NUTS 2 Je tvořen 13 okresy, rozdělenými ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. do krajů Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického. Svou výměrou (12 440 km2) je třetím největším, počtem obyvatel (1,49 mil.) druhým největším NUTS 2. Územní statistická jednotka Severovýchod zaujímá výhodnou polohu na...
NUTS 2
Je tvořen 13 okresy, rozdělenými ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. do krajů Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického. Svou výměrou (12 440 km2) je třetím největším, počtem obyvatel (1,49 mil.) druhým největším NUTS 2.
Územní statistická jednotka Severovýchod zaujímá výhodnou polohu na významných transevropských tazích Berlín-Vídeň a Norimberk-Praha-Varšava. Zejména díky těmto skutečnostem má region dobré předpoklady regionálního a socioekonomického rozvoje.
Přibližně 20 % rozlohy regionu spadá do národního parku (KRNAP) a chráněné krajinné oblasti včetně ochranných pásem (Broumovsko, Český ráj, Jizerské hory, Lužické hory, Orlické hory, Železné hory, atd.).
Hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele vytvořený na území NUTS 2 dosahuje 56,64 % úrovně EU (cca 87,2 % úrovně ČR). Severovýchod je v porovnání s ostatními regiony méně zalidněným územím; hodnotou 120 obyv./km2 je pod průměrem ČR (131 obyv./km2). Nejnižší hustotu zalidnění v rámci regionu vykazuje okres Svitavy (77 obyv./km2), nejvíce zalidněný je okres Jablonec nad Nisou (220 obyv./km2).
Oproti celostátnímu průměru je v tomto regionu patrný větší podíl malých obcí (1116 obcí k 31. 12. 1998, tj. 17,9 % všech obcí ČR). Průměrná velikost obce (1336 obyvatel) je menší než celorepublikový průměr (1649 obyvatel).
Podíl městského obyvatelstva (69,4 %) se pohybuje na úrovni ČR (70,9 %).
Ve srovnání s celostátními průměry je největší rozdíl v počtu obyvatel bydlících v obcích o velikosti 2000-9999 obyvatel (v regionu 25,4 %, v okrese Rychnov nad Kněžnou 44,1 %, zatímco v ČR 19,5 %). Charakteristické je menší zastoupení velkých měst.
Počet obyvatel regionu Severovýchod v současnosti stagnuje až mírně klesá. Všechny okresy vykazují úbytek obyvatel přirozenou měnou, výjimky v tomto směru představují okresy Česká Lípa a Ústí nad Orlicí (roční přírůstky 31, respektive 34 obyvatel). Aktivní migrační saldo vykazovaly za rok 1998 všechny okresy. Celkově však v regionu došlo v roce 1998 k úbytku 510 obyvatel, z toho nejvíce v okrese Pardubice (321 obyvatel).
Průměrný věk obyvatel regionu (37,4 let) je pod celorepublikovým průměrem (38,2 let), okres Česká Lípa s hodnotou 35,6 let je druhým okresem v ČR s nejmladší populací. Podíl populace předproduktivní (18,4 % obyvatel) a populace poproduktivní (13,8 %) na celkovém počtu obyvatel koresponduje s celostátním průměrem.
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Stav silniční sítě, zejména přetížené silnice 1. třídy, brzdí rozvoj regionu. Severovýchodem neprochází dálnice, osa ve směru západ - východ je tvořena silnicí I/13 Děčín-Nový Bor-Liberec-Habartice a rychlostní silnicí R35 Hradec Králové-Turnov-Liberec-Hrádek nad Nisou.
V Libereckém kraji je hlavní dopravní osou rychlostní čtyřproudová silnice R10 Praha-Turnov. Nedostatečné dopravní propojení se projevuje zejména absencí hlavních komunikačních tahů na Prahu, Polsko a propojení Moravy s Německem. Železniční síť je rozvětvená, svou hustotou dostatečná, avšak obecně nevyhovující kvalitou. Byly vybudovány úseky evropské železniční magistrály E40 (Kolín-Pardubice-Česká Třebová-Svitavy-Skalice nad Svitavou).
Stav technické infrastruktury neodpovídá poloze regionu. Ačkoli v zásobování vodou mají některé oblasti nadbytek kapacit (Chrudimsko, Liberecko), kvalita vody není všude optimální. Obecným problémem je zastaralost vodovodní a kanalizační sítě ve velkých městech. Na venkově je nižší procento domácností napojených na kanalizaci. Nejvyšší rozdíl v podílech obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci vykazovaly okresy Náchod a Svitavy (rozdíl cca 38 %).
PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST
Severovýchod byl v minulosti jedním z regionů s nejvíce rozvinutým tradičním průmyslem v republice. V současnosti zde zaujímá důležité postavení zejména strojírenství, na které spolu s elektrotechnickým průmyslem a kovovýrobou připadá zhruba 35 % celkové hodnoty veškeré průmyslové produkce.
Strojírenství je umístěno v Hradci Králové, Chrudimi, Novém Městě nad Metují, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou a Nové Pace, elektrotechnický průmysl zejména v Pardubicích, Lanškrounu a Přelouči. Ve struktuře průmyslové produkce roste význam výroby dopravních prostředků (Vrchlabí, Kvasiny a další).
Z hlediska podílu na produkci chemického průmyslu je Pardubický kraj na 2. místě v rámci ČR. Mezinárodní význam má produkce skla, umístěná zejména v okrese Česká Lípa (Kamenický Šenov, Nový Bor) a bižuterie (okr. Jablonec nad Nisou).
Dále je zde zastoupen průmysl textilní a oděvní (zhruba třetina republikové produkce), který se však po roce 1990 dostal do útlumu, a snížil se tak jeho podíl na celostátním obratu, zaměstnanosti i exportu. K útlumovému odvětví, které vyvolává nutnost investic do rekvalifikace pracovní síly, patří zejména těžba uranu a uhlí (Českolipsko, Trutnovsko). V terciární sféře není zcela využit místní potenciál zejména v komerčních službách a finančnictví.
Míra nezaměstnanosti regionu (6,9 % k 30. 6. 2000) je nižší než celorepublikový průměr (8,7 %). V meziokresním srovnání nejsou velké rozdíly, avšak meziregionální rozdíly jsou značné, nejen v příhraničí (Frýdlantsko, Králicko, Broumovsko atd.), ale i ve vnitrozemí (Moravskotřebovsko, Kopidlnsko, okr. Chrudim atd.). Dlouhodobě nejvyšší úroveň nezaměstnanosti vykazují okresy Svitavy (10,2 %) a Chrudim (9,5 %).
CESTOVNÍ RUCH
Jednou z možností rozvoje regionu do budoucna je větší využití potenciálu v oblasti cestovního ruchu, zejména v oblastech Náchodska, Českolipska a Jičínska. V současné době významné postavení regionu v cestovním ruchu determinují zejména přírodní předpoklady. Mezi tradičně navštěvovaná patří lyžařská střediska v Krkonoších a Jizerských horách. Na území regionu je řada kulturních památek a 6 městských památkových rezervací.
V rámci dokumentů, jejichž zpracování a schválení podmiňuje využití zdrojů ze strukturálních fondů a Kohezního fondu Evropské unie na rozvojové projekty, byly v územních jednotkách NUTS 2 vypracovány Regionální operační programy.
V dokumentu regionu Severovýchod byl stanoven všeobecný strategický cíl rozvoje, kterým je vyvážený rozvoj, restrukturalizace a optimální diversifikace ekonomické základny a řešení politiky zaměstnanosti v souladu se zásadami ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje, s cílem dosažení plnohodnotného postavení regionu v rámci EU.
Dále byly stanoveny strategické cíle a šest prioritních oblastí: infrastruktura a logistika, ekonomický rozvoj, zemědělství a rozvoj venkova, lidské zdroje, životní prostředí a cestovní ruch.
HANA VESELÁ,
odbor koncepce regionálního rozvoje
Ministerstva pro místní rozvoj
Základní údaje
Výměra území v km2 12 440
Počet obcí (z toho měst) 1116 (108)
Počet obyvatel k 31. 12. 1998 1 490 914
Hustota obyvatel na km2 120
Přírůstek obyvatel v roce 1998 510
Míra nezaměstnanosti k 31. 3. 2000 6,9 %
HDP na 1 obyv. v roce 1997 ve srovnání s průměrem EU (EU=100) 56,6 %
Daně celkem na 1 obyv. v roce 1998 6100
Počet soukromých podnikatelů k 31. 12. 1998 225 017
Zdroj: ČSÚ, MPSV, ARIS
