01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA V MAĎARSKU

(Dokončení) Obce mají svůj rozpočet, jehož schválení patří do výlučné pravomoci zasedání zastupitelstva. Podrobná pravidla o sestavování rozpočtu obsahuje zákon o veřejných financích. Způsob financování a výši dotací stanoví zákon o státním rozpočtu. Zákon zvláště pamatuje na úlohu sdružení...

(Dokončení)

Obce mají svůj rozpočet, jehož schválení patří do výlučné pravomoci zasedání zastupitelstva. Podrobná pravidla o sestavování rozpočtu obsahuje zákon o veřejných financích. Způsob financování a výši dotací stanoví zákon o státním rozpočtu.

Zákon zvláště pamatuje na úlohu sdružení reprezentujících zájmy místních samospráv: má se s nimi jednat o návrhu zákona o státním rozpočtu a přihlížet k jejich stanoviskům.

Vlastními příjmy obcí jsou:

[*] místní daně stanovené zákonem a vybírané obcemi,

[*] zisk, dividendy, úroky, nájemné a výnos z majetku obecní samosprávy,

[*] poplatky a dávky předepsané zvláštním zákonem,

[*] zákonem stanovený podíl z pokut vybíraných obcemi za přestupky proti ochraně životního prostředí a historických památek, které byly spáchány v jejich obvodu,

[*] příjem plynoucí z uplatňování práva honitby na území obce,

[*] jiné příjmy místní samosprávy.

Za vlastní příjmy se považovala též zákonem stanovená část příjmů, které získal Úřad pro státní majetek z prodeje podniků založených a řízených bývalými lidovými radami. Orgány obce mohou přijímat půjčky a vydávat komunální obligace; k tomu však nesmí použít státní dotace a vlastní příjmy.

Dalším zdrojem příjmů jsou podíly na státních daních, zejména na daních z příjmu fyzických osob. Obce mají také podíly na příjmech z daně z motorových vozidel a z některých dalších daní menšího významu.

Podstatnou část příjmů tvoří dotace ze státního rozpočtu. Jedná se především o tzv. normativní dotace, jejichž výši stanoví Národní shromáždění podle počtu obyvatel obcí, určitých věkových kategorií obyvatel, počtu sociálně slabých osob a na základě dalších hledisek. Použití normativních ukazatelů vnáší objektivnost do rozdělování dotací. Místní samosprávy mohou používat dotace podle svého uvážení. Normativní dotace nesmí být během rozpočtového roku snížena.

Ze státního rozpočtu se dále poskytují účelové a adresné dotace. Účelové dotace jsou určeny k dosažení společensky významných cílů. Národní shromáždění vyhlásí tyto cíle a zákonem stanoví výši účelových dotací a podmínky pro jejich získání. Obce se mohou individuálně nebo společně ucházet o účelovou dotaci a splňují-li předepsané podmínky, mají na ni nárok.

Národní shromáždění může poskytnout vybraným obcím zvláštní adresnou dotaci k realizaci určitých investičních projektů vyžadujících velké náklady. Účelové a adresné dotace mohou být použity pouze k stanovenému účelu.

Národní shromáždění může obcím, které se bez vlastního zavinění dostaly do svízelné situace, poskytnout doplňkovou dotaci na ochranu jejich nezávislosti a životaschopnosti.

V roce 1992 státní dotace představovaly 48 % všech příjmů obcí, vlastní příjmy 19 %, dotace z fondu sociálního zabezpečení 16 %, podíl na celostátních daních 14 % a úvěry a obligace 3 %. Nejvyšší výdaje v témže roce byly směrovány na školství (36 % všech výdajů) a na zdravotnictví (23 %). Podstatnou část výdajů tvoří provozní výdaje, zatímco na investice zbývalo kolem 18 %.

