Abyste si mohli ujasnit, zda vaše obec potřebuje územní plán nebo zda stačí jen urbanistická studie, musíme si obě možnosti podrobněji popsat a porovnáním zjistit, co která varianta nabízí nebo dovoluje. Územní plán obce nebo města patří podle stavebního zákona č. 83/1998 Sb. (novela původního...
Abyste si mohli ujasnit, zda vaše obec potřebuje územní plán nebo zda stačí jen urbanistická studie, musíme si obě možnosti podrobněji popsat a porovnáním zjistit, co která varianta nabízí nebo dovoluje.
Územní plán obce nebo města patří podle stavebního zákona č. 83/1998 Sb. (novela původního zákona č. 50/1976 Sb.) do kategorie územněplánovací dokumentace. Pořízení územního plánu je ze zákona vyhrazeno orgánům územního plánování, nyní tedy všem obcím.
Postup pořízení územního plánu je též stanoven zákonem č. 83/1998 Sb. Podle toho probíhají práce na územním plánu v několika fázích. Zákon předepisuje jejich projednání s občany, lhůtu k veřejnému vystavení územního plánu v obci, projednání s odbornými složkami státní správy a odsouhlasení postupu i těchto mezietap se zastupitelstvem obce, které bude dokončený územní plán nakonec schvalovat (v přenesené působnosti podle zákona o obcích č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších doplňujících předpisů).
Dodržení postupu pořízení a projednání dává územnímu plánu hodnotu zákonného dokumentu. Řádně projednaný a schválený územní plán je platným právním dokumentem pro usměrňování funkčního využití ploch v obci. Závazná část navrženého řešení územního plánu je pak zveřejňována obecní vyhláškou.
CO POSKYTUJE ÚZEMNÍ PLÁN
Návrh územního plánu obsahuje dlouhodobou koncepci vhodného plošného rozvoje obce v návrhovém období - zpravidla 10-15 roků. Řeší budoucí funkční využití ploch ve vztahu k dnešním i navrhovaným funkcím sousedních ploch.
Územní plán zpracovává na objednávku pořizovatele tým projektantů více profesí, který vede zpravidla urbanista s oprávněním k projektové činnosti ve výstavbě nebo autorizovaný architekt České komory architektů. Cílem jejich práce je návrh prostorového a funkčního řešení území obce, doporučení vhodného umístění objektů a jejich využití a návrh doplnění potřebné infrastruktury a vybavenosti.
Podle stavebního zákona a prováděcí vyhlášky č. 131/1998 Sb. se vyžaduje řešení komplexní, zohledňující všechny existující hodnoty, omezující limity a ovlivňující prvky v území, zájmy ochrany životního prostředí i podmínky života člověka. Obec formuluje požadavky na projektové zpracování, sestaví zadání prací a projednává je s občany, kteří mohou upozornit na další závady. Postup prací na územním plánu sleduje pořizovatel a také nadřízený orgán územního plánování, jímž je zpravidla okresní úřad.
Schválený územní plán je v územním řízení rozhodujícím podkladem pro vydávání územních rozhodnutí. Sám územní plán neurčuje, co se kde bude stavět - pro to je jeho měřítko málo podrobné - ale na základě komplexního zhodnocení podmínek v území určuje, pro jaké funkce je plocha nebo lokalita vhodná nebo co se tam nesmí.
URBANISTICKÁ STUDIE
Urbanistická studie patří podle stavebního zákona do kategorie územněplánovacích podkladů. Studie nemá zákonem stanovený postup zpracování ani projednání, a proto není určena ke schvalování. Pokud je studie přece předložena zastupitelstvu a jím odsouhlasena, nejde o právní platnost ve smyslu stavebního zákona.
Urbanistická studie, jako podklad pro řádný územní plán, zpravidla řeší dílčí otázky v území. Hloubka zpracování je různá, v závislosti na požadavku objednavatele. Užívá se často pro zdůvodnění dalších variantních řešení, pro samostatné územní řešení části zástavby a prokázání správnosti řešení.
Studie se může stát podkladem pro územní rozhodování, pokud není k dispozici schválený územní plán obce. Hlavní využití urbanistické studie je v přípravě zpracování územněplánovací dokumentace, neboť řeší územně-technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území.
Urbanistická studie může obcím poskytovat pouze dílčí podklady použitelné při řešení užších územně technických otázek. Tato možnost může být výhodná jen u velmi malých obcí nebo u obcí v "jednoduché" krajině, bez zásahů plánovaných nadřazených tras dopravní a technické infrastruktury a jiných investičních záměrů.
VÝJIMKY
Zbývá zmínit výjimky dotýkající se vztahu územní plán - urbanistická studie. V novele stavebního zákona z roku 1992 č. 262 byla zavedena možnost dopracovat urbanistickou studii zpracovanou pro celé sídlo a prověřující řešení podmínek pro rozvoj území jako koncept územního plánu a po projednání jej dopracovat jako řádný územní plán. Obce viděly v této cestě úsporu financí vynakládaných na projektové práce. Praxe však ukázala, že hlavním nedostatkem je zúžení procesu projednání s veřejností a nekomplexnost zpracování.
Současná právní úprava stavebního zákona zachovala tuto cestu pořízení územního plánu z urbanistické studie, ale předepisuje v § 26 (6) podmínku projednat studii jako koncept územního plánu. Má-li být studie dopracována jako řádný územní plán, musí být vypracována na celé území obce, které měl řešit územní plán. Při dodržení úrovně nutných prací a projednávání v plném rozsahu není již úspora nákladů aktuální.
Měli bychom připomenout, že když se rozhoduje o umístění nové investice, rozsáhlejší stavby, veřejně prospěšné stavby, vždy je požadováno prověření podmínek a vhodnosti umístění v územním plánu.
KDE ZÍSKAT INFORMACE
Metodická pomoc na úseku územního plánování je zajišťována v několika úrovních. Podle stavebního zákona jsou orgánem územního plánování všechny obce. Obecní úřady poskytují metodickou pomoc občanům a veřejnosti zvláště v době, kdy se pro obec zpracovává územní nebo regulační plán. Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí na umístění stavby podává informace příslušný stavební úřad. Tato možnost je však málo využívána, přestože včasnou konzultací záměru se stavebním úřadem by bylo možno předejít pozdějším komplikacím.
Dalším stupněm orgánů územního plánování jsou okresní úřady, které poskytují metodickou pomoc hlavně při pořizování územněplánovací dokumentace a územněplánovacích podkladů. Na všech okresních úřadech jsou soustředěny dílčí podklady o územně-technických vlastnostech území okresu - o stavu životního prostředí, ochraně přírody, osídlení a dalších hodnotách.
Nejvyšším stupněm orgánů územního plánování je Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo samo pořizuje územní plány velkých územních celků a dohlíží na ostatní územněplánovací činnosti. Pro tyto účely slouží i odloučená pracoviště ministerstva v 9 regionech specializovaná na problematiku územního plánování.
Ministerstvo vydává rovněž tištěné pomůcky, které seznamují s metodickými postupy, jednotným prováděním, technikou zpracování, způsoby projednávání atd. Odborné texty jsou pravidelně otiskovány v časopise Urbanismus a územní rozvoj.
Názorný výklad jednotlivých pojmů k pořizování územních plánů je vydáván formou letáků nebo brožur, které zájemci naleznou na stavebních a obecních úřadech.
OLDŘICH TICHÝ,
odbor územního plánování
Ministerstva pro místní rozvoj
FOTO ARCHÍV
