Hlavní město dnes dluží zejména zahraničním finančním subjektům asi 18 miliard korun. Je to částka nemalá, zvlášť když si uvědomíme, že letošní městský rozpočet je jen o 4 miliardy vyšší. Přesto si půjčuje dál a například letos se rozhodlo vydat další emisi obligací za 5 miliard korun. Kam...
Hlavní město dnes dluží zejména zahraničním finančním subjektům asi 18 miliard korun. Je to částka nemalá, zvlášť když si uvědomíme, že letošní městský rozpočet je jen o 4 miliardy vyšší. Přesto si půjčuje dál a například letos se rozhodlo vydat další emisi obligací za 5 miliard korun. Kam zapůjčené peníze jdou? Jak je město splatí? O tom i mnohém jiném jsme hovořili s náměstkem primátora Jiřím Paroubkem, odpovědným za městské finance.
Není Praha zadlužena až příliš?
Zadlužení města by se nemělo démonizovat. Všichni jeho kritikové by se měli jet podívat do evropských velkoměst, která přiměřená zadlužení berou jako normální nástroj nezbytný pro jejich rozvoj, protože je tady vždycky předstih aktuálních potřeb před možnostmi příjmů města. Samozřejmě bychom se mohli nechat unášet ideologickými poučkami o tom, že je potřeba mít vyrovnaný rozpočet a čekat na to, až si město potřebné finanční prostředky naakumuluje. Je to však schůdné řešení?
Když se nová rada chopila své funkce, nechala si vypracovat výhled investičních potřeb města v horizontu osmi let, který byl vyjádřen částkou 160 miliard korun. V minulých letech jsme do investic dávali každoročně zhruba 6 miliard korun. To znamená, že kdybychom šli konzervativní cestou a každý rok investovali jenom to, co vyděláme na daních, tak bychom se dostali na přijatelnou úroveň pražské infrastruktury za 30 let.
Chtěli bychom, aby se město stalo svoji úrovní evropskou metropolí srovnatelnou s Paříží, Londýnem, Berlínem či Vídní v co nejkratší době. Snažíme se proto vytvořit podmínky k tomu, abychom mohli uskutečnit jeho strategické investiční priority.
O které priority jde především?
O dopravu a technickou infrastrukturu - inženýrské sítě. Je to především výstavba prvního úseku trasy IV. C metra ze stanice Nádraží Holešovice do stanice Ládví a pak druhý úsek přes Prosek do Letňan, nákup vagónů pro tuto trasu metra, tunel Mrázovka a dopravní řešení Zlíchov-Radlická (tedy jihozápadní část vnitřního městského okruhu).
Zhruba 20 % území města není pokryto kanalizační sítí, která je jedním z důležitých prvků jeho dalšího rozvoje. Taková investice má velký multiplikační efekt, protože investoři nepřijdou do městské části, kde kanalizace není a nemůžeme počítat s tím, že tam postaví supermarket, byty, novou továrnu, prakticky cokoliv.
Počítáte i s rozšířením bytové výstavby?
To je další strategická priorita. Je potřeba si uvědomit, že kromě výstavby, kterou hodlá město zajišťovat ze svých zdrojů samo - zhruba 600-700 bytů ročně, protože na víc v tuto chvíli nemá - bude s využitím Fondu rozvoje bydlení a ve spolupráci se soukromým sektorem hledat cesty k výstavbě dalších bytů.
Obrovským úkolem, který před městem stojí, je revitalizace sídlišť, která musíme přiblížit současným potřebám lidí. Přijde zhruba na 40 miliard korun. Jde nejen o to, aby na sídlištích byla sportoviště, parkoviště, vybavenost, patří sem především rekonstrukce panelových domů. Při revitalizaci budeme hledat podobné modely, které uplatnila například radnice (v bývalém východním) Berlíně. Tento obrovský úkol lze při postupném uvolňování nájemného a finanční spoluúčasti obyvatelstva v sedmi, deseti letech fyzicky splnit. Využitím půjček, úvěrů, různých dotací, Fondu rozvoje bydlení je třeba se dostat k co nejlevnějším penězům, aby to pro lidi, kteří budou revitalizaci sídlišť v dvacetiletém, pětadvacetiletém horizontu splácet, bylo finančně přijatelné.
Kdo všechno již Praze půjčil?
V tuto chvíli máme čtyři cizí zdroje, zapojené nebo ještě ani nezapojené do rozpočtu. Je to druhá emise obligací - 7,4 miliard korun, tu první jsme celou zaplatili před rokem. Město ji použilo nebo použije na výstavbu tramvajové tratě na Barrandov, dostavbu trasy B metra, protipovodňová opatření, bytovou výstavbu a opravu vodárny v Podolí.
Dále jde o úvěr ING Barings ve výši 3,75 mld. Kč použitý již v roce 1998 na výstavbu trasy B metra na sídliště Černý Most a tunel Mrázovka, úvěr Evropské investiční banky (EIB) 1,8 mld. Kč na vodohospodářskou infrastrukturu.
