Ustanovení hlavy páté zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) jsou další novinkou v právní úpravě obecního zřízení. Dochází zejména k posílení pozice zastupitelstva a jsou stanovena pravidla pro činnost obligatorních výborů a pro orgány části obcí (osadní výbory). Odstraňuje se...
Ustanovení hlavy páté zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) jsou další novinkou v právní úpravě obecního zřízení.
Dochází zejména k posílení pozice zastupitelstva a jsou stanovena pravidla pro činnost obligatorních výborů a pro orgány části obcí (osadní výbory). Odstraňuje se privilegované postavení rady ve vztahu ke komisím. Novela přináší i úpravu formálních záležitostí (minimální počty členů výborů, pravidla pro usnesení, základní režim průběhu kontroly).
VÝBORY (§ 117-§ 119)
Novela charakterizuje výbory jako iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva obce. Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční a výbor kontrolní. Z dikce zákona je možné zřetelně vysledovat přímou podobnost s předchozími komisemi obecní rady, kdy byly též obligatorně zřizovány komise kontrolní a komise finanční, jejichž činnost účinností novely končí.
Činnost výborů obecně
Výbor plní úkoly, kterými ho pověří zastupitelstvo, a jemu také ze své činnosti odpovídá. Svá stanoviska, ale stejně tak i návrhy, předkládá opět výhradně zastupitelstvu obce. Tím se přesouvá to, co dříve řídila, určovala a o čem věděla pouze obecní rada, do pravomoci zastupitelstva. Vzhledem k postavení zastupitelstva jako nejvyššího orgánu obce, který má zcela jistě právo na tento odborný servis ze strany dalších orgánů, je tento přístup správný.
Složení výborů
Zákon přímo uvádí, že počet členů výboru je vždy lichý. Stejně tak určuje základní formální náležitosti:
- výbor se schází podle potřeby,
- usnesení se vyhotovuje písemně,
- podepisuje jej předseda výboru,
- předsedou musí být vždy člen zastupitelstva obce,
- ve měste, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 15 % občanů národnosti jiné než české, zřizuje se obligatorně výbor pro národnostní menšiny.
Speciální režim finančního a kontrolního výboru (§ 119)
Členy těchto dvou výborů nesmějí být starosta, zástupce starosty, tajemník a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (členy ostatních komisí být mohou). Zákon dále stanoví základní obsah činnosti těchto výborů. Tím je nahrazen dřívější nedostatek v tom, že nikde nebyla stanovena ani rámcově oblast činnosti, kterou by se měly dřívější komise kontrolní a finanční pravidelně zabývat.
Finanční výbor kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, jimiž ho pověřilo zastupitelstvo.
Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady obce (je-li zřízena) a dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Plní další kontrolní úkoly, kterými ho pověřilo zastupitelstvo.
Zákon dále stanovuje, jak má vypadat kontrola po formální stránce (kontrola výboru finančního i kontrolního). Ustanovení § 119, odst. 4 stanoví obligatorně, že o provedené kontrole se musí pořídit zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k jejich odstranění. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Zápis předloží výbor zastupitelstvu obce, k tomuto zápisu se připojí vyjádření orgánu, popř. zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
Praxe samozřejmě bude přinášet různé výkladové otazníky, zejména u výboru kontrolního a finančního. Diskuze budou vznikat například u samotného průběhu kontroly některého z těchto dvou výborů, zejména ve vztahu k usnesení výboru.
Podle mého názoru by měla být praxe taková, že buď:
- kontrolu provádí výbor jako celek (pak se o textu zprávy o kontrole usnáší),
- kontrolou jsou výborem pověřeni jen někteří jeho členové nebo jeden člen (pak by měl být výbor se zprávou seznámen, měl by ji vzít na vědomí a předat zastupitelstvu obce).
Nová úprava vnáší do kontrolní činnosti orgánů zastupitelstva obce řád. Odstraňuje určitou dvojkolejnost právní úpravy (kontrolní komise a finanční komise často dělaly totéž) a nesmyslnost podřízení těchto orgánů obecní radě. Novou úpravu lze v této části hodnotit pozitivně.
Pro obce z toho vyplývá, že by měly komise obecní rady (ty, které jsou obsahově chápány jako citované výbory) zrušit a zřídit výbory (podle nové právní úpravy).
OSADNÍ VÝBORY (§ 120-§ 121)
Novela přináší v § 120 a § 121 ještě jednu novinku: možnost, aby zastupitelstvo zřídilo v částech obce osadní výbory. Tím se institucionalizují různá svépomocná seskupení, která nahradila po listopadu 1989 tak trochu dřívější občanské výbory, a to z prostého důvodu - zejména v obcích přičleněných k městům potřebovalo zastupitelstvo partnera pro jednání o potřebách sloučené obce. V městech tak panovala nepsaná pravidla, že názory "nějak" vybraných občanů se respektovaly, a zastupitelstvo mateřského města se jimi řídilo ve svých rozhodnutích. Podobně "kaskadérsky" se řešilo odměňování těchto dobrovolníků (různými dary apod.).
Novela tyto "procedury" odstraňuje a dává zastupitelstvům možnost ustavit v části obce orgán zcela oficiální, s jasnými pravidly a s reálnou možností odměnit občany za jejich činnost.
Osadní výbory musí mít minimálně 3 členy (skutečný počet stanovuje zastupitelstvo) z řad občanů, kteří mají v předmětné části obce trvalý pobyt. Tyto členy určuje zastupitelstvo. Předseda je volen zastupitelstvem z členů osadního výboru.
Oprávnění osadního výboru jsou logická:
- předkládat zastupitelstvu, radě a výborům zastupitelstva návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
- vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvem a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
- vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce (toto ustanovení se občanům té části obce nemusí zrovna zamlouvat - jejich přípis orgánu obce bude připomínkovat někdo ze "sousedů", tedy jejich podnět bude dáván orgánu obce s komentářem).
Stejně tak může v praxi působit potíže ustanovení, že požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva o slovo, musí mu být uděleno. V takovém případě bude záležet na řízení zasedání zastupitelstva obce. Nicméně zastupitelstvo má možnost složení osadního výboru změnit, ucítí-li tendence k obstrukcím s cílem vymoci si nějaké předností plnění z rozpočtu obce apod.
KOMISE (§ 122)
Pojem "komise" nám ze zákona o obcích nezmizel. Dostal jen jiný obsah. Komise jsou nadále iniciativní a poradní orgány rady obce, jí jsou odpovědny za svou činnost a jí přednášejí svá stanoviska a náměty. Z této skutečnosti mimo jiné vyplývá, že komise se stávají v podstatě konzultačními a poradními orgány, které mohou sloužit ke kvalitnějšímu rozhodování rady. Lze očekávat, že budou zřizovány výjimečně, například k nárazovým řešením problémů. Zákon také nestanoví, že předsedou komise musí být člen zastupitelstva.
Komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti, je podřízena na tomto úseku okresnímu úřadu. V podstatě se role ani obsah činnosti těchto komisí nemění (typicky komise pro projednávání přestupků).
JANA HAMPLOVÁ,
advokátka,
stálá spolupracovnice redakce
