Vnitrostátní (vnitřní) stěhování je sledováno ze dvou územních aspektů. Prvním je zpracování dat o stěhování podle tří základních typů: stěhování z jedné obce do jiné na území okresu včetně mezi 726 urbanistickými obvody v Praze, mezi okresy jednoho a téhož kraje a mezi kraji. Druhým aspektem je...
Vnitrostátní (vnitřní) stěhování je sledováno ze dvou územních aspektů. Prvním je zpracování dat o stěhování podle tří základních typů: stěhování z jedné obce do jiné na území okresu včetně mezi 726 urbanistickými obvody v Praze, mezi okresy jednoho a téhož kraje a mezi kraji. Druhým aspektem je velikost obcí. Stěhování se sleduje podle devíti velikostních skupin: od nejmenších obcí do 499 obyvatel až po města se 100 000 a více obyvateli.
Snižující se objem a intenzita vnitrostátního stěhování provázejí významné změny. Klasické migrační vylidňování malých obcí (venkovský exodus) se v 90. letech začalo měnit v jejich migrační zisky. V úhrnu let 1993-1995 ztratily nejmenší obce s méně než 500 bydlícími obyvateli 6785 osob. Obce s 500-999 obyvateli však už v této době získaly 6100 nových obyvatel. Migrační zisky zaznamenaly i další větší obce (do hranice s 10 000 obyvateli). Hranice 10 000 se stala přelomovou pro migrační salda vnitrostátního stěhování. Obce s vyšším počtem obyvatel evidovaly migrační úbytky.
Migrační ztráty obcí městského typu se zvyšují i v letech 1996-1998. Obce s 10 000-19 999 obyvateli ztrácejí už 3,53 obyvatel na 1000 žijících, velkoměsta 7,35 promile svého obyvatelstva. Největší relativní úbytky jsou i nyní ve městech s 50 000-99 999 obyvateli. Migračně nejpřitažlivějšími obcemi jsou venkovská sídla s 500-999 obyvateli s přírůstkem 14,50 osob na 1000 bydlících.
V úhrnu let 1993-1995 změnilo trvalé bydliště stěhováním z jedné obce do jiné obce republiky 655 345 obyvatel, a to bez ohledu na státní příslušnost, avšak majících trvalé bydliště v ČR. Znamenalo to 21,1 změn bydliště na 1000 obyvatel republiky. Z ekonomického hlediska bylo důležité, že na pracovní důvody připadlo 7,8 % migrací. Na bytový důvod, na který se právem zaměřují analýzy stěhování, připadlo 25,4 % stěhujících se osob.
Podíl 29,2 % stěhujících se jako rodinní příslušníci ukazuje ve srovnání s minulými lety, že již tehdy začíná pokles migrací celých rodin, ale také to, že jde o důsledek snižování jejich počtu v úhrnu celé populace České republiky.
V úhrnu let 1996-1998 se stěhovalo 596 499 obyvatel, což znamenalo snížení intenzity vnitřní migrace na 19,3 změn trvalého bydliště stěhováním z jedné obce do jiné obce republiky na 1000 žijících. Z pracovních důvodů se stěhovalo nyní už jen 5,9 % migrantů. Podíl stěhujících se osob z bytových důvodů se však zvýšil na 27,5 % při snížení podílu migrujících jako rodinní příslušníci na hladinu 27,5 %. Zvýšení nezaměstnanosti mělo za následek pokles počtu i podílu osob měnících své bydliště z pracovních důvodů, nízká bytová výstavba, ale ještě spíše obavy z finanční nedostupnosti bydlení ve městech mělo za následek zvýšené stěhování z měst na venkov.
Zvýšil se také podíl stěhování ze zdravotních důvodů, i když absolutní počet klesl. Jednoznačný byl vývoj stěhování kvůli sňatku. Snížil se jak absolutní počet stěhujících se z důvodů uzavření manželství, tak i podíl na úhrnu stěhování. Oba ukazatele tak vyjadřovaly trend snižování sňatečnosti v ČR. Ačkoli počet stěhujících se z důvodů rozvodu nepatrně klesl, jeho podíl na migračních důvodech se zvýšil z 3,1 % na 3,3 %, protože pokles byl pomalejší než úbytek úhrnu stěhování.
Přehled v tab. 1 vyjadřuje, k jakým změnám ve struktuře migračních důvodů došlo mezi obdobím 1993-1995 a 1996-1998. Přesuňme nyní pozornost k obcím městského typu (viz tab. 2), tj. těm, které mají důležitou funkci politickou, sociálně ekonomickou a demografickou. Jedná se o města s 50 000-99 999 obyvateli a města se 100 000 a více obyvateli. Obě skupiny měst totiž představují i odlišné typy našich měst. První skupina je sociálně a demograficky nestálá a nyní vykazuje značné reprodukční ztráty, druhá se stává nestabilní v tom smyslu, že do ní vstupují a z ní vystupují města na stotisícové hranici obyvatelstva. To má vliv i na její měnící se ukazatele reprodukce.
Strukturální ukazatele důvodů stěhování v tab. 1 a 2 dovolují výpočet migrantů podle důvodů stěhování jak na straně přistěhovalých, tak na straně vystěhovalých. Potvrzují tak značnou dynamiku jednak z hlediska vývoje objemu a intenzity vnitřního stěhování v ČR a její srovnání ve dvou posledních tříletích, jednak z hlediska změn struktury důvodů prostorové mobility našeho obyvatelstva. Lze očekávat, že trendy zjištěné naší studií za sledovaná období budou alespoň v nejbližších letech pokračovat, pokud nedojde k podstatným změnám ve vývoji české ekonomiky a tím také ke změnám zaměstnanosti, v bytové výstavbě a v reprodukci obyvatelstva.
