Správou veřejných financí se koncem března v Praze zabývala již čtvrtá celostátní konference pořádaná Svazem měst a obcí České republiky. Konference byla určena především starostům a vedoucím finančních odborů městských úřadů. Na programu byly mimo jiné návrh zákona o rozpočtovém určení výnosu...
Správou veřejných financí se koncem března v Praze zabývala již čtvrtá celostátní konference pořádaná Svazem měst a obcí České republiky.
Konference byla určena především starostům a vedoucím finančních odborů městských úřadů. Na programu byly mimo jiné návrh zákona o rozpočtovém určení výnosu daní, daň z nemovitostí, obecní daně, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a obecné otázky reformy veřejné správy.
TLAK NA MALÉ OBCE
Nejbouřlivější diskuze se rozpoutala ohledně představ vlády o novém financování rozpočtů měst a obcí. Rozpočtové určení výnosu daní z příjmů v jejich financování patří k nejdůležitějším. U municipalit, které měly v roce 1999 podle odhadů z daní, správních a místních poplatků celkové příjmy cca 75 mld. Kč, jde o zásadně jiný systém rozdělení více než 60 mld. Kč., tj. více než 80 procent všech jejich daňových příjmů.
Ne poprvé byla na konferenci kritizována alokace daní z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných, protože se platí jinde než jsou provozovny. Tato daň je doprovázena údajným vydíráním samosprávy ze strany podnikatelů nebo naopak přetahováním o velké podnikatele. Ministerstvo financí chce řešit problém přiřazením tohoto výnosu k ostatním přerozdělovaným daním. Jedním z návrhů diskutovaných v době konference je místní daň za provozovnu.
Kritiku starostů a zástupců Svazu měst a obcí si vysloužil samotný systém centrálního plošného přerozdělování daní, který obce nebude motivovat k vytváření podmínek pro rozvoj podnikání a který pomůže zejména chudým obcím na úkor bohatších. Stanoviska jedněch i druhých se samozřejmě nemohla shodnout. Navrhovaný systém mění pravidla "během hry" a některé obce zatížené úvěry budou mít potíže s jejich splácením. Na druhé straně zazněl argument, že obce především z chudších regionů nemohly zásadně ovlivnit výši svých příjmů.
Podle některých starostů by bylo rozumné zavedení "životního minima" obcí s určitým motivačním prvkem pro ty, které podporují podnikání. Podle propočtů ministerstva by se podle navrhovaného systému měly zvýšit daňové příjmy zhruba 70 % obcí, snížit pak zhruba 30 % obcí. S většími problémy by se podle Ministerstva financí mohlo potýkat okolo 200 obcí. Hlavními důvody návrhu tohoto systému jsou prohlubující se ekonomické rozdíly mezi regiony a koncentrace velkých plátců daní do několika měst.
Podle návrhů ministerstva se bude část výnosu ze sdílených daní (DPH a daní z příjmů) rozdělovat do obcí z celorepublikového výnosu, a to stanoveným procentem. To bude odvislé od koeficientu velikostní kategorie obce. Koeficienty budou navrženy pro 14 velikostních kategorií - od obcí do 100 obyvatel (koeficient cca 0,26) až po Prahu (cca 2,8). Použití těchto koeficientů bude vytvářet silný tlak zejména na sdružování nejmenších obcí.
Také legislativu o obecních daních - včetně známé kauzy převodu bytů - nekvitovali starostové bez výhrad. Například provoz vojenských újezdů nebo státních drah zatěžuje také dotčená města a obce a měl by podle nich být v dani z nemovitostí zohledněn.
ZVÝŠÍ SE PRAVOMOCE
Nový zákon o dani z nemovitostí je v současnosti dopracováván. Koncepce vychází z principů Evropské unie a předpokládá značné pravomoce obcí především při určování hodnot pozemků podle místních podmínek. Obce budou vymezovat základ daně z pozemků podle místní hodnoty a bez nutnosti znaleckého oceňování hodnoty nemovitostí. Tyto ceny pak obec promítne do hodnotové mapy pozemků zastavěného území obce. Účinnost nového zákona je pro stanovení základu daně předpokládána v průběhu roku 2001 a pro první výběr této daně od počátku roku 2002.
Zákon o obecních daních, který v době konference procházel legislativním procesem, počítá se zachováním většiny současných místních poplatků transformovaných do podoby daní a se zcela novými druhy daní. Jejich zavedením by mělo dojít ke zvýšení odpovědnosti obce za zvýšení či snížení daní a následnému přizpůsobení vlastních výdajů. Soustavu těchto daní bude kromě transformovaných dosavadních poplatků tvořit i zcela nová daň infrastrukturní, daň z odpadů a také z nevýherních hracích přístrojů.
Dosavadní způsob zpoplatňování odpadů byl kritizován kvůli rekreantům, kteří se dosud těmto poplatkům vyhýbali. Zazněl i názor, že u rekreačních objektů je třeba zohlednit rovněž počet bydlících osob nebo majitelů.
Náměstek ministra financí Eduard Janota upozornil na to, že rozpočty obcí budou ovlivněny i rozpočtovými pravidly státu. Podle nich by mimořádné příjmy mohly být převedeny pouze na snížení schodku rozpočtu a nemohly by být použity pro obce jako doposud.
REFORMA TEPRVE ZAČÍNÁ
Podle náměstkyně ministra vnitra Yvonne Streckové změnami v územním uspořádání reforma teprve začíná. Kromě samotné restrukturalizace správy je třeba kvalitní vzdělání úředníků a neméně důležitá bude také implementace schválených zákonů. Po zrušení okresních úřadů na konci roku 2002 by měla začít druhá fáze reformy územní veřejné správy. Její představa by měla být předložena Parlamentu ČR do 30. června t. r.
V přesunu kompetencí z dosavadních okresních úřadů na krajské a pověřené místní jsou zvažována především dvě protisměrná kritéria. Prvním bude vzdálenost úřadu od bydliště občana, druhým předpokladem je kvalita výkonu státní správy. S větším počtem pověřených míst ovšem narůstá chybovost systému, a tak zatímco první kritérium hovoří pro maximální počet pověřených obcí, druhé naopak ke koncentraci správy do méně prvků. V této věci je podle náměstkyně Streckové třeba maximální konsensus občanů, protože jich se tento krok reformy nejvíce dotkne.
Zatímco je i podle mezinárodních zdrojů práce samospráv v ČR kvalitní, neblahá zůstává úroveň ústřední státní správy. Ta je - i podle zahraničních expertů - silně zpolitizovaná, nestabilní, a tedy i málo kvalifikovaná.
Velký vliv na výkon správy bude mít internetizace obcí a příprava kvalifikovaných úředníků. Není bez zajímavosti, že v počtu úředníků na 100 000 obyvatel zaujímá ČR mezi evropskými státy místo v poslední třetině. Důležitější je ovšem efektivita jejich práce. Koncem června by měla být vládě předložena koncepce vzdělávání pracovníků státní správy. Otázkou však podle náměstkyně Streckové zůstává, jak zajistit růst kvalifikace zastupitelských sborů.
Co se týče fungování krajů - v současnosti má být dokončen organizační systém krajských úřadů a pro poslední čtvrtletí se počítá s přijetím prvních "pracovníků krajských úřadů", kteří zatím budou zaměstnanci okresních úřadů.
VÁCLAV DRAŠNAR
FOTO AUTOR
