Poznatky z jiných politických systémů a obecních zřízení umožňují lépe se orientovat v problematice reformy veřejné správy, která u nás právě probíhá. Švýcarsko je spolkovým státem, který nevznikl na základě společného jazyka ani přirozených hranic, ani příslušností k jednomu etniku nebo...
Poznatky z jiných politických systémů a obecních zřízení umožňují lépe se orientovat v problematice reformy veřejné správy, která u nás právě probíhá. Švýcarsko je spolkovým státem, který nevznikl na základě společného jazyka ani přirozených hranic, ani příslušností k jednomu etniku nebo náboženství. Vznikl postupnou dohodou od roku 1291 až do roku 1848.
Stát je tvořen spolkem 26 kantonů (Kantone), které mají značnou samostatnost, a 2904 obcemi (Gemeinde). Mezi kantony a obcemi jsou správní okresy (Bezirke), které vykonávají působnosti charakteru přibližně našeho přeneseného výkonu státní správy. Zákonodárnou moc má parlament (Bundesversammlung), který je tvořen dvě ma komorami. Výkonnou moc má spolková vláda. Vláda má sedm ministerstev.
ČINNOST OBECNÍCH ORGÁNŮ
Starosta je volen všemi občany. Obecní rada sestává dle velikosti obce z 5-9 radních. Radní mají mezi sebou rozděleny kompetence. Rozdělení působností mezi radní například v obci Tafers (2444 obyvatel, obec je současně sídlem okresu) je následovné: zastupování obce, hospodaření, podklady pro obecní shromáždění, poplatky za úřední výkony, udržování klidu a pořádku, úřad, informace. Všichni vykonávají funkce po zaměstnání. Schází se pravidelně každý týden na 1-2 hodiny.
V obcích s velikostí nad 1200 obyvatel jsou voleni zastupitelé. Jejich počet je maximálně 80. Obec má povinnost svolat alespoň jedenkrát za rok obecní shromáždění. Na obecní shromáždění se mohou dostavit a hlasovat všichni "příslušníci obce".
Obecní shromáždění přijímá občany za "příslušníky obce". Starousedlíci jsou takzvanými kmenovými příslušníky obce a mají různé výhody - např. výnosy z obecního lesa. Shromáždění těchto starousedlíků rozhoduje o přijetí příslušníků obce mezi kmenové příslušníky. Obecní shromáždění schvaluje rozpočet obce, výši poplatků a obecních daní a rozhoduje o změnách rozpočtu větších než 50 000 franků.
Díky přímé demokracii probíhá ve Švýcarsku hlasování skoro průběžně. Obecní úřad zajišťuje skoro každé 2 měsíce hlasování i k několika věcem současně. Hlasování může probíhat i korespondenčním způsobem. Občan obdrží domů úřední obálky. Do malých obálek vloží hlasovací lístky dle věcnosti a všechny obálky pak vloží do velké úřední obálky, na které je jeho jméno, adresa a podpis. Tuto obálku pak zašle poštou na úřad.
Obce vydávají úřední listy, ve kterých jsou oficiální zprávy o zasedání, vyhlášky a jiné věci. Tyto úřední listy jsou k dispozici v každé hospodě. Mimo to obce vydávají vlastní zpravodaje. Aktivní zájem o věci veřejné projevuje údajně maximálně 10 % obyvatel. Obec si také určuje volební systém. Obce se často sdružují za určitým účelem - například v řešení odpadového hospodářství, provozování vodovodů a podobně.
OKRES
V "hlavním městě okresu" je obvykle soud, vězení, nemocnice, domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, rekvalifikační zařízení atd. Přednosta okresního úřadu je volen, jeho zástupce je jmenován. Obecní a okresní úřad v tomto "hlavním městě" je oddělen. Stavební komise z okresu doporučuje stavbu, ale o povolení stavby rozhoduje kantonální stavební úřad. Obecní policie ve Švýcarsku není.
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
Vhodným návrhem řešení se úřady snaží předcházet problémům při územním plánování. Územní plán se vždy po 15 letech přehodnocuje. V průběhu tohoto údobí se provádí drobné změny. Každý kanton má různá upřesnění stavebního zákona. Ke stavbě mohou mít připomínky všichni občané obce. První odvolací instancí je obecní úřad, druhou kantonální úřad a konečně třetí správní soud.
V kantonu Fribourg je jeden stavební úřad, v jiných kantonech je stavebních úřadů více. Celkem je na stavebním úřadě ve Fribourgu 25 lidí, z čehož 6 úředníků zpracovává stavební povolení pro přibližně 230 tisíc obyvatel kantonu.
SVATOPLUK BENEŠ,
starosta Městské části Brno - Bystrc
FOTO archív
