Zákon č. 28/2000, kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a č. 93/1998 Sb., přináší s účinností od 1. června t. r. řadu zásadních změn a doplnění do podmínek, za nichž jsou uzavírány smlouvy o zakázkách, které jsou hrazeny z veřejných...
Zákon č. 28/2000, kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a č. 93/1998 Sb., přináší s účinností od 1. června t. r. řadu zásadních změn a doplnění do podmínek, za nichž jsou uzavírány smlouvy o zakázkách, které jsou hrazeny z veřejných prostředků.
Praxe se mnohdy potýká s ne zcela přesnou formulací ustanovení, která určují obsah podmínek soutěže. Zaznamená úprava po novele v tomto ohledu nějaký posun?
ODPOVĚĎ: Dosavadní obsah podmínek soutěže, upravený ust. 5 odst. 1, se doplňuje o další povinný bod: musí zahrnovat také podmínky, při jejichž splnění je možno překročit výši nabídkové ceny.
Pokud jde o fakultativní podmínky soutěže ("další podmínky" - § 5 odst. 2), které zadavatel může vyhlásit současně s povinnými podmínkami, přináší novela tyto změny:
1. Jako zvláštní ustanovení /písmeno h)/ se vyčleňují minimální požadavky na případná variantní řešení nebo vyloučení možnosti variantního řešení.
2. Nově se zařazují podmínky provedení zakázky vázané na kompenzující transakce za podmínky, že jde o zakázky pro obranné a bezpečnostní účely.
V nově zařazeném ustanovení (§ 5 odst. 3) se do obsahu podmínek soutěže zařazuje také pořadí kritérií. Na prvním místě zadavatel uvede kritérium, které považuje za nejvýznamnější. Pokračuje pak v sestupném pořadí až ke kritériu, kterému přisuzuje nejmenší význam.
Promítá novela do zákona některé procesy související s prosazováním moderních informačních prostředků, jmenovitě s internetem?
ODPOVĚĎ: Zatímco vládní návrh novelizačního zákona s tímto výslovně nepočítal, při projednávání v Parlamentu byla do zákona zařazena ustanovení, která upravují možnost zadavatele uvedené prostředky využít.
Z tohoto důvodu zákon /§ 2 písm. n)/ vymezuje nový pojem "centrální adresa", za kterou je považováno místo, kde jsou ve veřejně přístupném informačním systému (internet) uveřejněny informace určené zákonem o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti je vymezen i pojem "správce centrální adresy", kterým je osoba organizující za úplatu uveřejnění jednak výše zmíněných informací, jednak informací, jež dobrovolně poskytli zadavatelé (správce centrální adresy schvaluje Úřad pro státní informační systém).
Zákon počítá výslovně s použitím centrální adresy v následujících případech:
[*] Zadavatel zveřejní na centrální adrese text výzvy k podání nabídky u veřejných zakázek, u kterých:
- výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez DPH přesáhne 2, 5 miliónu Kč, jde-li o nemovitost (s výjimkou nájmu) nebo o soubor strojů či zařízení tvořících samostatný funkční celek nebo 1 milión Kč (podle dosavadního znění 500 000 Kč) v ostatních případech,
- při naléhavé potřebě, rozhodla-li tak vláda, jde-li o specializovanou veřejnou zakázku, popř. byla-li na tutéž zakázku již vyhlášena obchodní veřejná soutěž, která byla posléze z určitých zákonem vymezených důvodů zrušena,
- bylo uplatněno tzv. zjednodušené zadání (§ 49a), kdy výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez DPH přesáhne 100 tísc Kč, ale nepřesáhne shora uvedené limity (podmínkou vzniku povinnosti uveřejnění takové zakázky na centrální adrese je že zadavatel má již k dispozici nabídku od tří zájemců).
[*] Zadavatel je povinen do 30 dnů po uzavření smlouvy uveřejnit - kromě Obchodního věstníku - na centrální adrese uchazeče, s nímž byla smlouva uzavřena včetně nabídkové ceny.
[*] V případě, kdy se vykázaná cena zakázky (§ 64a odst. 1) liší od skutečného stavu o více než 10 %, je zadavatel povinen uveřejnit ve výše uvedených informačních prostředcích skutečnou cenu zakázky.
JUDr. JIŘÍ NESNÍDAL
