Zákon č. 28/2000, kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a č. 93/1998 Sb., přináší s účinností od 1. června t. r. řadu zásadních změn a doplnění. Došlo také ke změně v otázce kvalifikačních a dalších předpokladů uchazečů k plnění veřejné...
Zákon č. 28/2000, kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a č. 93/1998 Sb., přináší s účinností od 1. června t. r. řadu zásadních změn a doplnění. Došlo také ke změně v otázce kvalifikačních a dalších předpokladů uchazečů k plnění veřejné zakázky a jejich prokazování?
ODPOVĚĎ: Zadavatel veřejné zakázky je nově povinen zjišťovat kvalifikaci uchazečů také při předkvalifikačním řízení, pokud toto řízení uplatňuje postupem podle § 21.
Novelizovaná úprava řeší otázku kvalifikačních předpokladů v případě, kdy nabídka počítá s provedením zakázky s pomocí jiných osob. Přicházejí v úvahu dvě varianty:
1. Pokud se oprávnění k podnikání uchazeče, který nabídku podává, vztahuje na celý rozsah veřejné zakázky, prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů tento uchazeč.
2. Pokud však tento uchazeč oprávnění k podnikání na celý rozsah veřejné zakázky nemá, prokazují to, že mají příslušné oprávnění k podnikání (živnostenské aj.), také zmíněné jiné osoby, s jejichž pomocí při plnění zakázky uchazeč, který nabídku podal, počítá.
Mezi kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky bylo zařazeno rovněž to, že u uchazeče nesmí být dána některá ze skutečností, které zakládají důvod pro jeho vyloučení z účasti na zadávání veřejných zakázek, jak je má na mysli § 63 (pravomocné odsouzení zaměstnance, uchazeče-fyzické osoby, společníka nebo člena orgánu obchodní společnosti pro tímto ustanovením vymezený trestný čin). Tato podmínka se nově vztahuje i na vedoucího organizační složky podniku (§ 7 obchodního zákoníku) a na odpovědného zástupce uchazeče (§ 11 živnostenského zákona).
Na odpovědného zástupce se napříště vztahuje rovněž požadavek, aby uchazeč o veřejnou zakázku nebyl disciplinárně potrestán /§ 2b odst. 1 písm. e)/.
Podle nového znění ust. § 2b odst. 1 písm. f) nesmí mít uchazeč o veřejnou zakázku splatný nedoplatek nejen na samotném pojistném (na sociální a zdravotní pojištění), ale ani na souvisejícím penále.
Značné problémy vyvolávala v praxi dosavadní úprava způsobu hodnocení nabídek. Přináší novela v tomto směru něco nového?
ODPOVĚĎ: Dosud uplatňovaná úprava způsobu hodnocení nabídek (§ 6) pouze stanoví, že hodnocení se provádí buď pomocí jediného kritéria, nebo více kritérií s uvedením způsobu stanovení pořadí nabídek. Novelizované znění zákona o zadávání veřejných zakázek tuto otázku upravuje tak, že hodnocení nabídek se provádí
1. podle výše nabídkové ceny,
2. podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže.
Při použití druhého z uvedených způsobů zákon ukládá zadavateli přihlédnout, a to podle charakteru zakázky, i k dalším kritériím, zejména
- k době plnění veřejné zakázky,
- k technické, jakostní, estetické a funkční charakteristice veřejné zakázky,
- k provozním nákladům a požadavkům na údržbu,
- k ekologickým paramaterům,
- k výši nabídkové ceny,
- u zakázek pro obranné a bezpečnostní účely též k hodnotě kompenzující transakce.
Podle nové dikce ust. § 6 odst. 3 je zadavatel povinen vzít v úvahu všechny varianty, které uchazeč předložil. Této povinnosti se zadavatel může zprostit tím, že možnost variantního řešení vyloučí, a to již v podmínkách soutěže.
Dochází rovněž k některým změnám formálních náležitostí nabídek. První změna spočívá v tom, že obálky s nabídkami se napříště nebudou označovat slovem "soutěž", nýbrž názvem dané veřejné zakázky. Za druhé se upřesňují osoby, jejichž podpis je alternativou razítka umístěného na uzavření obálky obsahující nabídku: uchazeč, je-li fyzickou osobou, statutární zástupce, je-li právnickou osobou.
V doplněném ust. § 9 odst. 2 se výslovně stanoví, že k opožděně podaným nabídkám se nepřihlíží - zadavatel je ani neotvírá a vrací je neprodleně uchazeči.
JUDr. JIŘÍ NESNÍDAL