Jak postupovat v případě veřejné hudební produkce? Budou se na obec vztahovat ustanovení o právech pořizovatele databáze v případě, že má svoje webové stránky? Je možno na nich umístit databázi, např. pro splnění povinností obce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím? Do...
Jak postupovat v případě veřejné hudební produkce? Budou se na obec vztahovat ustanovení o právech pořizovatele databáze v případě, že má svoje webové stránky? Je možno na nich umístit databázi, např. pro splnění povinností obce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím? Do jaké míry je pro obec závazné nařízení vlády č. 140/2000 Sb., o živnostech volných? To jsou jen některé otázky, které souvisejí s novým autorským zákonem.
Nový autorský zákon byl publikován pod č. 121/2000 Sb. a nabývá účinnosti 1. prosince 2000. Co se týče tzv. veřejných hudebních produkcí, lze doporučit konzultaci postupů obce v konkrétních případech s příslušným kolektivním správcem. U hudebních produkcí (podle typu užitých děl) to je buď Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (Čs. armády 20, 160 56 Praha 6, tel.: 02/20315111) nebo INTERGRAM (zastupující práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, Na poříčí 27, 110 00 Praha 1, tel.: 02/2311392).
VEŘEJNÁ HUDEBNÍ PRODUKCE
Povinnosti z autorského zákona pro obec vyplývají tehdy, má-li obec v úmyslu být pořadatelem akcí, při kterých dochází k veřejnému užití autorských děl, respektive ke sdělování díla veřejnosti (viz § 18 - § 23 zákona č. 121/2000 Sb.) a bude tedy muset uzavřít příslušnou smlouvu o užití autorského díla a zaplatit autorovi odměnu za toto užití.
Výjimku z tohoto pravidla tvoří užití "výtvorů tradiční lidové kultury" /ve smyslu § 3 písm. b)/ a dále je-li dílo užito v případech, které zákon uvádí v § 29 - § 39. V případě obcí půjde zřejmě především o užití díla v rámci občanských obřadů (odst. 1, § 35).
Pro obce (jako uživatele autorských práv) je zajímavé a nové, že zákon ukládá kolektivnímu správci povinnost uzavírat smlouvy s uživateli předmětů ochrany (odst. 1, písm. h) § 100), vést rejstřík smluvně zastupovaných nositelů práva a předmětů ochrany a zejména "sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva a vydat o tom na žádost a náklady žadatele písemné potvrzení" /odst. 1, písm. g) § 100/.
Zdá se, že nový autorský zákon postavení kolektivních správců autorských práv značně posiluje. Vyplývá to mj. např. ze znění odst. 5 § 100 autorského zákona, který uvádí, že za provozovatele hudebního díla - veřejné hudební produkce - se považuje provozovatel provozovny či jiného prostoru, jestliže "k takovému provozování provozovnu či jiný prostor poskytne a nesdělí příslušnému kolektivnímu správci údaje potřebné pro určení totožnosti provozovatele hudební produkce."
Do této role se obec dostane (od 1. prosince 2000) např. v případě, že pronajme nebytový prostor např. občanskému sdružení, které zde uspořádá ples spojený s veřejnou hudební produkcí. Domnívám se však, že z citovaného textu zákona nevyplývá, že by obec musela kolektivnímu správci sdělit příslušné údaje okamžitě po podpisu smlouvy o nájmu nebytových prostor (včetně veřejných prostranství) či majetku obce.
Lze si totiž představit, že takové smlouvy budou obcí uzavírány, aniž by její smluvní partner v takových prostorách provozoval veřejné hudební produkce. Bude je ale užívat např. jako kancelářské prostory, ke schůzím či jako skladové prostory nebo pro jinou podnikatelskou činnost. Záměr nájemce užít pronajaté prostory k pořádání "veřejné hudební produkce" ostatně nemusí být obci ani znám či sdělen. Ovšem v případě, že obec (jako provozovatel provozovny či jiného prostoru, který pronajala a kde došlo k veřejné hudební produkci) bude kolektivním správcem oslovena a požádána o sdělení údajů (údajů nutných pro určení totožnosti provozovatele hudební produkce), pak musí vyhovět.
Je zřejmé, že pokud obec žádané údaje nesdělí, bude kolektivní správce uplatňovat nároky vyplývající z autorského zákona vůči obci.
NĚKTERÉ NEJASNOSTI
Je možno s lítostí konstatovat, že pro potřeby praxe je na mnoha místech text nového autorského zákona nepřesný či nejasný. Například výše uvedený termín "provozovna" je používán v živnostenském zákoně a označuje poměrně přesně charakterizované prostory, ve kterých podnikatel provozuje živnostenské podnikání.
Důsledně vzato by to znamenalo, že obec by (ve smyslu živnostenského zákona) v takové provozovně měla podnikat a dále ji pronajímat. Přitom samotný pronájem majetku nebo nebytových prostor není podnikáním, ačkoliv příjmy z takového pronájmu podléhají daním z příjmů. Obdobné rozpaky se pojí s termínem "jiný prostor", který autorský zákon používá.
Rovněž by asi bývalo vhodnější použít místo označení "provozovatel" obvyklejší termíny (podle vztahu k dotčenému majetku) - buď "vlastník" nebo "pronajímatel" (ve smyslu zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor). Domnívám se, že např. v případě, kdy obec majetek či nebytové prostory pronajme a nájemce je dále pronajímá, je "provozovatelem" provozovny či jiného prostoru (ve smyslu cit. části § 100 zákona) tento nájemce, nikoliv obec jako vlastník.
