REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY Osmého března schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení návrh zákona o obcích (sněmovní tisk č. 422). Tento sledovaný návrh byl dolní komoře předán vládou koncem listopadu loňského roku. Jeho podoba, zejména některé kontroverzní body byly pro představitele obcí a měst...
REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY
Osmého března schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení návrh zákona o obcích (sněmovní tisk č. 422). Tento sledovaný návrh byl dolní komoře předán vládou koncem listopadu loňského roku. Jeho podoba, zejména některé kontroverzní body byly pro představitele obcí a měst nepřijatelné.
Jakých hlavních změn tedy návrh zákona po jednání ve výboru pro veřejnou správu a po připomínkách podaných ve druhém čtení doznal?
Velmi rozsáhle byla pozměněna ustanovení vztahující se k dozoru nad výkonem působnosti obcí. Původní návrh předpokládal, že okresní úřad (OkÚ) by mohl pozastavit výkon opatření orgánů obce v samostatné působnosti, která nemají povahu obecně závazných vyhlášek, tj. především všech usnesení zastupitelstva a rady, a to nejen pro rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem, jako tomu bylo doposavad, ale i za předpokladu, že by to vyžadovala ochrana veřejného zájmu (co se pod tímto pojmem mělo rozumět ale zákon nikde nedefinoval a záleželo by tak zcela na libovůli úředníků).
Pokud by zastupitelstvo nezjednalo do 3 měsíců od pozastavení takového usnesení nápravu, měl OkÚ rozhodnutím vydaným ve správním řízení takové usnesení zrušit. V případě nebezpečí z prodlení, by OkÚ mohl zrušit opatření orgánu obce bez předchozího pozastavení. Proti zrušovacímu rozhodnutí měla mít obec právo podat žalobu k soudu.
JAK TO ŘEŠÍ NÁVRH
Jak tuto záležitost vyřešil pozměňovací návrh? Právo okresního úřadu pozastavit výkon usnesení zastupitelstva nebo jiného orgánu obce v samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu a jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, zůstalo zachováno. Navíc bylo doplněno ustanovení, že rozhodnutí OkÚ o pozastavení jeho výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu s tím, že opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Srovnatelné ustanovení doposavad v zákoně chybělo a nebylo tak jasné, od jakého okamžiku sistační rozhodnutí okresního úřadu obec zavazuje. Nebylo ani jasné, řídí-li se procedura pozastavování usnesení pravidly správního řádu či nikoliv. Vzhledem k tomu, že zákon mluví o opravném prostředku podaném obcí, tomu tak podle nové právní úpravy bude.
Pokud jde o další postup, předpokládá se, že nezjedná-li zastupitelstvo obce do 3 měsíců od pozastavení nápravu, podá okresní úřad žalobu krajskému soudu příslušnému podle sídla obce, na zrušení pozastaveného usnesení. Krajský soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu (jde o ustanovení týkající se správního soudnictví a upravující rozhodování soudů o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů).
Pokud příslušný orgán obce zjedná nápravu před rozhodnutím soudu, bude okresní úřad povinen své rozhodnutí o pozastavení výkonu rozhodnutí zrušit, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bude doručeno usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy (v takovém případě bude nejspíše záležet na okresním úřadu, zda zároveň s tím vezme zpět svůj návrh podaný soudu). Za předpokladu, že soud žalobu zamítne, bude OkÚ povinen své rozhodnutí o pozastavení zrušit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku soudu.
VZTAH ZASTUPITELSTVO - RADA
Další podstatnou změnou byla úprava vztahu zastupitelstva a rady. Vládní návrh výslovně předpokládal, že zastupitelstvo bude mít možnost vyhradit si k rozhodnutí jakoukoliv záležitost spadající do samostatné působnosti obce (tuto zásadu bylo doposavad třeba dovozovat jen z čl. 101 odst. 1, resp. čl. 104 odst. 2 Ústavy). Na základě pozměňovacího návrhu formulovaného výborem pro veřejnou správu ale bylo do zákona zařazeno ustanovení předpokládající tzv. vyhrazenou působnost rady obce, tj. působnost, do které nebude moci zastupitelstvo obce zasahovat (s výjimkou případu, kdy starosta pozastaví usnesení rady a předloží je zastupitelstvu k rozhodnutí).
