Veřejnou správu čeká v příštím roce zásadní zlom - počátek fungování krajských úřadů. O krajích, novém způsobu financování i dosažené úrovni v činnosti obcí jsme hovořili s místopředsedkyní ODS a členkou naší redakční rady PhDr. Libuší Benešovou. [*] Nacházíme se v polovině komunálního volebního...
Veřejnou správu čeká v příštím roce zásadní zlom - počátek fungování krajských úřadů. O krajích, novém způsobu financování i dosažené úrovni v činnosti obcí jsme hovořili s místopředsedkyní ODS a členkou naší redakční rady PhDr. Libuší Benešovou.
[*] Nacházíme se v polovině komunálního volebního období, v čem se nejvíce projevuje zvýšení profesionální úrovně komunálních politiků oproti prvnímu volebnímu období po roce 1989?
Musím konstatovat, že v úrovni jejich práce jde o veliký rozdíl. V roce 1990, po prvních komunálních volbách, kdy moje generace nastupovala do funkcí na komunální úrovni, jsme všichni hledali optimální polohu pro své funkce, své vlastní kompetence i vlastní možnosti.
Nyní všichni v těchto funkcích vědí, co mohou a co všechno do jejich kompetencí patří. Často jdou v práci pro své spoluobčany i nad rámec svých povinností.
Když sleduji osobnostní proměnu komunálních politiků, ráda konstatuji, že dnes to jsou sebevědomí lidé, kteří vědí, že jejich rozhodování má mnohdy zásadní význam.
[*] Se kterým zákonem týkajícím se veřejné správy jste nejméně spokojena?
Určité zklamání pro mne přineslo rozhodnutí Senátu, kterým schválil zákon o přerozdělování daňových příjmů. V něm došlo k odebrání přirozených příjmů obcí, ke zrušení jisté tradice. Navíc došlo ke zrušení této zaběhlé praxe nikoliv s předstihem, ale prakticky ze dne na den.
Jestliže někde vyrostla průmyslová zóna, musely předtím obce do vykoupených pozemků investovat a teprve pak je mohly nabízet. Přitom musely dosáhnout souhlasu obyvatel, že strpí podnikatelské aktivity, které mohou rušivě zasáhnout do jejich života.
Pak se ale najednou ukáže, že to pro konkrétní obecní rozpočet nemá žádný přínos. Obávám se, že v budoucnosti bude velmi obtížné dosáhnout toho, aby se někde mohly zahájit podnikatelské aktivity.
Za špatné také pokládám, že v den, kdy je tento zákon přijímán, se již hovoří o tom, že je přijat jen na jeden rok. Obce se nerozhodují s jednoroční perspektivou a potřebují znát podmínky pro své hospodaření na delší dobu.
Dále je třeba zmínit to, že pro finanční úřady je zavedení určitého zákona do jejich softwaru nákladem, který se po roce ukáže zbytečným.
Obávám se, že řada lidí, kteří hlasovali pro tento zákon, si neuvědomila, že jeho parametry pravděpodobně nebudou zcela naplněny, že jejich uvažování probíhalo v ideální představě, která je odlišná od praxe. Koneckonců výklad zákona a jeho aplikace již dnes ukazuje, že vlastně nebude splněno to, co sliboval.
[*] Zákon by měl být novelizován. Co by se mělo změnit, aby pro vás byla novela přijatelná?
Podle mého názoru mají být obce v příjmové stránce spjaty s tím, co se odehrává na jejich katastru, a to nejen formou relativně malého výnosu daně z nemovitostí. Pokud se na jejich území podniká, přináší to pro ně určitou zátěž. Pokud nebude tato zátěž v příjmech zohledněna, nevidím důvod, proč by měla obec takovou činnost podporovat.
Jestliže budou finance přerozdělovány podle toho, kolik lidí v daném místě žije, najednou se vlastně vytvoří z občanů určitých obcí občané nižších kategorií, protože nemají nárok na stejnou výši dotace z daňových příjmů.
[*] Existují problémy, s nimiž se během reformy veřejné správy ještě lze setkat?
Obávám se, že vstupujeme do neznámého prostředí a vstupujeme do něj příliš překotně. Je zde tendence vstoupit do temnoty ještě před tím, než budeme vědět, jak nedávno přijatá legislativa bude působit.
