Od počátku 90. let připravují vysoké školy nejen absolventy magisterského, ale i bakalářského studia. Samotné bakaláře však širší veřejnost i potenciální zaměstnavatelé přijímají s určitou nedůvěrou. Nejinak je tomu u absolventů ekonomických fakult se správním zaměřením, které své posluchače...
Od počátku 90. let připravují vysoké školy nejen absolventy magisterského, ale i bakalářského studia. Samotné bakaláře však širší veřejnost i potenciální zaměstnavatelé přijímají s určitou nedůvěrou.
Nejinak je tomu u absolventů ekonomických fakult se správním zaměřením, které své posluchače vychovávají též pro orgány obcí. Kolektiv pracovníků Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, vedený proděkankou Ing. Ivanou Kraftovou, CSc., na základě grantu z Fondu rozvoje vysokých škol provedl analýzu daného stavu.
Oslovené obce byly rozděleny podle počtu obyvatel do následujících kategorií:
[*] 0-2000 obyvatel, 28 respondentů (asi 13 %),
[*] 2001-9000 obyvatel, 85 respondentů (asi 39 %),
[*] 9001-30 000 obyvatel, 69 respondentů (asi 32 %),
[*] 30001-90 000 obyvatel, 24 respondentů (11 %),
[*] 90 001-120 000 obyvatel, 7 respondentů (asi 3 %),
[*] 120 001 a více obyvatel, 5 respondentů (2 %).
Z 218 zpracovaných odpovědí (54,5 %) vyplynulo, že dosud skutečně není plně pochopeno specifikum bakalářského studia. Zatímco část obcí stejné kategorie například na funkci tajemníka nebo vedoucího odboru vyžaduje jako kvalifikační předpoklad ukončený tříletý bakalářský stupeň, zbývající respondenti dávají přednost absolventům delšího, zpravidla pětiletého studia.
Neméně podnětné bylo zjištění, na jaké znalosti posluchačů vysokých škol ekonomicko-správního zaměření kladou představitelé oslovených obcí největší důraz. Z podrobného vyhodnocení vyplynuly též preference, které dotázaní dali vybraným předmětům, vyučovaným kromě dalších na pardubické fakultě.
Nejžádanějšími z hlediska respondentů jsou předměty: správní právo, místní finance a informační systémy ve veřejné správě. S malým odstupem pak následují psychologie, veřejné finance a daně, informatika, občanské právo a regionální rozvoj. Zajímavá je současně skutečnost, že dotázaní (vzhledem ke svému profesnímu zařazení zcela jednoznačně na úkor jednoduchého účetnictví a podvojného účetnictví podnikatelů) preferují ve vý-uce předmět podvojné účetnictví rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí.
Pardubická fakulta bude se získanými poznatky aktivně pracovat. Přitom bude vycházet ze zkušeností, které získává již trvalou spoluprací s obecními úřady, zejména s Magistrátem města Pardubice, Úřadem města Hradec Králové, ale třeba i s Městským úřadem Lázně Bohdaneč.
Připravovaný nový studijní plán se již snaží zohlednit výsledky průzkumu jak v bakalářském, tak i v magisterském stupni výuky. Je to jeden z důležitých předpokladů, aby její absolventi nalézali odpovídající uplatnění na stále náročnějším trhu práce.
MILOŠ CHARBUSKÝ,
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
FOTO ARCHÍV