Do vyhrazené působnosti rady obce má patřit především výkon funkce valné hromady v obchodních společnostech, kde je obec jediným akcionářem nebo jediným společníkem, vydávání nařízení obce, jmenování a odvolávání vedoucích odborů obecního úřadu a rozhodování o jejich platech, zřizování a zrušování komisí rady, stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce s možností svěřit tuto působnost zcela nebo zčásti příslušnému odboru obecního úřadu nebo uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách.
Jakkoliv byla motivem této změny snaha vyhnout se možnému zpomalení rozhodovacích procesů v obci v případě, kdy by si zastupitelstvo na sebe vztáhlo velké množství kompetencí, nelze přehlédnout kolizi tohoto řešení s výše citovanými ustanoveními Ústavy, jakož i s Chartou místní samosprávy, která předpokládá, že právo na samosprávu je vykonáváno radami nebo shromážděními, složenými z členů svobodně zvolených tajným hlasováním na základě přímého, rovného a všeobecného hlasovacího práva, které si mohou ustavit jim odpovědné výkonné orgány. Vylučovat tedy zastupitelstvo obce coby orgán volený v přímých volbách z rozhodování určitých záležitostí samosprávy obce neodpovídá principům ani jednoho ze zmíněných dokumentů.
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM
Zcela nově byla formulována ustanovení vztahující se k nakládání s majetkem, který obec získá od státu nebo od kraje. Původně se předpokládalo, že převést vlastnictví nebo změnit účel využívání nemovitého majetku obce, pořízeného po nabytí účinnosti nového zákona o obcích s účastí finančních prostředků státu, jakož i majetku získaného obcí přechodem nebo bezúplatným převodem od státu, bude možné pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí. Stejný princip se předpokládal i v případě majetku získaného takto obcí od kraje. V obou případech měla absence takového souhlasu mít za následek neplatnost takového právního úkonu.
Podle schváleného pozměňovacího návrhu tomu má být tak, že si stát (a rovněž kraj) bude moci při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na obec a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit v příslušné smlouvě podmínky pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem. Za porušení takto smluvně sjednaných povinností bude moci okresní úřad obci uložit ve správním řízení pokutu až do výše 1 mil. Kč (výnos pokut bude příjmem státního rozpočtu). Pokud obec provede právní úkon s majetkem získaným výše uvedeným způsobem v rozporu s podmínkami sjednanými ve smlouvě a majetek nebude možné vrátit původnímu účelu, bude obec povinna odvést do státního rozpočtu, resp. do rozpočtu kraje peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.
Řešení, které dává okresnímu úřadu sankční oprávnění, je diskutabilní. Je totiž zcela v rozporu se zásadou smluvní rovnosti, aby jedna smluvní strana (stát představovaný OKÚ) mohla za porušení smlouvy ukládat druhé smluvní straně pokutu, nadto veřejnoprávní formou. Rozhodovat by v takovém případě měl nezávislý arbitr, typicky soud.
V souladu s principy stávající právní úpravy byly do návrhu zákona doplněny komise coby poradní orgány obecní rady. Původní návrh předpokládal, že bude možná toliko existence výborů jakožto poradních orgánů zastupitelstva. Nyní tedy budou oba typy orgánů existovat vedle sebe. Jen čas ukáže, co nastane za předpokladu, zřídí-li zastupitelstvo výbor a rada komisi se stejnou nebo obdobnou náplní činnosti.
Určitých změn doznala též ustanovení vztahující se k vydávání právních předpisů obcí. Kompetence vydávat nařízení obce, tedy právní předpisy v přenesené působnosti, byla ze zastupitelstva, jak předpokládal vládní návrh, přenesena zpět na radu, jako je tomu doposavad.