Také jsme rozhodli o dalším úvěru Evropské investiční banky ve výši 5,4 mld. Kč, pro který nyní vyřizujeme bankovní i státní garanci s tím, že od počátku příštího roku budeme tuto částku čerpat na výstavbu první části nového úseku trasy IV. C metra a na nákup vagónů podzemní dráhy.
Daří se městu dluhy splácet?
Rozhodnutí městského zastupitelstva z června letošního roku o přijetí nové emise obligací (či nového úvěru) ve výši 5 mld. Kč se opíralo o analýzu možností dluhové služby města. V žádném případě bychom nechtěli překročit Ministerstvem financí doporučený 15% podíl dluhové služby na jeho celkových příjmech. To znamená, že když budou příjmy města 21 mld. Kč, pak 15 % z toho je něco přes 3 miliardy. Dluhovou službou se rozumí součet v určitém roce zaplacených úroků a jistiny úvěrů nebo obligací buď přímo splácených, nebo vytvářených rezerv, protože některé úvěry nebo obligace jsou spláceny až na konci doby splatnosti rezerv. Takže dluhovou službu máme stavěnu velice konzervativně.
Uvažujeme sice také o tom, že bychom někdy v budoucnu novými obligacemi či úvěry zaplatili ty staré, takže dluhová služba by se zúžila v podstatě jenom na úroky. To by umožnilo Praze půjčit si větší objem peněz.
Na které priority půjde 5 mld. Kč z obligací (nového úvěru), o kterých město rozhodlo letos v červnu?
Budou především použity na urychlení výstavby jihozápadní části městského okruhu - tunel Mrázovku a dopravní řešení Zlíchov-Radlická. Na dokončení této soustavy staveb bude zapotřebí celkem 7,6 mld. korun. Kdybychom postupovali stejným způsobem jako dosud, to znamená kdybychom dávali necelých 900 miliónů korun ročně, by pak při inflačním nárůstu výstavba trvala 8-10 let. To je pro obyvatele zejména Smíchova, Radlic, Hlubočep, Barrandova a konec konců i pro celé město, představa nepřijatelná. Když budeme chtít tunel dokončit do dvou let, umím si představit, že za rok půjdu do zastupitelstva s novým návrhem na obdobnou částku. Pokud nám budou stačit čtyři roky výstavby, tak myslím, že zůstaneme u této úrovně dluhové služby.
Druhou část prostředků použijeme na nákup a modernizaci nových vagónů metra z ČKD Dopravní systémy, za které v příštích deseti letech zaplatíme zhruba 15 mld. korun.
Můžete čekat pomoc i od státu?
V příštích třech čtyřech letech budeme např. na nákup nových vagónů metra potřebovat zhruba 5 mld. Kč, z toho přes 2 mld. Kč máme připraveny ve vlastních zdrojích, 3 mld. Kč potřebujeme získat jiným způsobem. Samozřejmě hovoříme s Ministerstvem dopravy a spojů i s Ministerstvem financí a žádáme pro příští rok dotaci zejména na výstavbu metra a obnovu jeho vozového parku v objemu 1,145 mld. Kč. Byli bychom rádi, kdyby stát přispěl na výstavbu metra. Víme ovšem, že to bude velmi obtížné.
Pokud jde o vládu ČSSD, pak si po debatě, kterou jsme s premiérem měli na pražské radnici, myslím, že si kabinet uvědomuje potřeby Prahy. Jde o to, aby tyto záležitosti nebyly předmětem politických licitací, aby se státní rozpočet podílel zejména na řešení dopravních problémů města.
Praha je připravena dát určité částky, ale pokud peníze přijdou ze státního rozpočtu, nemusí se tolik zadlužit. Faktem je, že v tomto roce již přišlo ze státního rozpočtu 370 mil. Kč na výstavbu metra. V předchozích dvou letech byly příspěvky ze strany státu nulové. I těch 370 mil. Kč je pokrok, i když to není mnoho. Je třeba si uvědomit, že stačí tak na výstavbu jedné stanice metra.
Jak vypadá při zadlužení města jeho letošní rozpočet?
Pracujeme s objemem výdajů něco přes 22 mld. Kč a s plánovaným schodkem 1,2 mld. Kč. Do něj byla zabudována část výnosu emise obligací v objemu zhruba 1,6 mld. Kč, které město vydalo v červnu minulého roku v celkové výši 7,4 mld. Kč. Uvedená částka je ovšem účelově určena na strategické investiční priority města, nejde do spotřeby. Kromě toho je menší část schodku také kryta přebytkem minulého roku. Účetní přebytek za rok 1999, čili úspora oproti schodku, který byl loni zabudován do rozpočtu, byla více než 1,2 mld. Kč.
Největší část rozpočtu města je čerpána na dopravu. Do Dopravního podniku (DP) jde provozní dotace v rozsahu zhruba 6,2 mld. Kč a každoročně roste. Z roku 1999 na rok 2000 bylo zvýšení za poslední léta nej-menší. Nicméně v tomto roce se vynořil problém s úpravou cen pohonných hmot, na který město nereaguje navýšením ceny v městské hromadné dopravě, ale snaží se jej tlumit v hospodaření města a Dopravního podniku. Takže 6,2 mld. Kč vlastně město dává jenom na provozní dotaci DP, která tvoří tři čtvrtiny jeho příjmů. To znamená, že když cestující zaplatí řekněme 10 Kč za jízdenku, jeho jízda je dotována 30 Kč.
