Desáté výročí založení Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS), nevládní organizace, která se zabývá péčí o kulturní dědictví, je důvodem k bilancování. Položili jsme proto několik otázek předsedkyni tohoto sdružení PhDr. Anně Matouškové. [*] Co se v činnosti sdružení v...
Desáté výročí založení Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS), nevládní organizace, která se zabývá péčí o kulturní dědictví, je důvodem k bilancování. Položili jsme proto několik otázek předsedkyni tohoto sdružení PhDr. Anně Matouškové.
[*] Co se v činnosti sdružení v uplynulých letech především podařilo?
Celkově lze desetiletí SHS ČMS hodnotit jako období všestranného rozvoje jak vnějšího, tak vnitřního. Sdružení je dnes největší nevládní neziskovou organizací zabývající se péčí o kulturní dědictví a druhou největší organizací v ČR sdružující obce. Je organizací se stabilizovanou členskou základnou a funkční vnitřní organizační strukturou.
Stalo se partnerem několika ministerstev, orgánů vrcholných zastupitelských sborů, odborných státních institucí působících v oblasti péče o národní dědictví a také nezávislých neziskových organizací zabývajících se péčí o památky.
Sdružení významně ovlivňuje široce vymezený proces regenerace našich historických sídel a významně přispívá ke kvalitativní proměně vztahu k národnímu dědictví v obecném povědomí.
Je rovněž národním garantem Dnů evropského dědictví (Dnů otevřených dveří památek) a Mezinárodního dne památek a sídel a organizací budující v oblasti své působnosti evropské kontakty.
[*] V čem bylo vaše úsilí marné, které záměry jste zatím nedokázali realizovat?
Jako červená nit se celým desetiletím táhne úsilí o zajištění dostatečného objemu finančních prostředků (zejména státních) na systematickou péči o památkový fond našich historických sídel. Stav historických jader měst byl po roce 1989 více než neutěšený. Sdružení se proto snažilo hned od svého počátku vnášet do řešení tohoto problému prvky komplexnosti a systémovosti a intenzívně apelovalo jak na Českou národní radu, tak na vládu i parlament, aby problematice komplexní regenerace historických jader věnovaly patřičnou pozornost.
I díky jeho aktivitě vznikl v roce 1992 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a v roce 1995 Program záchrany architektonického dědictví.
Komunální sféra vzala programy za své a naučila se je efektivně využívat. Ostatně výrazná proměna vnější tváře našich historických sídel je tím nejlepším důkazem, že tak učinila velice důkladně. Oba programy prokázaly svůj význam nejen pro zachování hmotného kulturního dědictví našeho státu, ale také pro rozvíjení turistického ruchu a celkový vyvážený rozvoj historických měst. Je při nich uplatněn princip vícezdrojového financování a mají výrazný multiplikační efekt.
Navzdory tomu je v podstatě od roku 1997 sváděn tvrdý boj při projednávání státního rozpočtu o prosazení alespoň takových finančních prostředků, které by zachovaly smysluplnost programů. Usilujeme proto o takové systémové řešení, které by programy pevně zakotvilo ve státním rozpočtu.
Jinak řečeno, usilujeme o jejich zachování i v podmínkách existence krajů, a to tak, aby regenerace nebyly závislé na každoroční rozpočtové licitaci. Prvním vykročením k tomuto cíli bylo veřejné slyšení v Senátu ČR v květnu 2000 věnované financování památek.
[*] Nebylo by výhodnější oba tyto programy přesunout i s finančními prostředky do kompetence nových krajů?
Jedním ze zásadních postojů SHS ČMS ke vzniku krajů je požadavek zachování obou zmíněných dotačních titulů na celostátní úrovni. Důvodem je jednoznačně prokázaná funkčnost a "zaběhnutost" tohoto systému. V daném souvislosti si dovolím odkázat na naše Litomyšlské prohlášení z 1. září tohoto roku - faktický vznik krajů považujeme i z našich zájmů za velice významnou změnu a chceme na ni reagovat.
