KRIZOVÝ MANAGEMENT VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V praxi mohou nastat takové krizové situace, které ohrožují samu podstatu existence státu. Ty mohou být způsobeny událostmi nejrůznějšího charakteru - například nekontrolovatelnou migrací osob. Dále jde o nezvládnutelný příliv cizinců, prudký nárůst nebo vysoký...
KRIZOVÝ MANAGEMENT VE STÁTNÍ SPRÁVĚ
V praxi mohou nastat takové krizové situace, které ohrožují samu podstatu existence státu. Ty mohou být způsobeny událostmi nejrůznějšího charakteru - například nekontrolovatelnou migrací osob.
Dále jde o nezvládnutelný příliv cizinců, prudký nárůst nebo vysoký stav kriminality, problematiku drog, teroristické útoky, útoky na ústavní zřízení, rasové a náboženské nepokoje, stávky velkého rozsahu apod.
BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE
Současné trendy v otázkách bezpečnostní politiky navíc směřují k tomu, že převážnou míru rizika ohrožení stability států dnes, na rozdíl od dob studené války, představují právě ony výše uvedené vnitřní destabilizující faktory. I z tohoto důvodu je jim a především jejich prevenci v poslední době věnována taková pozornost.
Za celkovou či globální bezpečnost České republiky v širším slova smyslu, tedy i za zabezpečení pořádku a vnitřní bezpečnosti, odpovídá vláda jako celek. Její odpovědnost je deklarována Bezpečnostní strategií České republiky, která byla vypracována v roce 1999. Vláda posuzuje tento dokument každé dva roky a podle potřeby ho aktualizuje. Koordinačním orgánem řízení krizových situací pro řešení problematiky pořádku a vnitřní bezpečnosti je na úrovni vlády Bezpečnostní rada státu.
Konkrétním, bezprostředně odpovědným ústředním orgánem státní správy pro zabezpečení pořádku a vnitřní bezpečnosti je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra (MV).
Úkoly s tím spojené zabezpečuje resort vnitra především prostřednictvím Policie ČR a také ve spolupráci se zpravodajskými službami - podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších doplňků.
Z tohoto tedy jasně vyplývá, že za řešení krizové situace vnitřně bezpečnostního charakteru v první řadě odpovídá, v rámci příslušných kompetencí, okresní nebo jemu na roveň postavený ředitel územně příslušného útvaru Policie ČR. Pokud jeho síly a prostředky v dané krizové situaci nepostačují, mohou být v rámci okresní úrovně nasazeny speciální pořádkové zásahové nebo motorizované jednotky či specializované jednotky pro zvláštní služby, které jsou zařazeny do sestav krajských útvarů Policie ČR.
Kromě toho lze na úrovni okresu rovněž požádat o podporu další orgány státní správy, právnické a fyzické osoby, které disponují územně dostupnými a pro konkrétní krizovou situaci využitelnými silami a prostředky. V případě, že by krizová situace regionálně přesahovala hranice okresu, přebírá zodpovědnost za její řešení (samozřejmě podle závažnosti celé situace) územně příslušné ředitelství Policie ČR nebo Policejní prezidium České republiky.
Z institucionálního hlediska funguje pro řešení mimořádných a krizových situací na okresním i na krajském ředitelství Policie ČR tzv. štáb okresního nebo krajského ředitele policie. Obdobně také na Policejním prezidiu ČR funguje štáb policejního prezidenta a na bezpečnostním úseku Ministerstva vnitra - štáb MV.
Všechny tyto štáby lze považovat za profesionální orgány krizového managementu. Základem pro fungování krizových štábů u policie jsou na okresní, krajské a celorepublikové úrovni vybudovaná a hierarchicky propojená operační střediska, která se zabývají sběrem a vyhodnocováním informací o vnitřně bezpečnostní situaci v České republice.
Dlouho očekávaný balík krizových zákonů, které přesněji a komplexněji upravují krizové situace nevojenského charakteru, byl 28. června tohoto roku schválen Senátem ČR. Jeho jednotlivé zákony nabudou své účinnosti od 1. ledna 2001.
KRIZOVÉ SITUACE HOSPODÁŘSKÉHO CHARAKTERU
Jsou v pořadí třetím druhem v tomto seriálu krizového managementu státní správy.
Tyto mimořádné situace, zahrnující např. výpadky či mimořádné výkyvy funkčnosti tržního mechanismu nebo produkční schopnosti, jsou natolik závažné, že v převážné většině případů postihují celou ekonomiku státu či v méně komplikovaných případech jen některé její odvětví.
LEGISLATIVA
V současnosti bohužel stále ještě neexistuje platná legislativní norma, která by souhrnně a komplexním způsobem tuto problematiku řešila. Do dnešní doby se řešila pomocí dílčích právních předpisů, což působí velmi neuspořádaně až roztříštěně. Na základě tohoto vědomí lze pro řešení těchto krizových situací využít některá ustanovení v celním zákoně č. 13/l993 Sb., devizovém zákoně č. 219/1995 Sb., zákoně č. 135/1994 Sb., o cenách, a v mnohých vyhláškách Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Subsidiárně lze použít i dříve jmenované nařízení vlády České a Slovenské federativní republiky č. 284/1992 Sb., ze dne 30. dubna 1992 o opatřeních hospodářské mobilizace. Tyto závažné nedostatky budou definitivně vyřešeny zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, jehož návrh byl 29. června 2000 schválen Senátem a své účinnosti nabude od 1. ledna 2001. Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy (stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav) a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.
Stanoví pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.
SPRÁVA HMOTNÝCH REZERV
Dle tohoto zákona je ústředním správním úřadem pro koordinaci přípravy na krizové situace v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy Správa státních hmotných rezerv.
Tento úřad za tímto účelem koordinuje činnost ostatních ústředních správních úřadů, krajských a okresních úřadů, obcí a právnických osob, přičemž postupuje podle zvláštního právního předpisu.
Odpovědnost za řešení těchto složitých krizových situací pak přirozeně přebírají podle jejich charakteru další ústřední orgány státní správy jako je Ministerstvo financí a příslušná odvětvová hospodářská ministerstva, tj. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo dopravy a spojů, případně další ministerstva a ústřední správní orgány.
V současné době se problematikou krizového plánování pro řešení krizových situací u těchto orgánů zabývají většinou speciálně vyčlenění zaměstnanci tzv. útvarů obrany a ochrany. V případě vzniku krizové situace se podle zpracovaných krizových plánů předpokládá, že si ministr pověřený řízením příslušného resortu operativně zřídí jako svůj poradní orgán krizový štáb, jehož složení bude odvozeno od charakteru krizové situace.
Po přijetí ústavního zákona o bezpečnosti ČR (z dubna 1998) funguje i pro tuto oblast, jako orgán řízení krizových situací na úrovni vlády, Bezpečnostní rada státu.
LENKA SMEJKALOVÁ,
specializace krizová komunikace
Současné trendy v otázkách bezpečnostní politiky směřují k tomu, že převážnou míru rizika ohrožení stability států dnes představují vnitřní destabilizující faktory.
