Ústí nad Labem - nažloutlá mlha, smogové dny a "pohřebné". Většině z nás se tak stále ještě vybavuje město stejně jako celé severozápadní Čechy. Dýchacích obtíží se už obyvatelé bát nemusí. Ústí získalo koncem loňského roku právě za péči o ovzduší cenu v soutěži "Města v souladu s požadavky...
Ústí nad Labem - nažloutlá mlha, smogové dny a "pohřebné". Většině z nás se tak stále ještě vybavuje město stejně jako celé severozápadní Čechy. Dýchacích obtíží se už obyvatelé bát nemusí. Ústí získalo koncem loňského roku právě za péči o ovzduší cenu v soutěži "Města v souladu s požadavky Evropské unie". O ní, stejně jako o životním prostředí ve městě, jsme hovořili s náměstkem primátora Václavem Puchernou.
[*] Za co vám byla cena konkrétně udělena?
Cenu uděluje Komise EU pro životní prostředí. Jejím cílem bylo mj. podpořit snahu samospráv v kandidátských zemích vyhovět nárokům kladeným na členství v oblasti životního prostředí. Soutěž probíhala ve čtyřech oblastech - ochraně ovzduší, ochraně vod, odpadovém hospodářství a poskytování informací o stavu životního prostředí. Z ČR byly kromě nás oceněny také Svitavy. Ústí získalo cenu za kvalitu ovzduší, s pozitivním hodnocením se setkalo rovněž informování občanů o životním prostředí.
[*] Jakým způsobem občany informujete?
Pro odbornou veřejnost vydáváme ročenku s informacemi o životním prostředí. Každá domácnost dostává do schránek brožuru o vývoji stavu životního prostředí. Co se týká kvality ovzduší - město provozuje telefonní linku s automatickou hlasovou službou, která informuje o stavu imisí. Navíc uvádí další telefonní číslo, na kterém lze v pracovní době získat jakoukoliv informaci o životním prostředí, popřípadě vznášet připomínky.
Na nejfrekventovanějším ústeckém náměstí podává informace o stavu ovzduší tabule s displejem. Údaje o situaci se automaticky aktualizují každé dvě hodiny.
[*] Najdou obyvatelé na tabuli příznivé zprávy?
V zimním období 1989-1990 jsme měli 31 smogových dnů, předloni ani jeden a vloni dva. Když jsme se v roce 1990 rozhodovali, kam napřít síly, zvítězila pochopitelně kvalita ovzduší. Od roku 1990 kleslo celkové množství imisí zhruba na třetinu. Samozřejmě se na tom podílí i likvidace některých výrobních provozů - původně velkých znečišťovatelů ovzduší.
Město se zasloužilo o masivní ekologizaci lokálních topenišť. V průběhu 10 let jsme přešli na ekologické vytápění zhruba u 7 tisíc bytů. Preferovali jsme vytápění parovodem nebo teplovodem, také proto že Teplárna Trmice, kde se tato média vyrábějí, je denitrifikovaná a odsířená. Kde by náklady na zavedení těchto způsobů vytápění byly příliš vysoké, provedli jsme plynofikaci a na posledním místě elektrifikaci topenišť.
Těm, kteří chtějí přejít na ekologický způsob vytápění namísto spalování uhlí, stále ještě vyplácíme 15 korun na bytovou jednotku - nyní již ze zdrojů okresu. Zpočátku se na příspěvcích vyplácelo kolem 10 mil. korun ročně. S tím, jak se ekologizace topenišť blíží ke konci, se částka snížila asi na polovinu. Od roku 1990 se emise z lokálních topenišť snížily asi dvacetkrát.
[*] Důležitou součástí péče o životní prostředí je odpadové hospodářství. Jak nakládá vaše město s odpady?
Provádíme svoz nebezpečných odpadů, velkoobjemových odpadů a svoz odpadů ze zeleně. Ve městě jsou sběrná místa nebezpečných odpadů označnená podobně jako zastávky autobusů, a to i s "jízdním řádem" sběrného vozidla. Nebezpečný odpad je třeba odevzdat osobně. V Ústí funguje "dvoukontejnerový systém" třídění a máme také dvě třídicí linky. Občané separují odpady - kromě běžných - na ploché a duté. Jedna z třídicích linek pak duté obaly separuje dále. Skleněné obaly je schopna opticky roztřídit na zelené, hnědé a průzračné sklo.
