Komora auditorů ČR sdružuje auditory, kteří provádějí podle zvláštního zákona ověřování účetních závěrek včetně závěrek tzv. neziskového sektoru. Sem patří zcela určitě veřejný sektor, který zahrnuje i nově vymezované územní samosprávné celky, tedy města a obce. Méně je však v širší veřejnosti...
Komora auditorů ČR sdružuje auditory, kteří provádějí podle zvláštního zákona ověřování účetních závěrek včetně závěrek tzv. neziskového sektoru. Sem patří zcela určitě veřejný sektor, který zahrnuje i nově vymezované územní samosprávné celky, tedy města a obce.
Méně je však v širší veřejnosti známa vnitřní činnost Komory auditorů, například činnost metodická pro vlastní členskou základnu. Jde nejen o tvorbu auditorských směrnic a auditorských postupů při ověřování různých právních subjektů, ale i o zřizování výborů zaměřených na určitou odbornou problematiku. O zřízení výborů rozhoduje Rada Komory auditorů.
VZNIK VÝBORU
Nově založeným výborem je výbor pro veřejný sektor, který se začal zabývat především problematikou auditu měst a obcí, jimi zřízených organizací a také problematikou jiných neziskových subjektů (nadace, obecně prospěšné společnosti, vysoké školy a další).
Založení výboru bylo vyvoláno auditory, kteří provádějí audit těchto subjektů a také jim v nezanedbatelné míře poskytují poradenské služby účetní, daňové i ekonomicko-organizační. Auditorské i poradenské služby jsou ovlivněny speciální problematikou této sféry. Obce jako samostatné účetní jednotky zde zaujímají významné místo.
Nově založený výbor je složen z auditorů, kteří města, obce a další zmíněné subjekty auditují a z řad jiných odborníků včetně zástupců Ministerstva financí. Komora začala rovněž pořádat vzdělávací akce určené především auditorům měst, obcí a neziskové sféry.
Vlastní činnost výboru se soustředí na:
[*] metodickou pomoc členům Komory auditorů,
[*] zajištění speciálního vzdělávání členů, kteří tento sektor auditují,
[*] předkládání návrhů na změny předpisů pro účetnictví této správy,
[*] spolupráci při tvorbě směrnic pro auditorské postupy,
[*] možnosti rozšíření povinnosti auditu.
Činnost výboru by měla vyústit ve zvýšení odborné úrovně auditorů neziskového sektoru, a tím i ke zvýšení úrovně odborných a účetních pracovníků v samotného sektoru. V neposlední řadě by měla přispět především k vyrovnání úrovně účetnictví této sféry s úrovní účetnictví v podnikatelských subjektech.
KOMISE PRO ÚČETNICTVÍ A AUDIT
Komora auditorů navrhla z řad členů nového výboru i své zástupce do nově ustavené komise Ministerstva financí pro otázky regulace a dalšího rozvoje účetnictví a auditu, a to do pracovních skupin pro organizační složky státu a územní samosprávné celky a pro ostatní nevýdělečné organizace.
Tím bude umožněno zástupcům Komory auditorů podílet se přímo na tvorbě nových účetních postupů a dalších předpisů. Komplex problémů je vskutku široký - od koncepčního rámce účetnictví a jeho eventuálnímu přiblížení mezinárodním účetním standardům pro veřejný sektor až po postup při zaúčtování jednotlivého účetního případu.
CO PŘINÁŠÍ AUDIT OBCÍM?
Jistě mnoho. Pro příklad je možné porovnat stav účetnictví podnikatelských subjektů, které auditu podléhají se stavem účetnictví subjektů, které mu nepodléhají. Je známo, že průkaznost a úplnost účetnictví, jeho věcná i formální správnost je u auditovaných účetních jednotek nesrovnatelně na vyšší úrovni než u neauditovaných. Věrného a pravdivého zobrazení stavu majetku a závazků a výše hospodářského výsledku je možno docílit jedině při vedení průkazného, úplného a věcně správného účetnictví.
Na rozdíl od auditovaných podnikatelských subjektů není stav účetnictví obcí na dobré úrovni. Je to dáno i tím, že obec je dnes, na rozdíl od roku 1993, tedy od doby platnosti účtové osnovy a postupů účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce, složitý subjekt s komplexem právních, účetních a daňových problémů. Při tom hospodaří s nezanedbatelnými veřejnými prostředky.
Zlepšení úrovně účetnictví je tedy veřejným zájmem a je i nezanedbatelným měřítkem kvality informací o správě a použití významné části prostředků státního rozpočtu. Opakované provádění auditu při současném zkvalitňování metodických postupů k tomu určitě značnou měrou přispějí. Auditoři obcí vidí potřebu věnovat problematice měst a obcí stále větší pozornost a nutnost určité specializace.
NOVÁ LEGISLATIVA
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, který nabývá účinnosti od 1. 1. 2001, upravuje nově auditorskou činnost jak pro auditory, tak i pro auditované účetní jednotky bez rozdílu jejich právní formy.
Pokud jde o účetní jednotky, je v novém zákoně stanovena povinnost vyhovět požadavkům auditora a předložit mu veškeré požadované doklady, písemnosti, informace a vysvětlení.
Co se týká auditorů, nový zákon zpřísňuje požadavky na výkon auditu, definuje odpovědnost za škodu vzniklou při poskytování služeb jako solidární odpovědnost auditora a auditorské společnosti. Dále zakazuje auditorům s účinností od 1. 1. 2003 být zaměstnán s výjimkou pracovního poměru v auditorské společnosti apod.
Nový zákon upravuje i postavení Komory auditorů a nově definuje její orgány a také působnost Ministerstva financí v auditorské profesi.
ANEŽKA VOJTĚCHOVÁ,
předsedkyně Výboru pro veřejný sektor
Komory auditorů ČR