Analogicky u obecního zřízení bylo po roce 1990 třeba několika let na jeho odzkoušení. Stejně tak si myslím, že je třeba, aby určitý prostor dostalo i krajské zřízení. Jsem zastáncem krajské samosprávy, nikoliv horečných experimentů.
Obecní samospráva je v určitém okamžiku na řešení širších problémů slabá a je třeba, aby se těchto problémů ujala samospráva se širší působností.
Kraje mohou zdárně fungovat, až bude připraven subjekt, který okamžitě zastoupí okresní úřady. Ač je jejich budoucnost velmi nejistá, stále přejímají další kompetence. Kdyby Senátem legislativa týkající se krajů neprošla bez možnosti uplatnit pozměňovací návrh, snažila bych se do diskuze o krajích výrazněji zasáhnout.
Osobně pokládám za velmi špatně vymezené postavení ředitele krajského úřadu. Ředitel, schvalovaný Ministerstvem vnitra, má dohlédat na činnost samosprávy a v určitých okamžicích má dokonce širší kompetence než samotná samospráva. Jeho velmi silnou pozici nepokládám za správnou. Podle mne by málokdo z dnešních starostů či primátorů snesl, aby do jeho vlastní působnosti zasahoval někdo, kdo je jmenován zvenčí.
Bohužel v Senátu neproběhla diskuze o těchto problémech, a se stávajícím zákonným rámcem se budeme muset v příštích letech vyrovnat.
[*] Budou v souvislosti se zřízením krajů podle vás výkony správy úměrné finančním nákladům?
Zpočátku bude finanční náročnost výkonům jistě neúměrná. Nepředpokládám ale, že tomu tak bude i do budoucna. Myslím si, že v budoucnu se ukáže - právě tak, jako se to ukázalo na komunální úrovni - že finanční prostředky vložené do nižší úrovně správy vždycky vytvářejí větší efekt než ty, se kterými nakládá stát.
[*] Jakou by měly mít obce v novém zákonu o obecních daních možnost ovlivňovat jejich výši?
Obce by měly mít možnost ovlivňovat výši daní, myslím si ale, že je zbytečné předurčovat hranici pro jejich rozhodování. Málokdo si troufne z hlediska své vlastní politické odpovědnosti udělat něco, co bude nepřijatelné pro obyvatele obce.
Například u daně z nemovitosti by obce měly dostat do rukou silnější nástroj - například u rekreačních objektů jsou daně téměř směšně malé. Přesto musí obec často udržovat komunikaci, která k rekreační nemovitosti vede.
Jsem zastáncem infrastrukturní daně, a to z jednoduchého důvodu. Vznik například liniových staveb, které v určité míře obec zatěžují, bychom mohli usnadnit. Občané dotčené obce by měli vědět, že jim stavba přinese určitý příjem pro obecní pokladnu, kterým lze kompenzovat dopad stavby na jejich život.
[*] Je reálná změna ústavního zákona č. 347 o zřízení krajů ve smyslu změny jejich hranic?
Do určité doby - než přibyly další zákony - nebylo třeba pro změny hranic ústavního zákona. Ústavní zákon mluví o složení z okresů, nikoliv o tom, které obce k nim připadají. Při projednávání tohoto zákona zazněl v Parlamentu ČR v obou komorách slib ze strany vlády, že do doby, než proběhnou první volby do krajů, budou tyto nesrovnalosti odstraněny.
Do té doby byla podle zákona o správním dělení státu možnost, aby obce přecházely z jednoho okresu do druhého formou nařízení vlády. Vzhledem k tomu, že se tato záležitost zanedbala, jsme teď v situaci, kdy je řada obcí nespokojena, že patří například k Jihlavskému kraji, a ne k Budějovickému nebo Brněnskému, kam původně chtěly patřit.
Případná změna bude nyní vázána změnou dalších zákonů. Jde o poměrně komplikovanou záležitost, do které se obce nemusely vůbec dostat. Změny se budou muset přijímat vždycky až k novému volebnímu období, na jejich provedení si tedy budeme muset počkat minimálně tři a půl roku.
[*] Na nově vzniklé kraje se převedly kompetence a převede se i majetek, je určitá šance, že centrální státní správa v této souvislosti zeštíhlí v dostatečné míře a dostatečně rychle?
