Pro možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie je nutné se seznámit s podmínkami a principy pro poskytování tohoto druhu pomoci a vytvořit přípravný a realizační systém pro její efektivní využívání. Evropská unie vydává značné množství prostředků na cílevědomé...
Pro možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie je nutné se seznámit s podmínkami a principy pro poskytování tohoto druhu pomoci a vytvořit přípravný a realizační systém pro její efektivní využívání.
Evropská unie vydává značné množství prostředků na cílevědomé zlepšování struktury v těch sférách a regionech členských zemí, které potřebují pomoc. Regionální a strukturální politika představuje více než 35 % výdajů jejího celkového rozpočtu, přičemž je dlouhodobě největší položkou po podpoře zemědělské politiky.
HLAVNÍ PRINCIPY
Realizace strukturální politiky se řídí následujícími principy:
Zásada koncentrace úsilí
Spočívá v tom, aby činnost fondů byla podřízena sledování stejných cílů, aby jejich prostředky byly využívány co nejúčelněji a nebyly rozmělňovány na řadu drobných a méně významných akcí.
Princip partnerství
Vyžaduje, aby se na konkrétním rozdělení a využití prostředků poskytovaných EU v rámci jednotlivých programů v co nejširší míře podílely samotné regiony, pro něž jsou prostředky určeny. Obvykle se vyžaduje 50% finanční spoluúčast.
Princip plánování a programování
Zde se klade důraz na komplexní přístup k řešení problémových regionů v co nejširších časových a prostorových souvislostech.
Princip průběžného sledování a vyhodnocování prováděných opatření a celkové efektivnosti vynakládání prostředků.
Princip doplňkovosti
Stanovuje, že prostředky vynakládané ze společného rozpočtu EU mají pouze doplňovat ostatní veřejné výdaje a nikoli je nahrazovat. Členské státy nemohou v žádném případě využívat prostředky EU poskytované v rámci strukturální politiky jako náhražku vlastních rozpočtových výdajů.
NĚKOLIK FÁZÍ
Proces rozhodování o poskytnutí či neposkytnutí podpory určitému projektu má několik fází:
1. Členský stát předkládá Komisi evropského společenství (ES) tzv. rozvojový plán, který by měl obsahovat analýzu situace předmětného regionu, hlavní směry strategie při řešení problémů, vyhodnocení dopadů strategie na životní prostředí. Rovněž by měl obsahovat finanční odhady národních zdrojů a zdrojů EU potřebných pro realizaci rozvojových priorit.
2. Komise ES ve spolupráci s členským státem a daným regionem vypracuje na základě rozvojového plánu tzv. CSF (Community support framework) - Rámec podpory ze strany Společenství, ve kterém vymezí priority rozvoje a formy spoluúčasti Společenství.
3. Členský stát vypracuje operační plán ve formě žádosti o podporu a rovněž dokument shrnující rozvojový plán a žádost o podporu.
4. Komise ES na základě tohoto dokumentu přijme rozhodnutí o poskytnutí podpory.
SNIŽOVÁNÍ ROZDÍLŮ
Strukturální fondy pozitivně přispívají ke snižování regionálních rozdílů a ke zlepšování životního prostředí, různou měrou se podílejí na výstavbě infrastruktury, podpoře výrobního prostředí, investují do lidských zdrojů a podporují podnikatelské prostředí. Jejich význam je i pro hospodářskou a sociální soudržnost v rámci EU nezastupitelný.
Opatření strukturální politiky k zabezpečení jejích cílů se uskutečňují prostřednictvím strukturálních fondů.
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že osou všech aktivit regionu se stává program rozvoje, jenž je charakteristický především svou strategií, která je konkretizovaná do podoby programových záměrů. Jistotu, že programové cíle budou správně naplňovány, představují náměty projektů, které z daného programu vycházejí.
Programy i náměty projektů musejí být pružné a musejí vycházet z disponibilních zdrojů. Jejich sestavení vždy předchází dostatečná příprava informací, zejména o charakteru infrastruktury a o podnikatelské atmosféře. Projekty se týkají aktivit, které především:
[*] napomáhají stimulaci existující ekonomiky jejich území,
[*] rozšiřují vhodnou infrastrukturu v obci,
[*] vytvářejí předpoklady k tomu, aby se cizí kapitál usídlil v regionu, vytvářejí nové pracovní příležitosti, zmnožují nové iniciativy,
[*] umožňují porovnání nákladů s dosaženými výsledky projektu a jsou předpokladem pro včasné a úplné splnění cílů,
[*] umožňují objektivní posouzení, zda za vynaložené prostředky bylo dosaženo maximálních rozvojových efektů.
Z uvedených důvodů musí být aktivita regionu vyjádřená v rozvojovém programu považována za jedinečný faktor tvořivosti, koordinace a kontroly vývoje. Je dána především tím, že:
[*] zná potřeby, zdroje svého území, charakteristiku místních podmínek,
[*] je jediná schopna objektivního posouzení situace ze všech hledisek,
[*] je schopna mobilizovat všechny možné zdroje komunity,
[*] má vazby na ostatní správní a vládní organizace, takže může z této strany získávat informace, rady náměty, pokyny i podporu,
[*] má pracovníky vyznačující se různými odbornostmi nezbytnými pro ekonomický rozvoj, kteří se často stávají iniciátory rozvoje.
ZAMĚŘENÍ PLÁNŮ
Strategické rozvojové plány se zaměří zejména na tyto oblasti:
[*] rozvoj malého a středního podnikání, podpora zemědělských aktivit,
[*] řešení problému nezaměstnanosti,
[*] dopravní infrastruktura, zajištění dopravní obslužnosti,
[*] sociální rozvoj,
[*] cestovní ruch, turistika, agroturistika, cyklotrasy,
[*] krajina a životní prostředí,
[*] technická a sociální infrastruktura obcí apod.
Tímto se stává zřejmé, že zpracování strategického plánu rozvoje regionu je nejen nutným předpokladem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU, ale i základním dokumentem vypovídajícím o představě regionu, kudy vede cesta k jeho rozvoji a prosperitě a jaké jsou možnosti a termíny realizace tohoto záměru.
Jedním ze základních předpokladů pro získání kvalitní "Strategie rozvoje regionu" je dobře organizovaná týmová práce. Týmová práce, jako základní metoda vypracování "Strategie" a její organizace je ztížena tím, že nemůže jít jen o tým odborníků, ale současně o tým takových regionálních individualit, které jsou schopné přijímat jistá konsensuální rozhodnutí a ty z pozice svého postavení v regionu také prosazovat.
JAROMÍR SCHNEIDER,
ředitel Regionální rozvojové agentury
Východní Moravy
FOTO ARCHÍV
