Na základě rozhodnutí Regionální koordinační skupiny byla v prosinci 1999 vypracována ve smyslu novelizovaného stavebního zákona urbanistická studie Pardubického kraje. Jejím hlavním cílem je koordinace rozvoje řešeného území a definování základních limitů jeho využití v návaznosti na území...
Na základě rozhodnutí Regionální koordinační skupiny byla v prosinci 1999 vypracována ve smyslu novelizovaného stavebního zákona urbanistická studie Pardubického kraje.
Jejím hlavním cílem je koordinace rozvoje řešeného území a definování základních limitů jeho využití v návaznosti na území sousedních krajů s přihlédnutím k přeshraničním vazbám.
Za velkoplošné limitující prvky byly přitom považovány tři chráněné krajinné oblasti (Železné hory, Žďárské vrchy a Orlické hory), pro které je zpracována územněplánovací dokumentace na úrovni velkých územních celků. Z dalších nadřazených dokumentů se řešeného území týká schválený územní plán hradeckopardubické aglomerace včetně změn a doplňků a rozpracovaný územní plán okresu Ústí nad Orlicí ve stadiu konceptu.
Materiál se dělí na textovou a grafickou část, jejíž podstatou jsou výkresy v měřítku 1:50 000 a doplňující kartogramy mapující ekonomický potenciál území ve vazbě na dopravní síť, energetiku, vodní hospodářství, rekreaci a cestovní ruch, kulturní a přírodní hodnoty.
Mapa širších vztahů je v měřítku 1:1000 000. S ohledem na požadovanou míru podrobnosti a měřítko výkresů byly registrovány plochy větší než 5 ha, případně menší, na sebe prakticky navazující a monofunkční zónu tvořící lokality.
Úvodní kapitoly vymezují řešené území, popisují vývoj jeho osídlení, kulturní hodnoty, životní prostředí a geologické podmínky.
STRUKTURA OSÍDLENÍ
Následuje poměrně rozsáhlá část zabývající se bydlením, obyvatelstvem a jeho ekonomickou aktivitou, která obsahuje základní údaje o dokončených, zahajovaných a rozestavěných bytech, o věkové struktuře populace a o vývoji nezaměstnanosti. Základním kritériem z hlediska struktury osídlení bylo vyhodnocení sídelních útvarů s více než 500 obyvateli, které určují další směr vývoje regionu. Oživení bytové výstavby v kraji ve všech formách výstavby (obecní byty, domy pro seniory, individuální stavby, adaptace nebytových prostor pro bytové účely) jsou pokládány za jeden ze strategických cílů dalšího rozvoje regionu, které by měly zmírnit negativní vývojové tendence, tj. stárnutí obyvatelstva a snižování jeho ekonomické aktivity.
Od roku 1995 zaznamenává nezaměstnanost v Pardubickém kraji dramatický vývoj. K tradičním oblastem s vysokou nezaměstnaností (Svitavsko k 29. 2. 2000 - 12,2 %) se dnes řadí i Chrudimsko (11,3 %) a částečně Ústeckoorlicko (8,9 %) v důsledku kolapsu tradičních odvětví (Transporta, textilní průmysl). Vlivem recese a restrukturalizace ekonomiky je nutno počítat v nejbližších letech s dalším poklesem zaměstnanosti.
CESTOVNÍ RUCH
Následující kapitoly se týkají občanské vybavenosti, rekreace a cestovního ruchu, ekonomického potenciálu v území a strategie rozvoje česko-polského pohraničí. Pro pohraniční oblasti se počítá s opatřeními ve sféře životního prostředí, přestavbami sídel, dostupností dosud izolovaných lokalit, kooperací na trhu práce, zdravotnictví a sociální péče s cílem odstranit pocit perifernosti a přispět ke stabilizaci sídelní struktury.
K dalším strategickým prioritám patří vzájemné poznávání pomocí propojené dopravní sítě, vzdělávání dětí a mládeže, výměna kulturních aktivit a vydávání dvojjazyčných periodik. Priority na úseku ekonomiky směřují k vytvoření oboustranně vhodného hospodářského klimatu v dopravě, spojové síti, infrastruktuře, k vzájemnému uznávání certifikátů a ke koordinaci aktivit v cestovním ruchu a ochraně životního prostředí.
DOPRAVNÍ SÍŤ
Podstatná část urbanistické studie se zabývá dalším vývojem dopravy a jednotlivých dopravních systémů v Pardubickém kraji. Základní principy dopravní politiky lze shrnout do čtyř bodů: vytvoření multimodálního logistického centra v Pardubicích k propojení odlišných dopravních cest a technologií, zařazení pardubického letiště mezi páteřní letiště v republice, splavnění Labe do Pardubic a zlepšení dopravních podmínek silničního provozu pro zpřístupnění kraje a jeho vyšší prostupnosti.
Koncepce rozvoje silniční sítě kraje je založena na nové trase čtyřpruhové rychlostní komunikace R 35 (SRN - Liberec - Hradec Králové - Olomouc), která prochází napříč celým řešeným územím ve směru severozápad-východ. Tento mezinárodní tah křižuje jihovýchodně od Hradce Králové navrhovanou trasu dálnice D 11 (Praha - Hradec Králové - Polsko), prochází prostorem mezi Sezemicemi a Holicemi, pokračuje jižně od Chocně a v prostoru Moravské Třebové na něj navazuje rychlostní silnice R 43 (Moravská Třebová - Brno).
Nová trasa R 35 by měla snížit intenzitu provozu nejen na stávající silnici I/35, ale i na dalších tazích, především v prostoru Ústí nad Orlicí a České Třebové. Vedení R 35 však nebylo dosud s konečnou platností stabilizováno a v řadě úseků je stále vyhodnocováno variantní řešení. Navrhovaná trasa R 43 vede východně od Moravské Třebové a západně od Městečka Trnávka a Jevíčka směrem na Brno. Znovu se oživuje také varianta vedení R 43 severním směrem s napojením Lanškrouna až na hranice s Polskem.
U silnice I/2 (Kutná Hora - Pardubice) se počítá s jižním obchvatem Přelouče a bude nutné dostavět její připojení na komunikaci I/37 v Pardubicích. I když dopravní význam silnice I/11 (Hradec Králové - Žamberk - Šumperk) ve směru od západu výrazně klesá, navrhuje se její výhledové přeložení do nového směru odklonem za obcí Šedivec směrem na Mladkov a hranice s Polskem a napojením na silnici I/43 u Králík. Průtah Žamberkem je řešen krátkým tunelem. Na trase I/17 (Čáslav - Chrudim - Zámrsk) se dlouhodobě počítá s řadou jednotlivých přeložek nevyhovujících průtahů sídelními útvary. Mezi ně patří přeložka v prostoru Podhořan, v obci Stojice, severní obchvat Heřmanova Městce, jižní obchvat Bylan, přeložka severním okrajem Chrudimi s vazbou na nové vedení I/37 a jižní obchvaty Hrochova Týnce a Čankovic. Silnice I/34 (Havlíčkův Brod - Hlinsko - Svitavy) je v podstatě stabilizována a kromě nového obchvatu v Hlinsku a severně od Poličky se tu nepočítá s většími úpravami.
Poslední dvě kapitoly urbanistické studie jsou věnovány řešení problémů ve vodním hospodářství a v energetice.
Tento územně plánovací dokument by měl přispět především k tomu, aby strategie územního rozvoje Pardubického kraje navazovala na koncepci NUTS 2 Severovýchod, a tím i na celoevropskou strategii.
JAN KOKTA
FOTO ARCHÍV