Částku, kterou občané platí za svoz běžných odpadů, se snažíme držet na co nejnižší úrovni. Naposledy jsme ji zvýšili na počátku roku 1998, kdy začal platit nový zákon o odpadech. Zůstane stejná i letos, přestože se vstupy zdražily. V loňském roce město na likvidaci odpadů vynaložilo zhruba 21 miliónů korun. Město hradí likvidaci separovaných, nebezpečných a velkoobjemových odpadů a odpadů ze zeleně. O náklady spojené s likvidací běžného odpadu se občané s městem dělí zhruba polovinou.
[*] Jsou občané při separaci disciplinovaní?
Zpočátku se množství vyseparovaného odpadu zdvojnásobovalo každý rok. Snažíme se, aby měl každý občan nádoby na separovaný odpad vzdálené maximálně 300 metrů od bydliště.
Některá města, protože je to finančně náročné a protože není vždy lehké se separovaného odpadu zbavit, část svých separačních "stanic" zrušila. Zákon totiž neukládá, kolik separovacích nádob má obec mít, takže se povinnosti separovat teoreticky zbaví i město, které má třeba jen dvě stanice. V tom vidím jeden z nedostatků současné legislativy.
Zbytkový odpad se bohužel i v Ústí likviduje skládkováním. Existuje už ale komise, která se bude zabývat progresivnějším nakládáním se zbytkovým odpadem. V úvahu připadají dvě možnosti: zplyňování a spalování. Při zplyňování nevznikají podle vyjádření odborníků dioxiny a furany, které v současnosti sužují spalovny v Praze - Malešicích i v Liberci. Navíc by zplyňování mělo být ekonomicky výhodnější. Doufám, že se tato technologie osvědčí a pak bychom ji chtěli využít i k vytápění.
[*] Inspirovali jste se v odpadovém hospodářství také v zahraničí?
Spolupracovali jsme s provincií Jižní Holandsko, konkrétně s Amsterodamem. Díky Holanďanům jsme také dostali grant na řešení problematiky sběru toxického odpadu a na základě jejich zkušeností a jejich podpory jsme nový systém zavedli. Přes Severočeské sdružení obcí máme s provincií smlouvu o spolupráci rovněž v dalších oblastech životního prostředí. Zkušenosti si vyměňujeme i v rámci ČR - velmi dobrá spolupráce probíhá např. s Plzní.
[*] Co je podle vás třeba změnit v "odpadové" legislativě?
Pro města by bylo přínosné, kdyby nová legislativa zakotvila povinnost vybírat poplatky za nakládání s odpady vlastníkům objektů. Částky, které bytová družstva za vybírání poplatků za odpady požadují, jsou oproti částkám, které po nás za stejný úkon požadují správci bytového fondu v majetku města, velmi vysoké. V současnosti vyplácí město Ústí za výběr poplatků správcům bytového fondu, tzn. bytovým družstvům, zhruba 2 milióny korun ročně.
Přivítal bych přijetí takového zákona o odpadech, který by problematiku řešil komplexně a nevytrhával jednotlivé věci z kontextu. ČR se může inspirovat francouzským systémem ECO-EMBALLAGES. Ve Francii se poplatky vybírají také od "dodavatelů" potravin a nápojů, jejichž obaly tvoří nezanedbatelnou část odpadů. Také německý "duální systém" je lepší než "nesystém", který panuje u nás.
[*] Kolik v ochraně životního prostředí ještě zbývá udělat?
Chceme dokončit ekologizaci topenišť. Zhruba v roce 2003 by měl každý občan mít možnost napojit se na ekologický zdroj vytápění. Zbývá parofikovat jednu lokalitu, na kterou budeme sdružovat finanční prostředky s teplárnopu Trmice. Celá akce by měla přijít asi na 10 miliónů korun, z čehož město zaplatí 4 milióny.
Z peněz EU byl financován splaškový přivaděč odpadních vod k čistírně. Do tří let hodláme dokončit další přivaděče. V té době by mělo být čištěno zhruba 75 % splaškových vod. Měla by také skončit rekultivace lomu Chabařovice. Vytěžená jáma by pak měla být naplněna vodou a sloužit k rekreaci.
VÁCLAV DRAŠNAR