MAJETEK

Z vlastnictví státu byly do vlastnictví samospráv převedeny:

[*] zákonem určené nemovitosti, vody a lesy, které se nacházejí v obvodu místní samosprávy,

[*] veřejně prospěšné státní hospodářské organizace založené a řízené dřívějšími radami,

[*] inženýrské sítě místního významu, silniční zařízení v obci kromě zařízení ve výlučném vlastnictví státu,

[*] majetek školských, kulturních, zdravotnických, sociálních, sportovních a jiných institucí spravovaných bývalými radami,

[*] státní nájemné byty spravované radami nebo organizacemi, které z pověření rad hospodařily s nemovitostmi,

[*] veřejné budovy a pozemky k nim náležející s výjimkou veřejných budov sloužících celostátním potřebám,

[*] veškerý finanční majetek, cenné papíry a ostatní majetková práva bývalých rad.

Vláda byla zmocněna zřídit župní výbory pro převod majetku, které rozhodovaly o převodech věcí do vlastnictví místních samospráv a také o tom, zda komunální podniky a veřejné služby pro potřeby více obcí, jakož i místní veřejné komunikace mezi obcemi budou převedeny do vlastnictví župy a nebo do společného vlastnictví samospráv zainteresovaných obcí.

SAMOSPRÁVA V ČÁSTI OBCE

Zastupitelstvo může zřídit orgán samosprávy v části obce (zakotvuje ho v organizačním řádu). Skládá se z poslanců a voličů, přičemž předsedou musí být poslanec. Zastupitelstvo může ve věcech týkajících se této části obce postoupit tomuto orgánu určité oblasti své působnosti. Důležité je, že mu zastupitelstvo může předat finanční prostředky.

Uvedený orgán však nevykonává státní správu. Zastupitelstvo může rozhodnout o zřízení pobočky obecního úřadu, která pomáhá v práci orgánu samosprávy v části obce a může klientům zároveň poskytovat správní služby ve věcech týkajících se obyvatelstva.

SPOLUPRÁCE

Zákon rozlišuje tři formy spolupráce obcí:

[*] Sdružení pro správu, které zajišťuje výkon některých odborných úkolů státní správy.

[*] Sdružení pro společnou správu veřejného zařízení, např. školy, nemocnice. Sdružení mohou vytvářet dvě nebo více obcí, ale také města společně s venkovskými obcemi. Každý člen sdružení nese náklady v poměrné výši odpovídající počtu obyvatel, avšak smlouva o sdružení může stanovit jinak. Zastupitelstva členů sdružení mohou zřídit výbor, v němž jsou obce zastoupeny poměrně vzhledem k počtu jejich obyvatel. Výbor volí svého předsedu a schvaluje jednací řád.

[*] Svazek obcí, v němž si vytváří společné zastupitelstvo. Zakládající zastupitelstva zčásti nebo zcela slučují rozpočty, zřizují společný úřad a zabezpečují fungování obecních institucí. Společný zastupitelský orgán může být konstituován i tak, že do něho zastupitelstva obcí zvolí z řad poslanců své zástupce (zastoupení je poměrné podle počtu obyvatel obce). Avšak ve věcech, které se týkají pouze určité obce, rozhoduje zastupitelstvo příslušné obce samostatně.

Tato forma spolupráce není příliš rozšířena. Zákon umožňuje, aby zastupitelstva vytvářela sdružení i v jiných formách; státní rozpočet může podporovat jejich zřizování a činnost finančními stimuly. Sdružení mají právní subjektivitu a nesmějí omezovat samosprávná práva jejich členů.

SAMOSPRÁVNÉ CELKY

Stabilním, historicky vzniklým článkem územního členění jsou župy (celkem 19). Od roku 1990 jsou samosprávným celkem, avšak jejich působnost a pravomoci byly dosti limitovány. Takováto úprava postavení žup byla reakcí na situaci před rokem 1989, kdy se v župách koncentrovala značná moc na úkor obcí a měst.

