Během posledních čtyř let jsem hovořila s desítkami lidí, kteří nabyli s obecními obchodními společnostmi mnoho zkušeností. Ty mě inspirovaly otevřít znovu toto ožehavé téma a pokusit se stručně zhodnotit vše, co k obecním a městským s. r. o. zaznělo. Špatná právní úprava je prvopočátkem všech...
Během posledních čtyř let jsem hovořila s desítkami lidí, kteří nabyli s obecními obchodními společnostmi mnoho zkušeností. Ty mě inspirovaly otevřít znovu toto ožehavé téma a pokusit se stručně zhodnotit vše, co k obecním a městským s. r. o. zaznělo.
Špatná právní úprava je prvopočátkem všech nejasností, které kolem obecních s. r. o. vznikly. Připomeňme základní ustanovení zákona o obcích v této věci.
LEGISLATIVA
Zákon o obcích svěřuje zásadní úkony týkající se zakládání s. r. o. obecnímu zastupitelstvu (OZ) /§ 36 odst. písm. e)/. Stejně tak obecní zastupitelstvo rozhoduje o peněžitých a nepeněžitých vkladech do obchodních společností /§ 36a odst. 1 písm. e)/. Zastupitelstvo tedy schvaluje nadpoloviční většinou hlasů de facto úkony jediného zakladatele a tyto úkony nemůže delegovat na žádný jiný orgán obce. Potud problémy ve výkladu nevznikají.
Ovšem vzápětí narazíme na problém nejdiskutovanější - kdo rozhoduje dál? Existují tři verze:
1. Dále rozhoduje obecní zastupitelstvo, neboť to jediné je možno ze zákona o obcích považovat za "obec" ve smyslu společníka v s. r. o. Ono je "zástupným kolektivním společníkem", je "vládcem" obchodního podílu jako určité majetkové hodnoty.
Tato teorie se odvíjí od faktu, že zákon o obcích svěřil OZ základní úkoly zakladatele a není důvodu mu dále toto postavení odebírat jak z hlediska zákona, tak z hlediska logiky.
2. Dále rozhoduje obecní rada, a to z odkazem na § 45 písm. b) zákona o obcích. Mezi obecní radou a OZ vznikají v tomto směru velké neshody. Obzvláště chce-li zastupitelstvo vykonávat funkci valné hromady a radní mu tvrdí, že to "nesmí" s odkazem na toto ustanovení, které určuje působnost obecní rady pro právnické osoby založené nebo zřízené obcí.
Přestože znění zákona k tomuto výkladu svádí, najdeme i sporné momenty. Především dikce zákona neříká, že "obecní rada vykonává funkce valné hromady obchodní společnosti" nebo že "obecní rada plní funkci společníka v obchodních společnostech" nebo něco podobného. Naopak říká, že obecní rada "plní funkci zakladatele nebo zřizovatele...". Přitom prvotní úkony zakladatele obchodní společnosti svěřuje zákon o obcích výslovně zastupitelstvu. V tomto je cítit podstatný střet a bez ohledu na všechny ostatní (například často zmiňovaný rozpor zákona o obcích s Ústavou ČR) by tato vůle zákonodárce svěřit obchodní společnosti spíše pod působnost OZ, měla být respektována.
3. Objevil se i názor, že v podstatě sám starosta je "zosobněním" obchodní společnosti a de facto tvoří její valnou hromadu z titulu statutárního zástupce. Opomiňme spornost toho, zda je či není starosta statutárním zástupcem obce, ale zato si o to více uvědomme, které právní úkony smí činit starosta za obec, aniž rozhodne některý orgán obce. Nenajdeme žádný. Není tedy důvodu mu tuto pravomoc svěřovat oklikou přes obchodní společnosti.
Naopak i v případě obchodních společností obce je starosta vázán zákonem o obcích a před jakýmkoli úkonem, který se týká obchodní společnosti obce, musí rozhodnout orgán obce (jak je uvedeno výše, jde opět "jen" o to, zdali zastupitelstvo nebo rada).
Přestože všechny výklady mohou mít více nebo méně logické odůvodnění, na jednom by se však zastupitelé měli shodnout: v případě nejistoty rozhoduje vůle nejvyššího orgánu v obci, tj. zastupitelstvo. To nechť vyjádří svou vůli býti valnou hromadou obecní s. r. o. nebo vůli svěřit tuto roli obecní radě. A bude po rozporech.