Nově formulována byla i ustanovení umožňující obcím vydávat vyhlášky v samostatné působnosti v oblasti veřejného pořádku. Na základě toho bude mít obec pravomoc stanovit podmínky pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků včetně tanečních zábav a diskoték, a to v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku.
Toto ustanovení by mělo napomoci vyřešení dosavadních častých kolizí obecně závazných vyhlášek s Listinou základních práv a svobod a jejími ustanoveními upravujícími právo podnikat vytýkaných v judikatuře Ústavního soudu.
SPOLEČNÝ VÝKON
Do návrhu zákona bylo doplněno ustanovení obdobné tomu, které je obsaženo v dnešním zákoně a které obcím umožňuje uzavírat dohody o výkonu přenesené působnosti.
Nyní by měly sousedící obce navrhnout okresnímu úřadu společný výkon přenesené působnosti (návrh bude muset obsahovat způsob rozdělení přenesené působnosti dotčených obcí a rozsah přenesené působnosti svěřené obecnímu úřadu pro společný výkon působností).
V případě souhlasu s tímto návrhem stanoví okresní úřad svým nařízením, že obecní úřad jedné z těchto obcí bude vykonávat vymezený rozsah přenesené působnosti na území ostatních zúčastněných obcí a přednosta OkÚ současně stanoví rozdělení příspěvku státu na plnění úkolů dotčených obcí v přenesené působnosti podle rozsahu jejího výkonu.
DALŠÍ ÚPRAVY
Upravena byla též povinnost obce zpřístupňovat úřední desku. Zatímco vládní návrh předpokládal, že bude povinností obce umístit úřední desku na místě, které musí být veřejně přístupné po dobu 24 hodin denně, a to zpravidla na budově, v níž má své sídlo obecní úřad, pozměňovacím návrhem byla podmínka její celodenní přístupnosti vypuštěna.
Poměrně podstatným pozměňovacím návrhem bylo zvýšení počtu obyvatel nezbytného pro vznik nové obce z původně vládou navrhovaných 300 obyvatel na 1000.
Změněna byla i ustanovení vztahující se ke statutárním městům, jejichž okruh byl rozšířen o Kladno a Most. Zatímco vládní návrh omezoval taxativním výčtem okruh záležitostí, které lze statutem svěřit městským částem (obvodům), pozměňovacím návrhem byl tento výčet změněn na demonstrativní a bude tedy záležet jen na úvaze zastupitelstva města, jak se rozhodne.
Modifikováno bylo rovněž ustanovení předvídající vázanost orgánů městských částí (obvodů) usneseními zastupitelstva a rady města, která se budou oproti původnímu návrhu vztahovat pouze na ty záležitosti, které nebyly zákonem nebo statutem městské části (obvodu) svěřeny.
V těch věcech, kdy rozhodují ve svěřených věcech orgány městských částí (obvodů), bylo toto národní výbory připomínající reziduum odstraněno.
Novou podobu mají i ustanovení o výkonu přenesené působnosti ve statutárních městech. Podle pozměňovacího návrhu městské části (obvody) v Brně, Ostravě a Plzni budou moci, stanoví-li tak statut vykonávat přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům nebo okresním úřadům, případně některé úkoly svěřené zvláštními zákony okresním úřadům.
Bude tedy možné v těch městech, jimž je svěřena státní správa vykonávaná jinak okresními úřady, delegovat část této působnosti na městské části (obvody), což stávající zákon o obcích neumožňoval. Kromě toho si bude moci každé statutární město, bude-li to účelné, vyhradit statutem se souhlasem městské části (obvodu) některé činnosti z přenesené působnosti obcí magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat jiné městské obvody nebo městské části.
Půjde tedy o výjimku z pravidla, že všechny městské části (obvody) vykonávají přenesenou působnost svěřenou jinak obcím.
Návrh zákona o obcích na přelomu března a dubna schválil Senát.
JOSEF VEDRAL,
Místní zastupitelstvo Městské části
Praha - Zbraslav