ALOIS ANDRLE
Tab. 1 Vnitřní stěhování 1993-1995 a 1996-1998 v obcích do 10 000 obyvatel podle velikostních skupin a důvodů stěhování
Období P Počet Důvody stěhování v %
V stěhují- změna přiblížení se učení, zdravotní sňatek rozvod bytový rodinný jiný a ne-
1) cích se pracoviště k pracovišti studium příslušník zjištěný
Obce s 1-499 obyvatel
1993-95 P 51 460 4,6 2,3 0,4 4,0 9,0 2,5 26,9 28,7 21,6
V 58 245 4,2 4,5 0,6 7,0 12,2 2,6 22,3 29,2 17,4
1996-98 P 56 231 2,6 1,8 0,5 3,9 8,0 2,6 31,3 26,9 22,4
V 50 484 3,0 3,7 0,7 8,4 11,1 2,9 23,2 26,8 20,2
Obce s 500 - 999 obyvatel
1993-95 P 58 683 3,5 2,2 0,4 5,2 9,6 2,5 27,0 29,5 20,1
V 52 583 4,0 4,4 0,8 6,4 12,2 3,0 22,5 28,8 17,9
1996-98 P 59 709 2,1 1,6 0,4 5,3 8,4 2,5 30,4 28,0 21,3
V 47 228 3,0 3,7 0,8 7,7 11,5 3,2 23,6 26,9 19,6
Obce s 1000-1999 obyvatel
1993-95 P 59 722 3,1 2,2 0,4 5,6 9,8 2,4 23,9 29,1 19,5
V 57 944 4,2 4,3 0,8 6,4 12,3 3,2 22,5 28,8 17,5
1996-98 P 57 521 2,1 1,8 0,5 5,7 8,7 2,8 30,4 27,7 20,3
V 46 057 3,0 3,9 0,9 7,1 11,6 3,6 24,0 27,0 18,9
Obce s 2000-4999 obyvatel
1993-95 P 64 277 3,2 2,8 0,5 5,8 9,8 2,8 25,7 29,4 20,0
V 55 743 4,7 4,5 0,7 5,2 11,3 3,4 22,4 29,5 18,3
1996-98 P 62 371 2,0 2,1 0,5 6,7 8,7 2,8 29,0 27,7 20,5
V 50 744 3,4 4,0 0,9 5,7 10,8 3,8 24,3 27,4 19,7
Obce s 5000-9999 obyvatel
1993-95 P 50 967 3,5 3,8 0,5 7,6 10,0 3,1 22,5 29,3 19,7
V 49 418 5,2 4,7 0,8 4,5 10,3 3,3 23,1 29,4 18,7
1996-98 P 45 459 2,5 2,8 0,6 8,0 9,3 3,4 24,8 27,6 21,0
V 44 487 3,5 4,1 1,0 4,9 10,0 3,5 25,9 27,1 20,0
1) P = přistěhovalí, V = vystěhovalí
Tab. 2 Vnitřní stěhování 1993-1995 a 1996-1998 v obcích od 10 000 obyvatel
podle velikostních skupin obcí a důvodů stěhování
Období P Počet Důvody stěhování v %
V stěhují- změna přiblížení se učení, zdravotní sňatek rozvod bytový rodinný jiný a ne-
1) cích se pracoviště k pracovišti studium příslušník zjištěný
Obce s 10 000-19 999 obyvatel
1993-95 P 46 019 4,7 4,3 0,6 6,6 10,1 3,4 20,2 31,0 18,8
V 46 570 5,5 4,9 1,0 4,3 8,9 3,3 23,1 30,2 18,8
1996-98 P 39 173 3,0 3,8 1,0 6,8 9,3 3,9 21,0 28,8 22,4
V 42 818 3,7 3,8 1,2 4,6 8,7 3,3 27,1 27,4 20,2
Obce s 20 000-49 999 obyvatel
1993-95 P 53 907 5,6 5,2 0,8 6,9 10,2 3,3 20,8 29,4 17,8
V 57 791 5,4 4,1 1,0 4,7 8,3 3,0 23,5 30,8 19,2
1996-98 P 47 859 3,7 4,5 0,8 8,4 9,3 3,6 22,0 28,0 19,7
V 57 489 3,5 3,6 1,1 4,6 8,0 3,2 27,3 27,9 20,8
Obce s 50 000 - 99 999 obyvatel
1993-95 P 43 001 5,6 5,4 1,0 4,9 9,3 3,8 19,1 31,6 19,3
V 51 594 4,7 3,7 0,8 5,7 7,9 2,8 23,9 29,4 21,1
1996-98 P 37 531 3,9 5,1 1,1 4,6 9,4 4,4 22,2 27,7 21,6
V 49 730 3,3 3,1 0,9 5,2 6,8 2,8 27,3 28,1 22,5
Obce se 100 000 a více obyvatel
1993-95 P 63 706 8,4 8,7 2,4 3,9 10,8 3,1 17,3 28,6 16,8
V 67 554 4,5 2,5 0,6 5,8 6,3 2,4 25,2 29,6 23,1
1996-98 P 50 112 7,5 7,1 3,2 4,3 11,3 3,4 18,0 25,2 18,0
V 66 929 2,5 1,9 0,6 5,3 5,3 2,4 29,9 28,2 23,9
1) P = přistěhovalí, V = vystěhovalí