V jakém stadiu je příprava rozpočtu na rok 2001?
Příprava probíhá standardně. Hovoříme zejména o dotačních vztazích ve vztahu k městským částem, protože tam bude muset dojít k zásadní, ale bohužel nikoliv dlouhodobé změně, protože se naprosto změnila koncepce zákona o rozpočtovém určení daňových výnosů. Dnes jsme více závislí na přerozdělení financí na úrovni státního rozpočtu více než tomu bylo dosud. Pouze 2-3 % našich příjmů půjdou přímo v návaznosti na výběr daní v regionu Praha, což je málo. Budeme se snažit celou tuto částku převést na městské části, abychom posílili princip zásluhovosti. Ve vztahu k městským částem zkrátka uděláme to, co chceme od státu.
Plnou parou začínáme na rozpočtu pracovat tento měsíc (v září), kdy mají být uzavřena jednání se starosty městských částí o jejich představách a nárocích ve vztahu k městskému rozpočtu.
Budou priority stejné jako letos?
Myslím, že je třeba uvažovat se značnou kontinuitou výdajů. Nicméně počítáme s přesunutím těch nejvýznamnějších, především v oblasti dopravy - metro, nové vagóny, tunel Mrázovka, dopravní řešení Zlíchov-Radlická - do úhrad z cizích zdrojů. K tomuto účelu se využije úvěr EIB a také výnos z emise obligací. Předpokládáme, že nové obligace budou vypsány počátkem září a někdy na přelomu února, března bychom měli peníze.
Nový zákon o rozpočtových pravidlech některé obce zvýhodňuje, jiné znevýhodňuje. O kolik prostředků město přijde?
Pokud bychom srovnávali pouze Prahu jako obec dříve a nyní, tak na tom budeme objemově zhruba stejně. Je však pravda, že se dostáváme do polohy daňových titulů s nižší dynamikou. Například u daně z příjmů ze závislé činnosti, čili daně z mezd. U ní máme meziroční nárůst v prvním pololetí tohoto roku 12 %. Takový daňový titul mít již nebudeme.
Všechny naše investice mají velký multiplikační efekt. Možná, že je to pět šest korun investovaných ze soukromého sektoru na jednu korunu, kterou budeme investovat my jako město. To jsou obrovské částky, které mají národohospodářský význam především v tom, že pozitivně ovlivní zaměstnanost a ekonomiku podniků, které působí ve městě. Stavba nového zákona je však taková, že "smetanu" bude sbírat stát a ne město - očekávaná vyšší daňová výtěžnost půjde ve prospěch státu.
Praha je od 1. ledna 2000 krajem. Co jí tato změna přinese?
Pokud jde o to, že je město krajem, tak zákon o rozpočtovém určení daňových výnosů tuto skutečnost vůbec neakcentuje. Obec Praha na tom bude objemově zhruba stejně, pro příští rok bude dokonce muset počítat s nižší dynamikou výnosů. Zatím nám bylo verbálně slíbeno, že na agendy, které na kraj přejdou, bude město dostávat delimitací peníze. Jde především o střední školství.
Doufám, že bude postupováno seriózněji než třeba u agend, které se týkají pasů, víz a občanských průkazů. V tomto případě budou investiční výdaje městským částem dotovány pouze částečně. To není dobrá předzvěst dění očekávaného v příštím roce. Uvedené agendy pasů a víz nás zatíží desítkami miliónů, ale pokud jde o střední školství, může jít i o miliardy. Pokud nám bude chybět sto, dvě stě miliónů, pak nám to již může dělat problémy.
Počítáme se seriózní delimitací majetku a také financí, které stát vynakládal nejen na provoz, ale i na investice. To znamená, že bychom měli získat zhruba ty prostředky, které byly na investice vynakládány dříve, abychom střední školy dostali alespoň na úroveň těch zařízení, které město již má.
Kolik prostředků kraji bude chybět?
Nám proti vládnímu návrhu chybí, respektive v poslední verzi nám bylo uzmuto, 5 mld. Kč. Za třičtvrtě roku předpokládám, že se o tom bude jednat znovu a doufám, že už tento zákon bude mít definitivnější podobu na mnoho let.
Schválení rozpočtu je také otázkou politického konsensu...
Působení ČSSD a ODS v čele radnice je doprovázeno jistou změnou struktury ve výdajích. Na velkých investičních strategických prioritách se oba koaliční partneři vcelku shodli. Sociální demokracie však trvala na růstu investičních výdajů v oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče. Dnes již lze dokladovat, že jak z městského, tak ze státního rozpočtu přicházejí v posledním roce a půl do těchto oblastí výrazněji větší peníze než kdykoliv předtím.
KAREL ŽÍTEK
FOTO ARCHÍV
