ŠKOLSTVÍ Sice sporadicky, ale přece se začíná v některých základních školách objevovat dospělý ve zcela nové roli - školní psycholog. Že to není zbytečný přepych, ale vítaná pomoc, dosvědčí každý ředitel. A jsou to právě obce, které mohou školám - ale především jejich žákům, tedy svým občanům -...
ŠKOLSTVÍ
Sice sporadicky, ale přece se začíná v některých základních školách objevovat dospělý ve zcela nové roli - školní psycholog. Že to není zbytečný přepych, ale vítaná pomoc, dosvědčí každý ředitel. A jsou to právě obce, které mohou školám - ale především jejich žákům, tedy svým občanům - výrazně pomoci.
Rozpočet na pokraji možností totiž většině ředitelů nedovolí pracovníka "nad plán" zaplatit. O něco lépe na tom jsou školy s právní subjektivitou, které dokáží v rámci vedlejší hospodářské činnosti získat finance navíc. Jsou to právě ony, které - pokud uznají za vhodné - školního psychologa zaměstnávají. Někde se stane členem sboru (obvykle na základě speciálně zaměřeného grantu, který také přinese na určitou dobu odpovídající finanční jištění), jinde externím spolupracovníkem.
Jako PhDr. Vladimír Veselý (na snímku), který už čtvrtým rokem působí na Fakultní základní škole v Palachově ul. v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. Není kmenovým, ale externím pracovníkem "na smlouvu". Do školy dochází čtyřikrát týdně - dopoledne i odpoledne. Aby znal rytmus pracovního dne a zároveň aby mohl být k dispozici rodičům, jestliže to budou potřebovat.
"Je to nedocenitelná pomoc," říká ředitel školy Mgr. František Tomášek. "Místo pedagogicko-psychologické poradny je někde jinde, školní psycholog žije mezi námi. Důvěrně zná prostředí školy, vztahy mezi lidmi. Neopírá se pouze o vyšetření dítěte ve skleníkovém prostředí, ale zcela přirozeně může sledovat žáky při vyučování i o přestávkách. Patří k nám, není však zaměstnancem školy. Není mým podřízeným, ale partnerem, nezávislým odborným poradcem. S říčanskou pedagogicko-psychologickou poradnou úzce spolupracuje, některé případy s ní konzultuje. Tahle si představuji účelné zakotvení psychologické pomoci školám."
Není sám. Zeptáte-li se lidí úzce spjatých se školstvím, většina potvrdí, že školní psycholog by v základní škole určitě našel své místo. Na velké stoprocentně, dvě tři menší školy by se o něj mohly "podělit".
"Záleží na jeho kvalitách," připomněla Pavla Khirová ze Základní školy v Brumově-Bylnici. "Měl by to být člověk, kterému děti i dospělí věří, aby byli ochotni se na něj obrátit, když se objeví nějaký problém."
"Psychologa bychom ve škole určitě potřebovali," potvrdil také Jaroslav Zavadil z Masarykovy základní školy ve Velké Bystřici, "třeba aby pomohl učitelům při začleňování handicapovaných dětí do kolektivu. S poradnou spolupracujeme dobře, ale psycholog přímo ve škole - to by bylo něco jiného. Obávám se však, že bychom ho nezaplatili."
V Brandýse stojí psycholog školu 7000 Kč měsíčně. Jeho činnost je - jako služba škole - hrazena fakturou na základě smlouvy o odborné, diagnostické a konzultační činnosti psychologa; nejde tedy z mzdových prostředků školy. "Kdyby mohl obecní úřad o odpovídající částku posílit školní rozpočet v provozních nákladech, určitě by to mnoha školám pomohlo," říká F. Tomášek.
Jak se na věc dívají obce? Starosta Jilemnice Václav Hartman je přesvědčen, že město jako Jilemnice - s několika mateřskými, dvěma základními školami a jednou školou zvláštní - by pro psychologa uplatnění našlo, už jen v rámci sociální prevence. Bohužel, chybějí peníze. "Ačkoli - když je třeba, většinou se někde najdou. Zatím jsme o psychologovi neuvažovali, s podobným přáním se na nás nikdo neobrátil. Kdyby však padly opodstatněné důvody, řešení bychom hledali."
Také zástupce starosty v Třebíči Karel Dvořáček je přesvědčen, že psycholog ve škole pomůže včas reagovat na výukové i výchovné problémy. Horší je to s penězi. Značnou částku už vydává město na stacionář a speciální mateřskou školu, které provozuje. "Víc bychom neunesli. Od dubna je však v platnosti zákon o sociálně právní ochraně dětí, který mimo jiné říká, že je povinností města zajímat se o děti, které strádají, vyhledávat je a pomáhat jim. Sestavili jsme tým pracovníků, v kterém je psycholog i pedagog."
Je to jako začarovaný kruh. Společnost potřebuje finance na potírání kriminality, na protidrogovou prevenci, na hájení zájmu ohrožených dětí... Na vyjasnění prvních zádrhelů se už nedostává. Častěji hasíme, než abychom učili zacházet se sirkami. Nebyly by finance vložené do práce školního psychologa účinnější než letáky, které leckde zaplňují sklady?
JAROSLAVA VOLFOVÁ
FOTO AUTORKA
