Proces pořizování územněplánovací dokumentace tvoří řada na sebe navazujících kroků vyplývajících ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek. Po ukončení nezbytných rozborů a průzkumů území, které má...
Proces pořizování územněplánovací dokumentace tvoří řada na sebe navazujících kroků vyplývajících ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek.
Po ukončení nezbytných rozborů a průzkumů území, které má územní plán řešit, nastává pro jeho pořizovatele etapa tvorby zadání, ve kterém stanoví hlavní požadavky a cíle pro zpracování územněplánovací dokumentace.
Návrh územních a hospodářských zásad (dnes označované jako "zadání") pro zpracování územního plánu sídelního útvaru města Chrudimi byl zhotoven v roce 1993.
K základním údajům v této fázi patřilo stanovení návrhového období do roku 2005 a výhledového horizontu do roku 2015, přičemž se předpokládalo, že počet obyvatel města vzroste ke konci návrhového období na zhruba 28 tisíc.
Tuto populační prognózu je ale nutno vzhledem k demografické situaci v regionu považovat za nadhodnocenou. Určitý nedostatek představovala i skutečnost, že se územní plán v této vstupní etapě nezabýval zaměstnaností a regionálním trhem práce. Konečný návrh územního plánu tohoto sídelního útvaru byl schválen městským zastupitelstvem v roce 1996.
K 1. 1. 2000 žilo v okresním městě Chrudim 24 069 trvale bydlících obyvatel. Územní plán předpokládá, že při velmi malých přírůstcích se bude počet obyvatel okresu včetně Chrudimi pozvolna zvyšovat do roku 2010 a poté bude mírně klesat. Původně předpokládaný počet obyvatel pro rok 2005 (28 000) se na základě připomínek pro řešené území snižuje na 25 500. Úroveň bydlení vykazuje v chrudimské aglomeraci pozvolna vzrůstající úroveň. Odhaduje se, že od roku 1980 se počet trvale obydlených bytů zvýšil zhruba o 6,3 % a průměrná obytná plocha bytu asi o 13 %. Za stejné období vzrostl počet cenzových domácností se závislými dětmi na Chrudimsku o více než 1 %. V souladu se změnami demografického chování české populace však tento přírůstek tvoří neúplné rodinné domácnosti, naopak počet úplných rodin poklesl zhruba o 2 %.
Hlavním cílem územního plánu pro město Chrudim je zajistit dostatečné plochy pro rozvoj bydlení a občanské vybavenosti při respektování měřítka, panoramatu a svébytnosti historického jádra. Bytové výstavbě je logicky věnována obzvláštní pozornost v detailním teritoriálním pohledu. V návrhovém období se počítá se vznikem 900 bytových jednotek, z toho 312 v rodinných domech na "zelené louce", 88 v rodinných domech rozptýlených ve městě a 500 ve vícepodlažní zástavbě. Dokument obsahuje i nezbytnou regeneraci sídlišť. Ta zahrnuje především půdní vestavby, zateplení objektů, výstavbu garáží i zahrádek a nápravu zanedbané údržby a zeleně. Historické jádro města s navazujícím územím představuje mimořádně cenné kulturní dědictví a je zařazeno mezi městské památkové zóny ČR. Dlouhodobý proces regenerace by měl vyřešit regulační plán této zóny. Je bezpodmínečně nutné zachovat obytnou funkci centra a nepřipustit jeho vylidnění kvůli bankám a úřadům.
Regionální zaměstnanost bude v návrhovém období podstatně proměnlivější než doposud, a to jak vzhledem k chování trhu, tak k potenciálu pracovních míst a jejich struktuře. Dosavadní vývoj a prognózy však nenasvědčují tomu, že by míra nezaměstnanosti na Chrudimsku výrazněji překročila celorepublikový průměr. K 31. březnu 2000 činila její hodnota v okrese Chrudim 10,8 %. Ekologickou "zelenou páteř" řešeného území tvoří řeka Chrudimka spojující město s okolní krajinou, rekreačními aktivitami a sousedními městy Pardubice a Slatiňany. Plánuje se rovněž rozšíření stávajících zelených ploch v blízkosti řeky a vytvoření nového přírodního parku. Při rozvoji města se neuvažuje o zásazích do lesního půdního fondu.
Logickou součástí péče o životní prostředí je pokračující "teplofikace" a plynofikace města, přednostně v inverzních polohách. Při likvidaci odpadů počítá územní plán s asanací a rekultivací nevyužívaných skládek, s evidencí a likvidací počínajících skládek a se separací odpadů podle speciálního programu odpadového hospodářství. Zvýšená pozornost bude věnována toxickým odpadům na celém teritoriu města. Geopolitickými změnami došlo k posunu města a celého Chrudimska k centru ČR. S ohledem na očekávaný postupný příliv zahraničního kapitálu i institucí se předpokládá, že řada subjektů dá přednost blízkým městům a regionům před "drahou a využitou" Prahou.
Výhodná poloha poblíž hlavního urbanizačního a dopravního koridoru uprostřed republiky dává předpoklady pro další prosperitu. Město má navíc velmi kvalitní zázemí pro rekreaci v prostoru Vysočiny a Železných hor, které leží v jeho bezprostřední blízkosti.
JAN KOKTA
FOTO AUTOR
