"Svět je stále menší...", prohlásili v jedné ze svých nesmrtelných forbín Werich a Horníček. Díky novým a stále se vyvíjejícím možnostem v dopravě, komunikacích a řadě dalších technologií se ztrácejí tradiční bariéry mezi lidmi i národy. Vzdálenosti a čas potřebný k dopravení se na určité místo...
"Svět je stále menší...", prohlásili v jedné ze svých nesmrtelných forbín Werich a Horníček. Díky novým a stále se vyvíjejícím možnostem v dopravě, komunikacích a řadě dalších technologií se ztrácejí tradiční bariéry mezi lidmi i národy. Vzdálenosti a čas potřebný k dopravení se na určité místo nebo k získání informace se zásadně změnil.
Hovořím-li o globalizaci, činím tak s vědomím, že operuji pojmem, jehož definice je neujasněná. Pojem sám se vyskytuje ve většině případů ve slovním spojení "odpůrci globalizace", zejména v souvislosti se zářijovým zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze.
RYCHLEJI A SNADNĚJI
Je pravda, že za posledních několik let rapidně narůstají fůze mezinárodních společností. Rozmach komunikací, zejména internetu a GSM služeb roste prakticky geometrickou řadou. Na internetu se obchoduje, pomocí internetu se získávají informace, lhostejno, kde jsou uložené, na kterém serveru, v které konkrétní zemi. Pomocí mailu si můžeme dopisovat několikrát denně s příbuzným, k němuž dopis plaval po moři dva týdny i více...
Stejně jak roste spokojenost z takto získaného pohodlí novými možnostmi, objevují se názory "kam to všechno spěje, za chvíli si budeme jenom posílat maily...". Skutečnost, že rozvoj současných technologií změní lidstvo, může jednak vyznít jako obava, jednak jako zcela logická šance a naděje, že tomu tak třeba opravdu může být.
Nové technologie a možnosti komunikace jsou nepochybně přínosem pro každého z nás v každodenním životě. Rychlost, s jakou lze najít informaci, zboží, uskutečnit nákup knihy apod., nám umožňuje dělat tyto věci rychleji a snadněji.
Nedávné zkušenosti jasně ukázaly, že svolat x tisíc lidí někam na jistou akci, je pomocí mailu a SMS zpráv otázkou několika málo hodin, a tato doba je v podstatě na hranici reakční schopnosti těch státních složek, které by situaci měly řešit, neřku-li předvídat.
ZRANITELNOST TECHNOLOGIÍ
Rizika z technologií mají mnohdy charakter nadregionální či nadnárodní. Můžeme jmenovat "slavné katastrofy", jako byl Bhópál a Černobyl. To jsou historické události, při nichž každého zamrazí.
Globalizace rizik vyplývá i z neustále narůstající návaznosti a vzájemné závislosti technologických a výrobních procesů. Ve vlastní výrobě se používají komponenty výrobců specializovaných na určitou oblast, ve službách se využívají subdodávky služeb poskytovatelů speciálních služeb. Tím se mění i zranitelnost některých výrobních řetězců.
Právě i vlivem využití nových technologií a elektroniky se zcela změnila zranitelnost infrastruktur. Proto byla například věnována taková pozornost tzv. problému Y2K - možnosti výpadku některých životně důležitých technologií při chybě vzniklé v řídicích systémech. Speciální pozornost, i když ne mediální, byla věnována řešení tzv. domino efektů, tzn. situacím, kdy začnou selhávat řetězce v infrastruktuře v důsledku selhání jiného prvku infrastruktury.
Svět je stále menší, rizika větší, rychlejší a důmyslnější. A jak praví přísloví "Na hrubý pytel hrubá záplata". Chceme-li čelit rizikům, která jsou novými technologiemi ovlivněna či dokonce vyvolána, nezbývá než samotný tento pokrok a jemu odpovídající technologie využít tak, abychom těmto faktorům uměli rychle a efektivně čelit.
To je na jedné straně například využití technologie internetu v systémech MONIS /www.monis.cz/ a ARGIS /www.argis.cz/. V systému MONIS existuje například již od dob "Y2K" automatické vyrozumívání pomocí mobilních telefonů a SMS zpráv. Zmíněné systémy již začínají využívat služby celostátního mapového serveru Aquarius, který umožňuje využití map včetně potřebných geografických, informačních a analytických funkcí a nepotřebujete nic jiného než Internet Explorer.
Tak jak se rozvíjejí nové možnosti komunikací a jejich využití i pro oblast krizového managementu, ruku v ruce s nimi musí jít i zajištění jejich bezpečného provozu a ochrany informací, s nimiž pracují. V této oblasti existuje řada technologií a prostředků, aplikovaných ad hoc. Nicméně již se lze opřít například o zákonnou úpravu pro oblast elektronického podpisu.
Tak jak se nové technologie živelně rozběhly po světě a umožňují komukoliv přístup kamkoliv, je pro specifické oblasti užití toto "pohodlí" trochu zmírnit. Je to asi podobné situaci, kdy se začala rozvíjet automobilová doprava a každý si mohl jezdit jak chtěl. Když provoz začal houstnout, bylo nutno přikročit k omezením.
Pokud máte zájem o zmíněných otázkách diskutovat, můžete se zúčastnit 3. mezinárodní konference "Současnost a budoucnost krizového managementu", jejímž tématem je právě "Globalizace rizik, informační toky a bezpečnost". Konference se koná v Praze 29. a 30. listopadu.
Bližší informace na WWW.EMERGENCY.CZ nebo na tel.: 02/61348765.
(Pozn. redakce: Moderní obec je jedním z mediálních partnerů této konference, konkrétně sekce Krizový management ve státní správě.)
MICHAL VANĚČEK,
T-SOFT, s. r. o.
Tak jak se rozvíjejí nové možnosti komunikací a jejich využití i pro oblast krizového managementu, ruku v ruce s nimi musí jít i zajištění jejich bezpečného provozu a ochrany informací, s nimiž pracují.