Zastupitelstvu totiž nemůžeme nikdy upřít právo rozhodovat v kterékoli otázce samostatné působnosti, pokud to uzná za vhodné. A řízení obchodních společností obce je otázkou samostatné působnosti.
PRAXE
Každý z uvedených výkladů má své dozvuky v praxi. Obecně můžeme říci, že legislativní nejistota a výkladové problémy napomáhají úspěšně konfliktům mezi orgány obce. Tyto konflikty pak následně nepřispívají úspěšnému řízení obchodních společností obcí, nedávají dobré klima jejich managementu. To je základní obecný důsledek nedostatečné právní úpravy. A co dalšího hrozí?
Když vykonává funkci valné hromady obecní zastupitelstvo, problémem je v některých případech veřejné zasedání versus obchodní tajemství (je-li ve společnosti nějaké určeno). Tento problém je řešitelný oklikou tak, že bude určeno, co tvoří předmět obchodního tajemství. Současně bude stanoveno, že - jako metoda utajení - budou tyto otázky buď řešeny jen písemnou formou, anebo neveřejně (pozor na rozpor s veřejností zasedání OZ - neveřejnost musí být striktně chápána jako metoda utajení obchodního tajemství, jako prostředek tohoto utajení, a nesmí být zneužívána standardně).
Problémem může být také to, že zastupitelé budou chtít rozhodovat o všem, i když řadu věcí by bylo lépe svěřit jednateli nebo managementu. Přemíra aktivity a pocitu nenahraditelnosti je také na škodu.
Vykonává-li funkci valné hromady obecní rada, hrozí především nebezpečí, že OZ bude zcela odříznuto od informací a vlivu na často podstatnou část obecního majetku. To se také v praxi stává - někdy úmyslně (a dokonce je bráněno členům OZ v přístupu k informacím) anebo z lhostejnosti.
Přitom zastupitelstvo musí mít jako orgán, který eventuálně rozhoduje o převodu obchodního podílu apod., přehled o tom, co se v obecní společnosti děje. Například všichni cítíme jako podivné, kdyby obecní rada měla rozhodovat o mnohamiliónovém úvěru jen proto, že jej schvaluje nikoli pro obec, ale pro obchodní společnost obce, kdy důsledky mohou být stejné, ne-li horší. Zastupitelstvo by se tak například nemuselo dozvědět, že obchodní společnost obce je vysoce zadlužena, nebo že naopak převzata za někoho záruku apod. Je to opět jeden z momentů, který "nahrává" ve prospěch působnosti zastupitelstva.
Kdybychom přijali výklad, že obec založí obchodní společnost a předá ji "na věčné časy" do působnosti a rozhodovací pravomoci starosty obce, patrně by v řadě případů došlo ke zneužití takto významného postavení. To je největším nebezpečím této alternativy. A s ní jde ruku v ruce ještě vynásobená neinformovanost orgánů obce - rady i zastupitelstva.
Přes všechny teoretické výklady a paragrafová zdůvodňování si troufám tvrdit, že svěřit starostovi tak rozsáhlé pravomoci bez ohledu na smysl a účel zákona o obcích, by bylo ekonomickým hazardem. Ostatně by podobné pravomoci starostové neměli z pudu sebezáchovy ani chtít.
BUDOUCNOST
Ta už se rýsuje v novém zákoně o obcích. Sice pokud jde o obchodní společnosti, nepřináší zásadní změny či doplnění (opět ke škodě věci). Zcela jistě bude ale znamenat jednoznačné posílení pozice obecního zastupitelstva, což se projeví nepřímo i oblasti obchodních společností obcí.
To vůbec neznamená, že OZ bude vykonávat všechno. Dokonce si myslím, že by řadu záležitostí, kde to zákon nezapovídá, mělo přenést na jiné. Tím by se zúžil rozsah věcí, které musí řešit přímo. Významná bude tato změna zejména proto, že výslovně vyjádří doposud sporný výklad, totiž jasně vysloví, že OZ bude moci rozhodnout v otázkách samostatné působnosti všude tam, kde to uzná za vhodné. A nikdo ho od toho nebude zrazovat s poukazem na nedokonalý zákon. Tato skutečnost se významně projeví právě u obchodních společností.
JANA HAMPLOVÁ,
stálá spolupracovnice redakce
Problémem může být také to, že zastupitelé budou chtít rozhodovat o všem, i když řadu věcí by bylo lépe svěřit jednateli nebo managementu.