Největší župa má rozlohu 8420 km2 a nejmenší 2251 km2. Nejvyšší počet obyvatel župy je 1 066 177 a nejnižší 219 259. Počet obcí v jedné župě se pohybuje od 61 do 338 obcí (průměr je 153 obcí v župě). O vytvoření a zrušení žup, o změně jejich hranic, o názvu a sídle jejich orgánů rozhoduje Národní shromáždění.

PŮSOBNOST

Obecně platí, že župa musí zabezpečit plnění úkolů, uložených právními předpisy, které nemohou řešit místní samosprávy v obcích. Zákon může stanovit za povinný úkol župy zajišťovat regionální veřejné služby zahrnující celé území župy anebo jeho značnou část. Povinným úkolem župy může být organizování veřejné služby regionální povahy, jejíž uživatelé většinou nebydlí v obci, která je sídlem instituce poskytující služby.

Zákon připouští, aby služby spadající do působnosti župy přešly nebo byly převedeny na obce. Jedná se o tyto případy:

[*] Obec, která je sídlem župní instituce poskytující služby regionální povahy, může ji se souhlasem župy převzít.

[*] Na žádost obce převede župa do její působnosti župní instituci zajišťující regionální veřejné služby na dobu nejméně tří let. Podmínkou je, že v předcházejících čtyřech letech užívala službu v průměru většina obyvatelů obce.

[*] Jde-li o veřejnou službu, která právní předpisy ukládají župě jako povinné, může ji obec převzít sama nebo společně se sdružením obcí jako svůj dobrovolný úkol. V prvém a druhém případě má obecní samospráva nárok na subvenci odpovídající úkolům, které převzala. Obec nesmí kromě subvence, kterou obdržela od župy anebo ze státního rozpočtu, žádat o další župní nebo státní subvenci.

V zákoně jsou příkladmo vypočteny povinné úkoly župy. Patří mezi ně:

[*] udržování škol druhého stupně, speciálních škol a středních škol, pokud je nezajišťuje podle zvláštního zákona obecní samospráva; shromažďování, ochrana a vědecké zpracování muzeálních předmětů nalezených v župě, jakož i historických dokumentů; služby župní knihovny, odborné konzultace a služby v oblasti pedagogiky a všeobecného vzdělávání; úkoly v oblasti tělovýchovy a sportu v župě, jakož i uplatňování práv dětí a mládeže,

[*] výchova dětí, které jsou trvale léčeny ve zdravotnických zařízeních; výchova a péče o "narušené" děti, které nemohou být vychovávány společně s ostatními dětmi; speciální zdravotní péče přesahující základní péči, jestliže ji na základě zvláštního zákona nevykonává obecní samospráva povinně, speciální opatření k ochraně dětí a mládeže; územní koordinace speciálních sociálních služeb,

[*] koordinace povinností spojených s ochranou architektonického a přírodního prostředí, regionálního plánování, využití turistických hodnot župy, stanovení cílů župy v turistice, koordinace aktivit v této oblasti; účast na koordinaci úkolů v oblasti zaměstnanosti a příprava k povolání, účast na rozvoji regionálního informačního systému.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že úkoly spojené s rozvojem obcí a regionálními rozvojovými programy uskutečňují župní rady pro regionální rozvoj.

Kromě úkolů uložených právními předpisy může župní samospráva převzít veřejný úkol, který zákon nesvěřuje do výlučné působnosti jiného orgánu a jehož provádění nenaruší zájmy venkovských obcí a měst v župě.

Za účelem lepšího plnění úkolů se župní samospráva může sdružovat se samosprávou jiné župy nebo s kteroukoliv obcí.

ŽUPNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Působnost župy vykonává župní shromáždění, které je od roku 1994, kdy byl novelizován volební zákon, voleno přímo (do té doby bylo voleno nepřímo). Zvláštností volebního systému je, že se celá župa rozděluje na dva vícemandátové volební obvody: prvý tvoří obce s počtem obyvatel do 10 000 a druhý obce s více než 10 000 obyvatel (kromě měst s župní působností).

