V pražském hotelu Holiday Inn se 31. října-1. listopadu konal již 3. ročník konference na téma "Mezinárodní účetní standardy a česká účetní legislativa". Zájem byl opět velký. Pořadatelé - Vysoká škola ekonomická v Praze (Fakulta financí a účetnictví - katedry finančního a manažerského účetnictví)...
V pražském hotelu Holiday Inn se 31. října-1. listopadu konal již 3. ročník konference na téma "Mezinárodní účetní standardy a česká účetní legislativa". Zájem byl opět velký. Pořadatelé - Vysoká škola ekonomická v Praze (Fakulta financí a účetnictví - katedry finančního a manažerského účetnictví) i auditorská společnost Arthur Andersen - mohli být spokojeni.
Co se za poslední rok v oboru přihodilo? Citujme část úvodních slov, pod nimiž jsou podepsáni šéfové obou kateder doc. Ing. Bohumil Král, CSc., a doc. Ing. Libuše Müllerová, CSc., a dva zástupci spolupracující firmy Magdalena Součková, CPA, a Ing. Ladislav Langr, prezident Komory auditorů ČR.
"Od doby konání 2. ročníku konference došlo v uplatňování Mezinárodních účetních standardů (IAS) k řadě významných událostí, a to jak v mezinárodním měřítku, tak i v České republice. Z nich nejvýznamnější je rozhodnutí Evropské unie používat IAS pro sestavování a zveřejňování účetních závěrek společností na evropských burzách nejpozději do roku 2005.
DALŠÍ UDÁLOSTI
Významným milníkem v celosvětovém uplatnění IAS je i vydání kladného stanoviska Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) k používání Mezinárodních účetních standardů na světových burzách. V České republice je to pak zejména rozhodnutí Burzy cenných papírů Praha požadovat od společností, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na Pražské burze, kromě účetní závěrky podle českých právních předpisů i účetní závěrku sestavenou v souladu s IAS."
O kus dál se pokračuje: "Na všechny tyto skutečnosti jsme se snažili zareagovat tím, že jsme do programu 3. ročníku konference zařadili vystoupení zástupců Ministerstva financí ČR a Komise pro cenné papíry (pozn. red.: náměstek ministra Ing. Ladislav Zelinka a Ing. Tomáš Ježek), řadu konkrétních příkladů zabývajících se aplikací IAS a vystoupení zástupců předních společností, které již účetní závěrku podle IAS prakticky sestavují."
Ten poslední bod byl asi zpestřením největším. Vystoupení inženýrů Jiřího Kobosila, Ivana Viktora a Josefa Pivoňky z firmy ČEZ, která "touto cestou" - to znamená pomocí IAS - získává již řadu let relativně "levné peníze" nikoliv doma, ale ve světě, byla skutečně mimořádně zajímavá a poučná.
Pouze připomenu: pokud by někoho zajímalo kompletní znění zhruba 40 existujících norem IAS a 20 interpretací SIC a nechtěl se jimi prokousávat (je to pořádný balík o mnoha stech stránkách) v angličtině nebo nějakém jiném oficiálním jazyce, může si v pražském nakladatelství Bilance již v těchto dnech koupit jejich kompletní překlad. Zasloužila se o něj i řada z těch, co v Holiday Inn na přelomu října a listopadu přednášeli. Předsedou redakční rady byl Ing. Petr Kříž z další velké světové firmy PricewaterhouseCoopers.
CO BY ÚČETNICTVÍ MĚLO BÝT
Účastníci pražské konference dostali tlustý sborník. Je to zajímavé čtení. V České republice se stále ještě vede diskuze - přecházející místy až ve spory - co vlastně účetnictví je, a nejen jak by mělo vypadat, ale (hlavně) k čemu by mělo sloužit. Přičemž většina znalců tvrdí, že účetnictví podniku či společnosti nevedeme (jen, nebo především) kvůli daním, ale kvůli informacím nezbytně nutným k řízení společnosti.
