Občanské sdružení vzniká jako dobrovolné seskupení lidí s určitým společným zájmem nebo cílem. Nejčastěji vznikají občanská sdružení pro využití volného času. Občanská sdružení spadají do kategorie neziskových organizací. Zisk tedy není jejich hlavní činností. Hlavním cílem by mělo být napomáhání...
Občanské sdružení vzniká jako dobrovolné seskupení lidí s určitým společným zájmem nebo cílem. Nejčastěji vznikají občanská sdružení pro využití volného času.
Občanská sdružení spadají do kategorie neziskových organizací. Zisk tedy není jejich hlavní činností. Hlavním cílem by mělo být napomáhání činnosti lidí a jejich aktivitám.
Bez peněz to ale obvykle nejde. Základní finanční potřeby jsou v občanských sdruženích kryty členskými příspěvky. Prostředky na další akce se většinou získávají opět od členů a příznivců sdružení. Ti movitější, aktivnější a zainteresovanější se stávají "sponzory".
Další prostředky může sdružení získat vlastní iniciativou. Často je to například sběr kovového odpadu (např. u hasičů). Další finance lze obdržet např. ze vstupného, startovného apod. Tam, kde je činnost rozsáhlejší a obecně nebo veřejně prospěšná (i organizování sportovních a kulturních akcí nejen pro členy sdružení, ale i pro spoluobčany), je možné žádat o dotace a granty. Jednak z obecní, jednak z okresní nebo státní pokladny. Záleží na druhu činnosti.
Je také možné na podobné akce žádat o granty a příspěvky z různých neziskových zdrojů. Pro tyto účely jsou nejčastěji využívány nadace se shodným zaměřením jako je činnost občanského sdružení.
Mezi největší a nejznámější kulturně společenské nadace patří Open Society Fund Praha, NROS (Nadace pro rozvoj občanské společnosti) a Nadace Via.
Na akci místního a regionálního charakteru se jen obtížně získává sponzor. Sponzorství bývá pouze jiná forma reklamy. Velké společnosti, které vynakládají na 1. ligu desítky miliónů, místní turnaj pro děti nezajímá. Jinou otázkou může být to, že šéf propagace gigantické firmy má v obci chalupu a chce se do akce sám zapojit.
Je proto vhodné se opírat o místní, především drobné podnikatele. Ti sice neoplývají horentními zisky, ale zato jim nechybí pocit sounáležitosti s danou komunitou. Přispívají i na akce, které se jim nemohou jako reklama vyplatit. V menších obcích je vhodnější získat od deseti drobných živnostníků po stovce než od jednoho několik tisíc.
Ideální je, pokud se na krytí potřeb (nejen finančních) podílí nejen více podnikatelů, ale i sdružení a dalších občanů, obec apod. Jedná se o tzv. komunitní projekty. Ty mívají z hlediska obce největší účinek. Jednak ve sbližování lidí, jednak v následné prezentaci výsledku akce. Ta se obvykle dostane do místního tisku, hospody, obchodu a téměř do každé domácnosti. To pak může inspirovat další občany a sdružení ke zvýšení aktivit.
VLADIMÍR GLASER