Příloha č. 4 volebního zákona stanoví celkový počet volených poslanců; většina župních shromáždění má 40 členů a jen některé z nich mají 41, 46 a 48 členů; nejvyšší počet členů má shromáždění v župě Pest - 80. Zároveň určuje, kolik poslanců se volí v prvém volebním obvodu a kolik v druhém. Například v župě Veszprém se v prvém volebním obvodu volí 24 a v druhém 16 poslanců.

Kandidátní listinu je třeba podat v obou obvodech zvláště. Pro každý obvod ji může navrhovat organizace, která získala pro návrh nejméně 0,3 % voličů v obcích župy. Hlasy se sčítají v každém volebním obvodu odděleně a mandáty se rozdělují stejným způsobem jako ve vícemandátových volebních obvodech v obcích. Uplatňuje se 4% uzavírací klauzule. Volební období župního shromáždění je čtyřleté.

Funkcionáři župního shromáždění jsou předseda a místopředsedové, kteří jsou volení tajným hlasováním, a to shromážděním z řad jeho poslanců. Předseda zastupuje župu navenek. Ze zákona o regionálním rozvoji je předsedou Rady pro rozvoj župy, jejímž úkolem je koordinovat úkoly regionálního rozvoje v župě.

Župní shromáždění obligatorně zřizuje finanční výbor. Podle svého uvážení zřizuje další výbory; požaduje se, aby jejich předsedou byl poslanec a aby poslanci tvořili nadpoloviční většinu jejich členů. Dalšími členy jsou zástupci poskytovatelů a uživatelů služeb, jakož i ostatní občané.

Župnímu shromáždění a jeho funkcionářům pomáhá župní úřad, jehož úkolem je odborně připravovat rozhodnutí shromáždění, organizovat a kontrolovat jejich plnění. Župní shromáždění určuje vnitřní organizaci a pravidla činnosti úřadu a zajišťuje materiální podmínky pro jeho provoz. Jím je také jmenován na dobu neurčitou hlavní župní notář, který stojí v čele úřadu.

Župní shromáždění vykonává působnost župy. Jmenovitě je uvedeno, že v rámci své působnosti může vydávat nařízení a vyhlašovat župní referendum ve věcech patřících do jeho rozhodovací pravomoci.

STÁTNÍ SPRÁVA

V župách a hlavním městě působí úřady veřejné správy (byly zřízeny v roce 1996; jejich předchůdcem byli komisaři republiky v oblastech sdružujících většinou několik žup). V čele Úřadu stojí vedoucí, kterého do funkce jmenuje a z ní odvolává předseda vlády na základě doporučení ministra - vedoucího Úřadu ministerského předsedy.

Ministr - vedoucí úřadu si před předložením návrhu na jmenování vedoucího úřadu veřejné správy vyžádá stanovisko ministra vnitra. Úřady veřejné správy jsou řízeny vládou prostřednictvím ministra-vedoucího Úřadu ministerského předsedy. Jsou to rozpočtové organizace financované ze státního rozpočtu (v kapitole "Ministerstvo vnitra" jsou prostředky na ně vyčleněny zvlášť).

Úřady veřejné správy vykonávají státní správu v rámci kompetence svěřené jim zákony a plní úkoly, které na ně delegovala vláda. Významné místo v jejich činnosti zaujímá odborná pomoc poskytovaná místním samosprávám na jejich žádost a dozor vůči nim. Dozor nad místními samosprávami se vykonává výlučně z hlediska zákonnosti a vztahuje se na postup, úkony a rozhodnutí jejich orgánů.

KAREL SVOBODA,

katedra veřejné správy a regionálního rozvoje

Národohospodářské fakulty VŠE Praha

FOTO ARCHÍV

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down