PRAKTICKÉ MINIMUM

PRO ČLENY PŘEDSTAVENSTEV A DOZORČÍCH RAD (I.) Města a obce jsou vlastníky podílů akciových společností, což si vynucuje potřebu podílet se aktivně na jejich správě. Municipality - jako všichni významní akcionáři - navrhují své kandidáty na místa členů představenstev a dozorčích rad, kteří jsou poté...

PRO ČLENY PŘEDSTAVENSTEV A DOZORČÍCH RAD (I.)

Města a obce jsou vlastníky podílů akciových společností, což si vynucuje potřebu podílet se aktivně na jejich správě. Municipality - jako všichni významní akcionáři - navrhují své kandidáty na místa členů představenstev a dozorčích rad, kteří jsou poté zákonným postupem zpravidla zvoleni.

Praxe nasvědčuje tomu, že ne všichni členové správních orgánů jsou si vědomi svých zákonných povinností a odpovědností a dostatečně připraveni na svoji roli z hlediska praktických potřeb správy společností.

Řada z nich chápe jmenování jako úkol prosazovat zájmy jednoho akcionáře a přenášet informace z jednání orgánů společnosti na jednání zastupitelstva.

Jaké jsou tedy dnes, před novelou Obchodního zákoníku, skutečné povinnosti členů správních orgánů?

POVINNOSTI

Vztah mezi společností a členem představenstva je obchodně právní a řídí se přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Odpovědnost člena orgánu je objektivní odpovědností. Člen představenstva je zvolen jako fyzická osoba pro své individuální znalosti a schopnosti a jako fyzická osoba je za výkon funkce odpovědný.

Člen orgánu musí podle Obchodního zákoníku svoji činnost vykonávat s náležitou péčí. Povinnost náležité péče podle ustanovení o mandátním smlouvě tkví v jednání v souladu se zájmy společnosti, které člen představenstva zná nebo by znát měl. Protiprávním úkonem je také porušení povinnosti mlčenlivosti.

Mandatář musí dbát pečlivě o záležitosti mandanta, je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí a nečiní-li tak, nese odpovědnost, i kdyby neporušil žádnou konkrétní právní povinnost uvedenou v zákoně nebo ve smlouvě.

Zda člen představenstva musel znát zájmy společnosti, se posuzuje právě podle toho, zda vynaložil náležitou péči k tomu, aby je poznal, čili zda s vynaložením náležité péče zájmy společnosti byly poznatelné. Posuzuje se proces, jakým bylo rozhodováno, nikoliv pouhý podnikatelský efekt, který z rozhodnutí vznikl.

Člen představenstva je povinen jednat v souladu se zájmy společnosti, nikoliv konkrétního akcionáře, který ho do funkce navrhl a vahou svých hlasů zvolil. Zájmem společnosti se rozumí souhrn zájmů všech ve společnosti oprávněně zainteresovaných stran.

Příkazní smlouvy uzavřené mezi akcionářem a osobou zvolenou za člena představenstva, ve kterých se člen zavazuje řídit se pokyny tohoto akcionáře při hlasování a předávat mu informace z jednání představenstva, jsou v rozporu s ustanovením § 194 Občanského zákoníku, a jsou proto neplatné. Pokud bude člen představenstva plnit pokyny jednoho akcionáře, a nikoliv valné hromady, porušuje tím zákon a odpovídá akciové společnosti za škodu, kterou jí tím způsobí, a to celým svým majetkem bez omezení a svého zavinění.

ODPOVĚDNOST

Odpovědnost členů představenstva za škodu způsobenou společnosti je odpovědností solidární.

Pokud členové představenstva způsobí svým jednáním škodu třetím osobám, jedná se o škodu způsobenou společností, a za takto způsobenou škodu odpovídá třetím osobám společnost, nikoliv členové představenstva.

Společnosti pak vzniká právo na náhradu škody, která jí vznikla uhrazením škody třetí osobě, vůči členům představenstva, kteří porušili své právní povinnosti.

Odpovědnost podle Obchodního zákoníku je objektivní odpovědností a jakákoliv ujednání omezující povinnost uhradit škodu je neplatné.

Společnost musí prokazovat výši škody. Škoda je jednak přímá, jednak náhrada ušlého zisku, který by společnost dosáhla, kdyby ke škodné události nedošlo.

JANA KLÍROVÁ,

partner Inventa Consulting, s. r. o.,

konzultant v oblasti správy a řízení a. s.