V tomto prohlášení také mimo jiné apelujeme na budoucí krajská zastupitelstva, aby ve svých programových prohlášeních a při jejich naplňování věnovala pečlivou pozornost otázkám péče o regionální dědictví kulturní i přírodní, problematice jeho adekvátní propagace a trvale udržitelného využití pro cestovní ruch.
Výbor SHS ČMS přijal na svém říjnovém zasedání usnesení o konkrétní spolupráci s představiteli krajů v oblasti památkové péče po volbách do krajských zastupitelstev. Vedení sdružení hodlá informovat zastupitelstva krajů o problémech péče o kulturní a přírodní dědictví. Chce nabídnout setkání (nejvyšších) představitelů kraje se zástupci Ministerstva kultury a předsednictva SHS ČMS, aby si vyjasnili kompetence v oblasti památkové péče. Otázka péče o národní dědictví v podmínkách krajů totiž zdaleka není vyřešena.
[*] Je možno získat prostředky na obnovu památek z fondů Phare, případně z jiných zahraničních zdrojů?
Určité možnosti jsou. Zprostředkovaně lze pro některá historická sídla získat prostředky jak z PHARE, tak z programu SAPARD. Existují i jiné zdroje. Obecným problémem je, že o zahraničních dotačních titulech určených přímo na památky nejsme dostatečně informováni a zatím je ani příliš neumíme využívat.
Velice zajímavé informace v tomto smyslu přinesla konference Ekonomika a kultura, kterou uspořádaly hlavní město Praha, Ministerstvo kultury a Praha- Evropské město kultury 2000 ve dnech 22.-23. 9. 2000. Konference je i pro naše sdružení výzvou. K tématu hledání a využívání zahraničních dotačních zdrojů se proto vrátíme formou odborného semináře.
[*] U nás již najdeme mnoho měst, která mají citlivě upravená historická jádra, jenže často dochází k jejich vylidňování. Jak tomu zabránit?
Jedním z cílů procesu regenerace našich historických sídel je zabránit vylidňování historických jader. Sdružení se touto problematikou zabývá jednak po stránce teoretické (viz naše odborná konference Bydlení v historických sídlech), jednak vyvíjíme i určité kroky praktické - naší snahou je nastartovat program podpory bydlení v historických jádrech.
[*] Je také důležité, aby památky a veřejné historické prostory byly nejen zachovány, ale i vhodně funkčně využity...
Vzhledem k tomu, že v každém sídle, které je zapojeno do programu regenerace, musí být zpracován a zastupitelstvem přijat program regenerace toho kterého sídla, je zde velká šance zabránit některým negativním jevům. Programy jsou dílem povolaných odborníků a jejich naplňování sledují místní pracovní skupiny. Důležitá je každopádně poučenost všech, kteří o věcech rozhodují.
Sdružení se proto snaží vnášet mezi svoji členskou základnu nové poznatky formou pořádání konferencí. Konference jsou platformou pro setkání odborníků, úředníků a volených funkcionářů. Výměna názorů by měla napomoci tomu, aby se při řešení problémů obnovy historických sídel uplatňovala ta nejlepší řešení.
Konferencí jsme tedy již absolvovali celkem deset. Ta letošní brněnská byla na téma Život v památkách. Výměna názorů a zkušeností mezi našimi členy probíhá dále prostřednictvím seminářů a také naše tištěné informační médium Informatorium přináší možnosti inspirace a poučení.
Usilovně se snažíme, aby se nad způsobem využití veřejných prostor a památek zamýšleli nejen ti, kteří o nich bezprostředně rozhodují, ale celá veřejnost. I to je posláním důležité akce, jejímž garantem je v ČR naše sdružení - Dnů evropského dědictví.
JAN BEDNAŘÍK
