Od června loňského roku pracuje při Městské radě Kladna dobrovolná skupina občanů, která pomáhá řešit nejdůležitější problémy města. Skupina občanů se podílí na rozhodování o budoucnosti města a dává vlastní podněty k jednání zastupitelstva a městské rady. Je stále otevřena všem zájemcům o činnost....
Od června loňského roku pracuje při Městské radě Kladna dobrovolná skupina občanů, která pomáhá řešit nejdůležitější problémy města.
Skupina občanů se podílí na rozhodování o budoucnosti města a dává vlastní podněty k jednání zastupitelstva a městské rady. Je stále otevřena všem zájemcům o činnost. Vznikla v rámci projektu Lokální agenda 21 pro udržitelný rozvoj Kladna, který město realizuje ve spolupráci s pražským Ústavem pro ekopolitiku a místním občanským sdružením Klub alternativního života Kladno.
zpětná vazba
V květnu roku 1998 nabídl Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Kladnu odbornou pomoc při vytvoření ekologické politiky města. Původní cíl se později rozšířil na realizaci Lokální agendy 21 - procesu, který se na místní úrovni snaží skloubit řešení ekonomických a sociálních otázek s ohleduplností k životnímu prostředí.
V Lokální agendě 21 hraje klíčovou roli zapojení nejširší veřejnosti do rozhodování o záležitostech města. Vychází se z předpokladu, že bez účinné zpětné vazby od občanů nelze dobře řešit aktuální problémy ani vytvořit životaschopnou strategii pro budoucnost. Jedním z prvních realizovaných kroků projektu byl proto výzkum veřejného mínění. Moderní obec o něm informovala v červnovém čísle roku 1999).
Výsledky výzkumu poskytují základní představu o tom, jaké problémy občany nejvíce trápí a jak by je chtěli řešit, respektive co jsou ochotni pro to sami udělat. K vytvoření zpětné vazby je však potřeba mnohem víc. Ideální je situace, kdy jsou občané v pravidelném úzkém kontaktu s "radnicí", aktivně se zajímají o dění ve městě, mohou vyjadřovat své názory a přitom důvěřovat tomu, že jejich aktivita nevyzní naprázdno.
Proto vznikla v Kladně v červnu loňského roku Pracovní skupina pro Lokální agendu 21. Vzniku skupiny předcházelo oslovení respondentů socioekologického průzkumu a hlavně informační kampaň, jejímž prostřednictvím se občané dozvěděli o možnosti zapojit se do práce vznikající skupiny (informace v regionálním tisku a rozhlase, v místním inzertním zpravodaji a plakáty na zastávkách veřejné dopravy).
Na první informativní schůzce pracovní skupiny opakovaně zazněla otázka, jaké má vlastně skupina pravomoci. Odpověď ze strany města i Ústavu pro ekopolitiku možná řadu zájemců o práci ve skupině zpočátku šokovala - skupina nemá žádné speciální pravomoci. Smyslem jejího vzniku totiž vůbec nebylo dát občanům nějaká nová práva, která by předtím neměli: právo zasahovat do rozhodování o veřejných záležitostech vyplývá již ze zákona o obcích.
Skupina vznikla proto, aby komunikace mezi "radnicí" a občany byla jednodušší, účinnější a průhlednější.
Za tím účelem mají ovšem občané, kteří se angažují v Pracovní skupině pro Lokální agendu 21, přece jen určité praktické výhody vůči těm, kteří jednají "na vlastní pěst". Je to především pravidelný přísun aktuálních informací ze zastupitelstva, městské rady a městského úřadu a také informační a metodická pomoc Ústavu pro ekopolitiku.
Občané se navíc mohou spolehnout na to, že si na ně v době jednání skupiny pravidelně udělá čas někdo, kdo je za řešení dílčích problémů ve městě zodpovědný. Kromě místostarosty Dana Jiránka a vedoucího odboru životního prostředí městského úřadu Radovana Víty, jejichž podpisy jsou na prezenčních listinách téměř všech schůzek, se již jednání pracovní skupiny účastnili např. vedoucí Městské policie Kladno Stanislav Procházka, pracovník odboru investic MÚ Jiří Oplt, vedoucí odboru výstavby MÚ Marcela Moravcová a architektka města Dana Pokojová. Od listopadu se jednání skupiny pravidelně účastní také pracovnice městského úřadu pro styk s veřejností Lenka Junková.
Konkrétní problémy
Už na první schůzce padly náměty na řešení konkrétních problémů - černá skládka, financování plaveckého bazénu ve 4. základní škole, ale také nevyhovující (z pohledu veřejnosti) načasování zasedání zastupitelstva od 8.
Zpočátku se skupina musela potýkat s informačním "skluzem". K řadě otázek či stížností se tudíž dalo říci jen to, že přicházejí příliš pozdě a že je potřeba zajistit, aby se příště situace neopakovala. Například zástupci města přislíbili, že se budou snažit lépe informovat širokou veřejnost o chystaných architektonických a urbanistických projektech (pokusí se například dohodnout s majiteli obchodů a vystavovat své záměry ve výkladních skříních, jak navrhl jeden z členů pracovní skupiny).
S dalšími schůzkami přibývalo otázek a námětů a také dílčích výsledků práce skupiny. Na program jednání se postupně dostaly například plynofikace čtvrtí Dřín, Dubí a Švermov, zajištění opuštěných důlních děl, stav chodníků ve městě či těžba v příměstských lesích, které by měly opět přejít z kategorie hospodářských lesů do kategorie lesů zvláštního určení (s rekreační funkcí).
Kvůli množství naléhavých otázek, které si žádaly řešení, se skupina na podzim loňského roku rozhodla zkrátit intervaly mezi schůzkami na 3 týdny.
V současné době se skupina intenzivně zabývá především problematickou kolaudací elektrárny Kladno (skupina dala podnět k nezávislému měření spadu, hluku a vibrací; později k novému posouzení vlivů na životní prostředí) a územním plánem města (zejména městskou zelení). Skupina se dále zapojila do přípravy ekonomické strategie rozvoje města, kterou zpracovává nezávislá firma.
V blízké budoucnosti bude připomínkovat klíčové materiály, které vzniknou v rámci Lokální agendy 21. Budou to jednotlivé strategie odborů městského úřadu, ekologická politika města a v závěrečné fázi strategie trvale udržitelného rozvoje města.
Bližší informace a kontakty lze získat na http://www.ecn.cz/iep
EVA RÁZGOVÁ,
Ústav pro ekopolitiku
FOTO MAREK RÖDR