Byla bych ráda, kdyby tomu tak bylo, ale rozhodně to nebude hned. Očekávám, že krajská zastupitelstva nebudou tak bezzubá, aby vedle krajských úřadů dopustila existenci dekoncentrátů ministerstev. Neplatí to absolutně o všem - o státních zastupitelstvích apod.
Už nyní vidíme tendenci některých ministerstev vyčlenit jisté referáty okresních úřadů, utvořit z nich samostatné úřady a učinit je nezávislé na místní veřejné správě. Setkáváme se s tím například u živnostenských úřadů. Obávám se, že se tato tendence rozšíří.
Je proto třeba, aby si kraje dokázaly ohlídat svoji působnost a nenechaly se odsunout z pozice.
[*] V čem bychom se mohli ve veřejné správě inspirovat v zahraničí?
Neznám žádný univerzální, optimální model. Snad nemusím být příliš troufalá, ale myslím si, že se nám i v mezinárodním měřítku naše obecní zřízení povedlo. Většina našich obecních samospráv má mnohem větší relativní příjmy než obce v okolních státech, a to i směrem na západ.
Možnost pro samosprávné rozhodování je u nás velmi vysoká. Protože jsme prošli určitou historickou etapou, můžeme se v zahraničí ještě stále inspirovat ve věcech, které ritualizují obecní život - ve spolkovém životě, obecních slavnostech, vracení se k určitým významným dějům nebo k významným osobnostem obcí a měst. Jednoduše řečeno - inspirovat se můžeme v návratu ke kořenům.
VÁCLAV DRAŠNAR
FOTO ARCHÍV
Delimitace zaměstnanců a neinvestičních výdajů na kraje v průběhu roku do 1. 10. 2001 (v tis. Kč)
Z referátu školství
Kraj okresních úřadů Z Institutu vzdělávání MZE Celkem
Zaměstnanci Běžné výdaje Zaměstnanci Běžné výdaje Zaměstnanci Běžné výdaje
Praha 97 27606,2 1 393,8 98 28000,0
Ostravský 96 27321,6 2 787,6 98 28109,2
Brněnský 86 24475,6 2 787,6 88 25263,2
Středočeský 74 21060,4 2 787,6 76 21848,0
Ústecký 59 16791,4 1 393,8 60 17185,2
Olomoucký 50 14230,0 1 393,8 51 14623,8
Budějovický 57 16222,2 2 787,6 59 17009,8
Zlínský 48 13660,8 1 398,8 49 14054,6
Plzeňský 35 9961,0 1 393,8 36 10354,8
Královéhradecký 48 13660,8 1 393,8 49 14054,6
Jihlavský 41 11668,6 2 787,6 43 12456,2
Pardubický 37 10530,2 1 393,8 38 10924,0
Liberecký 33 9391,8 1 393,8 34 9785,6
Karlovarský 22 6261,2 0,0 22 6261,2
Celkem 783 222841,8 18,0 7088,4 801,0 229930,2
Celkové běžné výdaje na zaměstnance (v mil. Kč)
Rok 2001
Kraj Celkem z toho delimitováno Nová potřeba
Počet Počet Počet
zaměstnanců Výdaje zaměstnanců Výdaje zaměstnanců výdaje
Praha 155 46,0 127 33,5 28 12,4
Ostravský 274 103,0 152 48,9 122 54,2
Brněnský 266 100,5 143,5 46,1 122,5 54,4
Středočeský 261 99,5 141 46,2 120 53,3
Ústecký 213 80,3 105 32,3 108 48,0
Olomoucký 196 71,5 88 23,5 108 48,0
Budějovický 212 79,9 101 30,6 111 49,3
Zlínský 190 70,6 78,5 21,0 111,5 49,5
Plzeňský 171 65,5 77 23,8 94 41,7
Královéhradecký 181 69,2 88 27,9 93 41,3
Jihlavský 160 62,0 64 19,4 96 42,6
Pardubický 152 57,8 59 16,5 93 41,3
Liberecký 149 57,5 58 17,1 91 40,4
Karlovarský 123 49,5 36 10,9 87 38,6
Celkem 2 703 1 012,9 1 318,0 398,0 1 385,0 614,9