Přes některé dílčí nejasnosti však nový autorský zákon jednoznačně formuluje povinnost každého, kdo nad rámec osobního užití užije autorské dílo, vyžádat si souhlas autora (nebo toho, kdo autora oprávněně zastupuje) a zaplatit autorovi odměnu za sjednané užití autorského díla. Výjimky z tohoto pravidla uvádí zákon v § 29 až § 39.
Pokud jde o obec, nepřichází do úvahy užití autorského díla pro "osobní potřebu". I když to text zákona jednoznačně neříká, je zřejmé, že touto "osobní potřebou" se rozumí osobní potřeba osoby fyzické, nikoliv právnické.
Pokud je tedy obec tím, kdo užije autorské dílo, pak musí respektovat ustanovení autorského zákona. Až na výjimky uvedené v zákoně je tedy obec povinna uzavřít smlouvu podle autorského zákona a zaplatit odměnu za užití autorského díla.
PRÁVA POŘIZOVATELE DATABÁZE
Zvláštní práva pořizovatele databáze jsou uvedena v § 88 až §94 zákona č. 121/2000 Sb. Z textu vyplývá, že je-li obec pořizovatelem databáze (§ 89), pak může takovou databázi umístit na svých webových stránkách a zpřístupnit ji tak veřejnosti (i pro splnění povinností obce ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.).
V tomto směru je dobré seznámit se i s poněkud jinou úpravou tzv. zaměstnaneckých děl (§ 58 cit. zákona) - to pro případ, že www stránky budou vytvářeny buď zaměstnanci obce nebo obcí zřízenou příspěvkovou organizací.
Je-li pořizovatelem databáze jiná právnická osoba než obec, je rozumné zamýšlené užití databáze zakotvit v příslušné smlouvě, která obci umožní oprávněné užití (vytěžování nebo zužitkování) databáze.
S vybudováním a provozem webových stránek je obvykle spojeno i další užití autorských děl (výtvarných, hudebních, literárních apod.). Umístění autorských děl na www stránkách je nutno považovat za jejich zpřístupnění veřejnosti, a tedy za užití autorského díla. Je nutné předem uzavřít smlouvu podle autorského zákona (buď s autorem nebo s tím, kdo oprávněně zastupuje autorova práva) o užití autorského díla ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb.
Pokud obec nechá zpracovat www stránky jiné právnické osobě (včetně průběžné aktualizace či provozu), pak bude zapotřebí bedlivě zvážit a předem si ozřejmit, kdo bude pořizovatelem databází buď umisťovaných na webových stránkách nebo vzniklých jejich provozem (např. diskuzní fóra, e-mail adresy, shromážděné údaje z odpovědních či anketních lístků apod.).
Výsledek rozhodnutí obce by se měl projevit ve formulacích smlouvy s dodavatelem prací. Přimlouvám se za to, aby pořizovatelem takových databází byla vždy obec. Podle mého soudu lze tak (alespoň částečně) zabránit takovému užití databází, na kterém obec nemá zájem.
ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ?
S autorskými právy se ovšem obec se setkává i při vydávání periodického tisku (zpravodaj obce např. podle zákona č. 46/2000 Sb.) nebo neperiodické publikace (podle zákona č. 37/1995 Sb.).
Nařízení vlády č. 140/2000 Sb. stanovuje seznam oborů živností volných. Je pravda, že v příloze tohoto nařízení je uvedeno (tedy označeno jako živnosti) mnoho činností, jejichž vykonávání souvisí s informační povinností veřejné správy.
Pokud ovšem tyto činnosti vykonává obec jako součást své samosprávné působnosti nebo povinností stanovených zákonem (např. zákonem č. 106/1999 Sb.), je podle mého soudu velmi obtížné označit tyto činnosti jako živnostenské podnikání. Obdobná úvaha platí i v případě, že uvedené činnosti vykonává příspěvková organizace zřízená obcí - pokud jsou výslovně uvedeny ve zřizovací listině jako činnosti tzv. hlavní, tedy související s účelem zřízení příspěvkové organizace. Takové činnosti nejsou živnostmi podle příslušné části § 3 živnostenského zákona.
Živnostenský zákon se rovněž nevztahuje na užití výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory /odst. 1 písm. b) § 3 zákona č. 455/1991 Sb./ - což jsou (od 1. prosince 2000) i zvláštní práva pořizovatele databáze (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb.).
S provozováním vlastní webové stránky obce a informačními povinnostmi obce ovšem souvisí i další okruhy problémů - připomínám ochranu osobních informací nebo povinnosti provozovatelů informačních systémů atd. Předpokládám, že v souvislosti s technickým vývojem, s umisťováním informací ve veřejně přístupných sítích a též i v souvislosti se státní informační politikou se v blízké době stanou předmětem zájmu i některé nejasnosti v právních normách, které informační činnosti ovlivňují.
Je-li obec pořizovatelem databáze (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb.), pak nic nebrání tomu, aby takové databáze zpřístupnila na svých www stránkách.
ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,
ředitelka odborného útvaru REGIS,
IPOS Praha
FOTO ARCHÍV
