K 1. červenci letošního roku byl zákonem zřízen Státní fond dopravní infrastruktury. Jeho ředitel byl jmenován až 21. srpna, takže fond pracuje prakticky od září. "Na české poměry se rozjel neobvykle rychle, protože 1. září nastoupili první pracovníci a ve velmi omezeném kolektivu zahájili začátkem...
K 1. červenci letošního roku byl zákonem zřízen Státní fond dopravní infrastruktury. Jeho ředitel byl jmenován až 21. srpna, takže fond pracuje prakticky od září.
"Na české poměry se rozjel neobvykle rychle, protože 1. září nastoupili první pracovníci a ve velmi omezeném kolektivu zahájili začátkem října výplaty. Během září se povedlo zajistit všechny nezbytné administrativní záležitosti kolem registrace fondu, vybudovat jeho zázemí. Stálo by za úvahu v této souvislosti Parlamentu ČR poděkovat za vstřícnost, kterou k dopravní infrastruktuře poslanci projevili, když v září schválili jeho rozpočet," řekl nám ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Pavel Švagr.
Fond tedy již peníze proplácí, např. na Správy údržby silnic (SÚS) již rozeslal do poloviny října 800 mil. Kč. "Zádrhel je jen jediný - část prostředků se nám vrátila zpátky, protože některé SÚS nemají aktivní účet, na který bychom jim je poslali. To nás mrzí. Proto náš ředitel rozesílá na všechny příjemce dotací dopis, ve kterém upozorňuje, že je potřeba splnit určité náležitosti proto, aby peníze z fondu mohli dostat. To znamená, že s námi musí uzavřít smlouvu a zřídit účet u České národní banky. Jedná se o státní prostředky a přes jinou banku nejsme schopni SÚS financovat. Při splnění těchto podmínek již proplácíme poměrně vysoké sumy," uvedl náměstek ředitele SFDI Jiří Novák.
KDO JE DOSTANE?
Peníze docházejí na fond postupně a těžko říci, jestli je dostane v plné výši, protože část prostředků pochází z Fondu národního majetku a část z Ministerstva financí ČR. Z oněch více než 9 miliard korun fond financuje celou dopravní infrastrukturu, tedy i železnici, především výstavbu železničních koridorů a také třeba dluhovou službu, cyklistické stezky a další projekty. Peníze začaly dostávat nejdříve okresy a později i vyšší sféra, např. Ředitelství silnic a dálnic.
"Rozpočet dělíme na dva balíky - na investiční a neinvestiční výdaje. Investiční jdou na výstavbu a modernizaci již vybudovaných silnic a cest. Běžné neinvestiční výdaje jsou náklady opravy, údržbu včetně například inertního posypového materiálu," doplnil Pavel Švagr. Z fondu však není možné hradit například nákup autobusů nebo dotovat osobní dopravu.
Ani opravy silnic se nezastavily, protože ministr dopravy a spojů rozeslal na Správy údržby silnic dopis, ve kterém garantoval, že silničáři prostředky určitě dostanou. "Pokud mají dodavatelé nějakou garanci, že prostředky obdrží, je většina z nich schopna pracovat částečně na dluh. Problém naší ekonomiky je spíše s firmami, které nemají jistotu, že dostanou zaplaceno. U nás tyto odklady nebudou. Neslíbili jsme nikomu víc, než kolik peněz na konto přijde. Dokonce jsme naslibovali asi dvě třetiny toho, co jsme dostali v první tranži na náš účet. Snažíme si být solidní firma," tvrdí Jiří Novák.
VÝSTAVBA DÁLNIC POKRAČUJE
Zákon říká poměrně přesně, na co mohou být peníze z fondu použity. Vedle modernizací, oprav a údržby silnic a dálnic jde i o výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic. "Například z celostátního hlediska je prioritní obchvat Plzně, který je třeba urychleně dokončit. Na dálnici D 5 dáváme letos asi 125 mil. Kč a v příštím roce pro ni, navrhujeme něco přes jednu miliardu. Platíme i výstavbu dálničního okruhu hlavního města Prahy - něco přes 300 mil. Kč pro oblast Řepy-Ruzyně. Počítáme také s prostředky na zahájení výstavby dálnice D 3 v oblasti Tábor-Soběslav a Soběslav-Bošilec. Kolem 300 mil. Kč dáváme na výstavbu dálnice D 8 v prostoru Českého středohoří. Peníze - skoro 200 mil. Kč - jdou i na výstavbu rychlostní komunikace R 35 v oblasti Olomouc-Lipník, což je úsek, který by měl zlepšit propojení Prahy a Ostravy. Počítáme i s dálnicí D 47 - na propojení Lipník nad Bečvou-Ostrava," řekl nám Jiří Novák.
