NUTS 2 Ostravsko je územním celkem NUTS 2 a současně Ostravským krajem. Rozlohou 5555 km2 zaujímá 7 % plochy ČR. Jeho území tvoří šest okresů: Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava a Bruntál. Územní celek je z hlediska přírodních podmínek i ekonomických aktivit značně rozmanitý....
NUTS 2
Ostravsko je územním celkem NUTS 2 a současně Ostravským krajem. Rozlohou 5555 km2 zaujímá 7 % plochy ČR. Jeho území tvoří šest okresů: Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava a Bruntál.
Územní celek je z hlediska přírodních podmínek i ekonomických aktivit značně rozmanitý. Na jedné straně Ostravsko-karvinský revír představuje významnou a tradiční průmyslovou aglomeraci s postiženým životním prostředím, na straně druhé je v nedalekém zázemí relativně neporušená hornatá krajina s venkovským osídlením. Mezi nimi leží zemědělsky a průmyslově intenzivně využívané prostory Opavska, Frýdecka, Třinecka a Novojičínska.
Region Ostravska je charakteristický vysokou hustotou zalidnění (231 obyv./km2), která výrazně překračuje úroveň ČR (130 obyv./km2). Obyvatelstvo je silně koncentrováno jednak v sídelní aglomeraci v jádru regionu, jednak existují okrajová území s nízkým potenciálem, o čemž svědčí i hustota zalidnění v jednotlivých okresech. Nejvyšší je v okresech Ostrava-město (1506) a Karviná (819), podprůměrnou hodnotu vykazuje pouze okres Bruntál (64). Podíl městského obyvatelstva je sice vysoký (77,1 %), ale v rámci ostatních regionů nedosahuje nejvyšších hodnot.
Demografický vývoj regionu je v současné době poměrně příznivý. Výhodou je především mladá věková struktura (Ostravsko má vedle regionu Severozápad nejmladší populaci), jistý handicap však představuje relativně nízká vzdělanost. Věková struktura je relativně homogenní, s nižším průměrným věkem oproti průměru ČR. Nejnižší údaje vykazuje okres Bruntál (průměrný věk 35,5 let), nejstarší populaci má okres Ostrava-město (37,4 let, průměr ČR 37,9 let). Populace předproduktivní tvoří 18,5 % obyvatel, populace poproduktivní se na celkovém počtu obyvatel podílí 16,2 %.
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Ostravsko má výhodnou polohu z hlediska perspektivních dopravních tras. Přes region vedou hlavní evropské dopravní cesty silniční i železniční. Dálnice D47 a II. železniční koridor jsou součástí větve VI. multimodálního Evropského dopravního koridoru.
Hustota silniční sítě je v důsledku hornatějšího terénu ve srovnání s hustotou silnic ČR nižší (86 % průměru ČR). Silniční komunikační systém se dosud opírá o hlavní mezinárodní silnice E75 (Budapešť - Gdaňsk) a E462 (Brno - Krakov), které procházejí východní částí regionu a o silnici I/11, která tvoří rovnoběžkovou osu území regionu. Pro spojení Ostravska s ostatními kraji je nutno vybudovat dálnici D47, dokončit výstavbu chybějících a úpravu stávajících čtyřpruhových úseků rychlostní silnice R48 a provést modernizaci silnic I. třídy zejména vybudováním obchvatů měst a obcí.
Ostravskem prochází II. tranzitní železniční koridor Břeclav - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné. Usnesením vlády ze dne 20. března 1996 č. 135 byly pro financování jeho modernizace zajištěny zdroje ve výši 24,5 mld. Kč, z čehož 7 mld. Kč tvoří dotace ze státního rozpočtu, 11,5 mld. Kč garantované úvěry a 6 mld. Kč negarantované úvěry.
Významnou roli, díky poloze ve středu regionu, hraje mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov s příznivými parametry přistávací a startovací dráhy, které v budoucnu bude mít napojení na všechny druhy dopravy. Z hlediska vodní dopravy se zvažuje splavnění Odry do Ostravy.
Zásobování vodou je na dobré úrovni díky koncentraci obyvatel do městských celků. Region dosahuje podílu 90,4 % obyvatel napojených na veřejný vodovod (ČR 86 %), na veřejnou kanalizaci je napojeno 38 % obcí a 74,3 % obyvatel (ČR 73,5 %), odpadní vody z menších sídel jsou však nedostatečně čištěny. Na velmi dobré úrovni je plynofikace území (95 % obyvatel a 64 % obcí).
PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST
Ostravsko je tradičním průmyslovým regionem. Hlavními odvětvími jsou důlní, energetický a hutnický průmysl, ve kterém pracuje téměř polovina pracovních sil zaměstnaných v průmyslu. Dalšími významnými sektory jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenství, elektrotechnika, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Odvětví průmyslu zaměstnává 41 % pracovních sil a je na trhu práce dominantním, naopak v zemědělství je zaměstnáno pouze 3,7 % pracovníků a nižších hodnot dosahuje rovněž podíl sektoru služeb.
Míra nezaměstnanosti regionu (15,3 % k 31. 7. 2000) výrazně převyšuje průměrnou hodnotu ČR (9 %). Její příčinou je především útlum a restrukturalizace velkých podniků. Zvyšování nezaměstnanosti nedokázal zabránit ani dynamický rozvoj sektoru malého a středního podnikání, který nicméně absorboval značnou část zaměstnanců uvolněných z velkých podniků procházejících restrukturalizací. Co se týká nezaměstnanosti, nejhorší situaci v kraji vykazuje okres Karviná (zhruba 19 %), na druhém místě se nachází okres Ostrava-město, ve kterém míra nezaměstnanosti přesahuje 16,5 %. Na-opak relativně nejpříznivější situace je v Opavském okrese, ale i zde dosahuje míra nezaměstnanosti více než 10 %.
PRIORITY
Na úseku cestovního ruchu je region, s výjimkou oblasti Jeseníků, poměrně málo využíván. Toto území je však hůře dopravně dostupné. Další možnost rozvoje cestovního ruchu a rekreace poskytují Moravskoslezské Beskydy.
V rámci dokumentů pro přípravu k přistoupení České republiky ke strukturálním fondům Evropské unie byly v územních jednotkách NUTS 2 vypracovány Regionální operační programy. V dokumentu NUTS 2 Ostravsko, který byl zařazen mezi pilotní Regionální operační programy, je stanoven hlavní strategický cíl, kterým je povzbuzení hospodářského růstu a diverzifikace ekonomické struktury regionu s důrazem na konkurenceschopnost ekonomických aktivit, tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku a zvýšení kvality života v regionu.
S touto vizí je rozpracováno 6 prioritních oblastí stanovených k dosažení tohoto cíle.
První je vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a podnikatelské infrastruktury, rozvoj malého a středního podnikání a podpora a diverzifikace výrobní kapacity v regionu za účelem zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Cílem je rovněž vytvářet výhodné prostředí pro nové investory a podpora zavádění nových technologií a inovačních aktivit podniků.
Druhou prioritou je rozvoj infrastruktury a integrace regionu v rámci Evropy prostřednictvím zajištění vedení evropských komunikačních cest a odstraňování kritických míst v infrastruktuře z hlediska dopravní obslužnosti, absorpční schopnosti a závazků vůči EU.
Třetí prioritní oblastí je rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím opatření, která podporují odborné a technické vzdělávání zaměřené na nové činnosti a nová povolání dle potřeb trhu. Tato priorita se také zabývá řešením problémů dlouhodobé nezaměstnanosti.
Čtvrtá je zaměřena na řešení problémů spojených se zlepšováním životního prostředí, snižování znečištění povrchových a podzemních vod, snížení znečišťování ovzduší, zvýšení úrovně ekologického vědomí veřejnosti atd.
Pátou prioritou je rozvoj cestovního ruchu a lázeňství iniciací přirozeného a dosud nedostatečně využitého potenciálu kombinací podpory podnikání, propagací a informatiky.
Šestá se orientuje na rozvoj zemědělství a venkova a v této souvislosti rovněž na údržbu krajiny, zvyšování produktivity práce v zemědělství, ekologické služby a celkové zvyšování kvality života na venkově.
JIŘÍ DANEŠ,
odbor koncepce regionálního rozvoje
Ministerstva pro místní rozvoj
Základní údaje
Výměra území v km2 5555
Počet obcí (z toho měst) 300 (39)
Počet obyvatel k 31. 3. 2000 1 280 533
Hustota obyvatel na km2 231
Přírůstek (úbytek) obyvatel v r. 1999 -2025
Míra nezaměstnanosti k 31. 7. 2000 15,3 %
HDP na 1 obyv. v r. 1997
ve srovnání s průměrem EU (EU=100) 60,7
Daně celkem na 1 obyv. v r. 1996 6046
Počet soukromých podnikatelů k 31.12.1999 139 780
Zdroj: ČSÚ, MPSV, ARIS