknou krajské platformy a budou stejně důležité, jako jsou dnes důležité mikroregiony.
Které priority má svaz pro rok 2001?
Jedním z letitých problémů je odstranit tzv. dvoukolejnost financování ve školství, což souviselo i s nedávnou stávkovou pohotovostí školských odborářů.
Rovněž bychom chtěli prohloubit vliv zástupců samosprávy v legislativním procesu. Důvod je jednoduchý - pořád existují velké rezervy v práci úředníků, kteří zpracovávají prvotní podklady pro legislativu, a to i ve Sněmovně.
Dále mám na mysli třeba Ministerstvo životního prostředí. V krizových zákonech, v případě havárií ve velkých průmyslových podnicích nebyla samospráva původně ani zmíněna. Pořád zde jde o vztah státu a úředníků.
V západních zemích, kde úředníci často prošli místní správou, vypadá situace docela jinak. Jako protiklad uveďme nouzové plánování v zemích NATO - starosta třeba v Nizozemsku hraje v krizových situacích velmi významnou roli - jako ten, kdo je událostem nejblíže.
Důležité bude zhostit se dobře úkolů ve sféře sociálních služeb. Zde se plánuje přesun kompetencí na obce v souvislosti s rušením okresů. Stát by v tomto případě rád přesunul na obce povinnosti, nikoliv ale finanční prostředky.
Další novinkou v následujícím období bude navrhovaná změna stanov SMO, které by měly optimálně reagovat na krajské zřízení.
Stanovy sice v zásadě vyhovují, mělo by však dojít k jejich formální precizaci - jejich základ pochází z roku 1991. Je třeba reagovat i na změny podle zákona o obcích, třeba v problematice svazků obcí.
Původní stanovy byly leckde velmi volné - podle potřeb a podmínek doby, kdy SMO zahajoval svou činnost. V nových stanovách se klade větší důraz na činnost jednotlivých komor - obcí, měst a statutárních měst. Chceme být přísnější i ve výběru kandidátů na předsedy odborných komisí.
Přinese zamýšlené zvýšení členského příspěvku zlepšení služeb pro obce?
Dosud se zvyšoval příspěvek, který vycházel z počtu obyvatel. S touto částkou bychom nechtěli hýbat. K tomu Rada svazu uvažuje o tom, že navrhne sněmu zavedení pevné částky 1000 Kč na členskou obec. Tím by se zabránilo tomu, aby finanční náročnost pro větší obce byla ne-úměrně vysoká ve vztahu k poskytovaným službám.
Tato částka by neměla vadit ani těm nejmenším obcím. Navíc by nový systém při počtu členských obcí umožňoval získat finance potřebné pro zaměstnání například finančního experta SMO.
Průběžně se snažíme o to, aby se zaměstnáním dalších lidí zvýšila kvalita servisu i svazových stanovisek v rámci připomínkování zákonů.
Náš svaz je co do počtu zaměstnanců koncipován podobně jako třeba v Rakousku, kde je zaměstnáno zhruba 20 lidí. Naproti tomu ve Skandinávii, kde je na svazech měst a obcí zaměstnáno 300 až 700 úředníků, jde vlastně o obdobu ministerstva.
Jak koncipujete podzimní finanční konferenci?
Mělo by se zde určitě hovořit o financích ve vztahu k reformě, k její druhé fázi. Co se týká zákona o rozpočtovém určení výnosu některých daní, jde o to, aby se objem financí, který jde na obecní samosprávu, neztenčoval, naopak, aby minimálně reflektoval inflaci atd. Pokud jde o kompetence v rámci druhé fáze reformy, aby se v rámci přesunu kompetencí přesouvaly i finance.
Vyvíjí se spolupráce SMO s ministerstvy, pokud jde o legislativní činnost, uspokojivě?
Svaz není řádným připomínkovým místem, řada ministerstev a institucí si ale uvědomuje výhodnost tohoto kontaktu. Například spolupráci s Ministerstvem vnitra musím hodnotit jako velice dobrou, zlepšuje se i spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jiná věc je, zda souhlasíme nebo nesouhlasíme s tím, jak ministerstva připravují materiály či s tím, co je v nich obsaženo. U starostů pořád přežívá obava z minulosti, protože se setkávali s formální diskuzí nebo spíše s formou oznámení.
Setkání se starosty, které Ministerstvo vnitra kvůli reformě absolvovalo ve všech okresech, to je, myslím, zatím nevídaný jev. Stejný přístup by si měly osvojit i jiné resorty. Naopak s Ministerstvem financí je komunikace katastrofální, prakticky nulová. Svaz, bohužel, navíc zatím nemá kapacity pro podrobné finanční analýzy.
Spolupráce s Poslaneckou sněmovnou je naproti tomu kvalitní, zlepšuje se se Senátem, ale i s Legislativní radou vlády.
Vychází SMO ve svých stanoviscích vždy z apolitických hledisek?
V připomínkových řízeních jsem se nesetkal se stranickým přístupem, dokonce ani u vysloveně politického zákona o rozpočtovém určení výnosu některých daní, který vyjadřuje míru solidarity či nesolidarity.
Václav Drašnar
