Stavebnictví má ve srovnání s ostatními produkčními odvětvími mnoho zvláštností. Stavební díla jsou historickým svědectvím o stupni umění, technické zdatnosti, o kulturní vyspělosti toho kterého národa. Stavební díla mají i další, pro každou společnost existenční význam. Jen velice zřídka si...
Stavebnictví má ve srovnání s ostatními produkčními odvětvími mnoho zvláštností. Stavební díla jsou historickým svědectvím o stupni umění, technické zdatnosti, o kulturní vyspělosti toho kterého národa.
Stavební díla mají i další, pro každou společnost existenční význam. Jen velice zřídka si uvědomujeme, že člověk zhruba dvě třetiny svého života prožije v budovách a i další třetinu využívá stavebních děl, ať již to jsou silnice, železnice, vodní díla, lanovky, mosty a další.
I z pohledu těchto skutečností není divu, že když se ohlížíme za končícím stoletím, chceme i z tisíce staveb, které v tomto období vznikly, vybrat ty nej...
Veřejnou anketu Stavba století vyhlásil v loňském roce Svaz podnikatelů ve stavebnictví České republiky a Brněnské veletrhy a výstavy, a. s., s cílem prezentovat vrcholné české stavby, které byly ve své době přínosem jak pro daný region, tak z pohledu evropského i světového stavitelství a architektury. Řada těchto staveb je méně známá světové, ale i naší veřejnosti.
Přitom by se mnohé z nich mohly stát, díky medializaci a všeobecné popularizaci vrcholného českého stavitelského umu, vyhledávanými turistickými cíli první kategorie.
Svou jedinečností přerostla anketa v prestižní událost celonárodního charakteru. Stala se nejen záležitostí komunikace a propagace kulturního a turisticky atraktivního dědictví naší architektury a stavebnictví, ale zároveň může mít pozitivní dopady při získávání zakázek pro české stavební firmy v mezinárodním měřítku.
Záštitu nad celou akcí převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). Jak jsme se dozvěděli na odboru cestovního ruchu MMR ČR, v koncepci pro rok 2000 se počítá s posílením regionální turistiky a zlepšením místní infrastruktury cestovního ruchu. K tomu je ideální zařazení staveb z ankety Stavba století jako nového produktu regionální turistiky.
Nominované stavby rozhodně snesou srovnání se špičkovou evropskou architekturou a je jenom dobře, že odborná porota vybrala ze stovek přihlášených ty nejvýznamnější. Jako nový turistický cíl budou vybrané stavby nabízeny na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu v rámci materiálů České centrály cestovního ruchu. A budou také zařazeny v ročence cestovního ruchu (vydává MMR ČR), která je zasílána na obchodní zastoupení mnoha států po celém světě. Akviziční a informační materiály vybrané architektury 20. století budou v mnohojazyčných mutacích umístěny v pražské síti turistických informačních kanceláří (PIS).
Obdobným způsobem by se k propagaci staveb měly postavit i jednotlivé regiony. O radu se mohou obrátit na Českou centrálu cestovního ruchu nebo regionální rozvojové agentury, které budou v blízké budoucnosti fungovat ve všech krajích.
V těchto dnech probíhá konečné sčítání anketních lístků, které na adresu pořadatelů zasílala veřejnost. Z 31 nominovaných staveb vyjdou vítězové tří kategorií (stavby občanské a bytové, stavby průmyslové, stavby dopravní a inženýrské) a vítěz absolutní.
Své hodnocení vyřkne i sedmadvacetičlenná odborná porota, která na nominované stavby pohlíží jiným zrakem než veřejnost a hodnotí i to, co možná laikům zůstává pod pláštěm budovy či jiné stavby skryto.
Do uzávěrky našeho měsíčníku to u veřejnosti vyhrával Obecní dům v Praze, pražská Vodárna a televizní věž a hotel na Ještědu, ale to bychom předbíhali.
Na vítěze v jednotlivých kategoriích i vítěze absolutního si musíme počkat do 16. dubna, kdy bude v Janáčkově divadle v Brně slavnostní vyhlášení vítězů této prestižní akce - Stavby století.
Stavby, které se ucházely o titul Stavba století:
Kategorie občanské a bytové stavby
Areál brněnského výstaviště (1927-1996), Obecní dům v Praze (1905-1912), Ústřední budova Elektrických podniků v Praze (1930-1935), Dům U Černé Matky boží v Praze (1912), Divadlo v Ústí nad Orlicí (1927-1996), Muzeum v Hradci Králové (1909-1912), Dětská nemocnice v Brně (1949-1954), Tančící dům na Rašínově nábřeží v Praze (1994-1996), Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Praze (1928-1932), Ořechovka v Praze (1919-1929), Sídliště Labská kotlina 1 v Hradci Králové (1947-1956), Obytný soubor Lesná v Brně (1963-1969), Skleněný dům v Praze-Dejvicích (1936-1937), Vila Tugendhat v Brně (1929-1930), Jurkovičova vila v Praze (1907-1908).
Kategorie průmyslové stavby
Průmyslové město Zlín (1910 až 1950), Komplex Škoda Auto v Mladé Boleslavi (1901-1999), Vodárna v Praze-Podolí (1923 až 1929, 50. léta), Nová huť v Ostravě (1949-1968).
Kategorie dopravní a inženýrské stavby
Pražské Metro a Nuselský most (1967-1999), Žďákovský most (1957-1968), Wilsonovo nádraží v Praze (1901-1909), Dálnice D 1 a D 2 (1939-1980), Letiště v Praze-Ruzyni (1932 až 1997), Trať Hranice-Valašské Meziříčí-Horní Lideč (1928 až 1937), Televizní věž a hotel na Ještědu (1966-1973), Vltavská kaskáda (1949-1991), Jez a vodní elektrárna v Předměřicích (1942-1945), Systém hraničního opevnění (1935-1938), Kolektorová síť v Praze (od 1985), Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně (1978-1996).
(ec)
