REGENERACE NENÍ JEN OBNOVA PAMÁTEK Výjimečného výsledku v Programu regenerace městských památkových rezervací a zón dosáhlo Uherské Hradiště. V uplynulých letech se ve zdejší městské památkové zóně podařilo obnovit naprostou většinu památkových objektů. Město za tyto aktivity získalo cenu časopisu...
REGENERACE
NENÍ JEN OBNOVA PAMÁTEK
Výjimečného výsledku v Programu regenerace městských památkových rezervací a zón dosáhlo Uherské Hradiště. V uplynulých letech se ve zdejší městské památkové zóně podařilo obnovit naprostou většinu památkových objektů. Město za tyto aktivity získalo cenu časopisu Moderní obec. O mnohaleté práci na zachování historického dědictví jsme hovořili se starostou Ing. Ladislavem Šupkou.
Existoval ve věcech regenerace na radnici i mezi občany konsensus?
Po všechna tři volební období, která na radnici pracuji, v zastupitelstvu zásadní souhlas vždycky existoval. Mimo jiné i proto, že současně s regenerací se nám dařilo doplnit infrastrukturu i v periferních částech města, značné prostředky se investovaly také do školství. Dá se říci, že se potřeby města dařilo řešit proporcionálně. Také ze strany občanů jsme měli jasnou podporu. Určité výhrady se objevily při rekonstrukci jednoho z našich dvou velkých historických náměstí, kde jsme naprosto změnili jeho stávající režim. Zdědili jsme je s řadou funkcí, které ráz náměstí potlačovaly - jako součást živého dopravního systému města, částečně parkoviště i parčík.
Po návratu k historické podobě byly jisté výhrady zejména od těch, kteří na náměstí podnikají. Občané zpravidla, a to i ti, kteří byli v rámci územního řízení osloveni adresně, reagují se zpožděním - až tehdy, když začnou probíhat stavební práce. V rámci "papírového" řízení bývá odezva minimální. Nynější systém, který slouží hlavně pěším, se nakonec vžil a dobře funguje. Pro práce na regeneraci jsme se kromě vysoce odborných snažili využívat především místní firmy.
Jak vypadala spolupráce s památkáři?
Nebyla vždy jednoduchá. Bylo to dáno i tím, že se na místě našeho garanta vystřídalo víc pracovníků. Památková práce je do značné míry subjektivní, a tak každý samozřejmě uplatňuje své názory - zejména v hledání historické úrovně, na kterou by se při rekonstrukci mělo jít. V posledních letech se situace ustálila a spolupráce s Památkovým ústavem Brno je dobrá.
Kolik finančních prostředků bylo vloženo do regenerace a z jakých zdrojů?
Jen v posledním roce bylo z rozpočtu města investováno do obnovy více než 41 miliónů korun. Od roku 1993, kdy začal program fungovat, bylo z městského rozpočtu včetně roku 1999 investováno přes 185 miliónů korun. Je to v průměru asi deset procent rozpočtu. Velmi dobře funguje vícezdrojové financování - podílí se na něm stát prostřednictvím okresních úřadů, privátní osoby a církev. Nejvíce se investovalo v roce 1995, kdy ze všech těchto zdrojů plynulo více než 177 miliónů korun. Ještě větší prostředky se investovaly v roce 1998 - to byla ale i záležitost prostředků na odstranění následků povodní.
Stavěli se majitelé soukromých objektů k vašim aktivitám kladně?
Spolupráce s nimi byla vesměs velmi dobrá. Mimochodem - za zdařilé rekonstrukce, přestavby i novostavby každoročně udělujeme čestné ocenění města "Dům roku". Byli jsme příjemně překvapeni, že majitelé i firmy si tohoto výhradně morálního ocenění považují. O tom, že přístup majitelů je příkladný a možná v rámci republiky jedinečný, svědčí fakt, že z 213 objektů na území památkové zóny se v uplynulých letech 202 více či méně dotkly regenerační zásahy. Většina (95 %) opraveného stavebního fondu je jasným důkazem odpovědného vlastnického vztahu.
K jakým účelům jsou rekonstruované objekty využity?
Snažíme se sem vrátit aktivity, které odpovídají charakteru nebo původnímu poslání budov - využívají se komerčně i pro kulturní účely. V centru pořádáme pod širým nebem například jarmarky se zaměřením na lidovou uměleckou výrobu.
Jedna věc ještě stojí za zmínku - v rámci regulativu územního plánu je stanoveno, že od třetího podlaží musí vznikat bytové prostory. Přestože nám v centru některé byty zanikly, téměř trojnásobek nových vznikl.Snažíte se památkovou zónu prezentovat navenek?
Regenerovaná městská památková zóna nesmí zůstat neobjevena návštěvníky. V Hradišti funguje od roku 1996 městské informační centrum a naváděcí orientační systém, vydáváme také řadu propagačních materiálů. Město je jedním z protagonistů budování cyklostezek, jsme rovněž zakládajícím členem nadačního fondu Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanále. Uherské Hradiště je jednou ze čtyř z významných zastávek na této vodní trase. Novinkou je sdružení měst a obcí Region Slovácko, kde se snažíme spojit nápady i finanční prostředky k propagaci cestovního ruchu. Sdružení přesahuje i hranice krajů.
Regenerace je sice kontinuální proces - kdy však budete mít za sebou její hlavní část?
Ve velkém měřítku, kdy jde o velké prostředky, by měla skončit v polovině nastávajícího desetiletí. Mám na mysli nejen památkové budovy, ale samozřejmě i záležitosti městského parteru. Chtěl bych také říci, že si vážím ocenění vaší redakce a chápu je jako uznání pro všechny občany našeho města. Věřím, že dnes, kdy se programy Ministerstva kultury stávají spíše morálním apelem než finančním motivem, bude tato cena dalším impulsem pro pokračování v regeneračním úsilí.
VÁCLAV DRAŠNAR
FOTO ARCHÍV