NOVINKA: FINANCE LZE PŘEVÁDĚT
Výhodou fondu je nejen jeho účelovost - na co konkrétně mají být prostředky vynaloženy, ale také to, že může převádět finance z roku na rok. Praxe minulých let totiž byla jiná. Aby silničáři nemuseli vrátit peníze do státního rozpočtu, koncem roku, dělali i zbytečné věci a "šturmovali" s proplácením všech možných faktur. Kolik peněz dostanou, se dozvěděli např. až v září, začali rychle dělat a v listopadu skončili, protože se už na silnicích moc pracovat nedalo. To se změní.
"Když někomu řeknu, že v březnu dostane peníze, tak ví, že je opravdu dostane. Může si udělat v klidu výběrové řízení, stavbu připravit a počítat s tím, že ji v květnu zahájí, protože bude mít čím zaplatit," tvrdí náměstek Novák.
"Budeme se snažit příjemce peněz maximálně kontrolovat, hlídat efektivitu. Musí jít o náklady, které jsou prokazatelné. Chceme také vytvořit systém, v jehož rámci bychom je vypláceli v okamžiku, kdy je příjemce bude potřebovat. Čili budeme se je snažit poskytovat na konkrétní účel v konkrétních termínech a v konkrétní výši. K tomu je uzpůsoben i mechanismus smluv, které budeme uzavírat. Samozřejmě převod peněžních prostředků z roku na rok by měl umožnit, aby jejich příjemci mohli pracovat klidněji, což často může znamenat i efektivněji," řekl nám ředitel Švagr.
JAK V ROCE 2001?
Státní fond dopravní infrastruktury počítá pro rok 2001 s 31,5 mld. Kč. Z této sumy by měly jít 17,3 mld. Kč na silniční a 8,9 mld. Kč na železniční infrastrukturu, zhruba 350 mil. Kč na vodní dopravu a zbytek na tzv. dluhovou službu. "SDI je jediný státní fond, který má mandatorně dané příjmy určené zákonem č. 243/2000 Sb. Do fondu přicházejí daně plynule, tak jak jsou vybírány, některé samozřejmě v nárazech - například silniční daň se vybírá v čtvrtletních dávkách, poplatky za dálniční známky hlavně na začátku roku. Není závislý na něčí libovůli," uvedl náměstek Novák.
"Od roku 2002 chceme poslancům i veřejnosti připravovat servis, informovat je zpod jedné střechy o tom, jaké požadavky se u nás scházejí, v jakém stavu jsou jednotlivé akce. Rádi bychom byli permanentními partnery Poslanecké sněmovny i odborných pracovišť, aby fond byl do budoucna životaschopný a plnil funkci garanta obnovy dopravní infrastruktury. Máme ambice vypisovat závazné postupy financování jednotlivých akcí, programy pro cyklostezky, projekty pro studijní účely a průzkumové projektové práce. Chceme důkladně mapovat potřeby dopravní infrastruktury. Půjde také o možné zdroje fondu jak tuzemské, tak zahraniční. Mám na mysli Evropskou unii, zejména příspěvky ze zdrojů ISPA," řekl nám ještě ředitel Švagr.
PRÁCE JE DOST
Podle některých odhadů by si zanedbané komunikace na území ČR vyžádaly částku vyšší než 400 mld. Kč. Jestliže se příjmy pro příští rok a další léta za stávajících kalkulací mají pohybovat okolo 16-17 mld. Kč, bude náprava trvat dlouho. Proto je třeba hledat další dodatečné zdroje a s těmi stávajícími hospodařit maximálně efektivně. Investice do dopravní infrastruktury není tak nevýhodná, jak se na první pohled zdá. Podle odborných propočtů každých 100 mil. Kč vynaložených na silnice přinese na povinných odvodech firem příjem do státního rozpočtu zhruba 36 mil. Kč, financuje 566 pracovních míst, která produkují odpovídající daně, a výdaje na nezaměstnanost klesnou o více než 10 mil. Kč. Skutečné zatížení státního rozpočtu stamiliónovou investicí tak činí zhruba 53,5 mil. Kč.
KAREL ŽÍTEK
foto archív