Mnoho šéfů to dosud buď neví, nebo nemá dost jasno, jaké informace by měli od svých účetních požadovat - a jak s nimi nakládat.
IAS mají mj. výhodu v tom, že na jejich počátku stojí tzv. Koncepční rámec mezinárodních účetních standardů pro přípravu a předkládání účetní závěrky. "Povídání" o něm pro sborník zpracovali doc. Král a prof. Ing. Stanislav Svoboda, DrSc.
O účelu účetní závěrky se v něm mj. říká:
"Je charakterizován obecně jako "poskytnutí informace o finanční situaci, výkonnosti (performace) a o změnách ve finanční situaci podniku, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů provádějících ekonomická rozhodnutí".
Všechny tři pojmy jsou podrobněji vymezeny. Finanční situace je zde v zásadě charakterizována jako stabilní schopnost podniku hradit své závazky. Podle článku 15 je ovlivněna zejména finanční strukturou podniku, likviditou a solventností; také tyto pojmy jsou v článku 15 stručně vymezeny. Likviditou se v pojetí koncepčního rámce rozumí schopnost podniku hradit své finanční závazky "v blízké budoucnosti". Solventnost se vztahuje k dlouhodobé stabilní schopnosti podniku uspokojovat své finanční dluhy v termínu splatnosti.
Článek 19 pak uvádí, že zdrojem informací o finanční pozici je zejména rozvaha.
Informace vztahující se k podnikové výkonnosti jsou vymezeny v článku 17. Výkonnost podniku lze měřit pomocí ziskovosti (Profitability); tuto informaci lze využít při posuzování efektivnosti vynaložených (či dodatečně vkládaných) zdrojů. Hlavním zdrojem informací o výkonnosti je výkaz zisků a ztrát. Zároveň se však zdůrazňuje v článku 20, že "obraz o výkonnosti" by nebyl úplný, pokud by nebyl použit ve spojení s informacemi rozvahy a výkazu změn ve finanční situaci.
Informacím o vývoji ve finanční situaci je věnován článek 18. Zdůrazňuje se v něm zejména to, že příslušný výkaz změn ve finanční situaci by měl dát uživatelům informace o schopnosti podniku vytvářet finanční prostředky (včetně peněžních ekvivalentů) a o způsobu jejich využití." Konec citací ze sborníku.
Jinými slovy: Mezinárodní účetní standardy mohou být skvělou školou ekonomického myšlení. V mnoha případech pak navazují na to, co jsme i u nás znali, věděli a v praxi uplatňovali již ve dvacátých či třicátých letech, například zásluhou Tomáše Bati.
TŘI DOPORUČENÍ
Zůstaňme však ještě u obou citovaných autorů. Nabízejí i doporučení pro naši současnou legislativu - už jako vlastní "duševní zboží", myšlenky, vzniklé nad texty IAS. Mimo jiné hovoří o tom, že úvod budoucí právní normy by měl vymezit cíle a účel vedení účetnictví ze tří hledisek:
1. z hlediska finančního účetnictví, jehož primárním cílem je (v rozsahu daném touto právní normou) poskytování informací externím uživatelům pro jejich oprávněné požadavky;
2. z hlediska daňového účetnictví, jehož cílem je poskytovat podklady pro výpočet základu daně z příjmu a jiných daňových závazků; vymezení těchto podkladů by nebylo předmětem této právní normy;
3. z hlediska účetnictví pro řízení a rozhodování, jehož cílem je poskytnout vlastníkům a řídícím pracovníkům informace potřebné pro výkon jejich vlastnických a manažerských funkcí.
Sborník je zajímavé čtení a také konference sama stála za to do pražských Dejvic přijet.
STANISLAV TOMS,
šéfredaktor časopisu Účetnictví
FOTO VLADIMÍR BRADA
