Rozmisťování bytové výstavby podléhá řadě vlivů. V současné době jsme svědky značného významu bytové výstavby v rodinných domech, což samo o sobě předpokládá splnění některých podmínek, počínaje disponibilními stavebními parcelami v lokalitách zvýšeného zájmu o tuto formu výstavby, a konče finanční...
Rozmisťování bytové výstavby podléhá řadě vlivů. V současné době jsme svědky značného významu bytové výstavby v rodinných domech, což samo o sobě předpokládá splnění některých podmínek, počínaje disponibilními stavebními parcelami v lokalitách zvýšeného zájmu o tuto formu výstavby, a konče finanční schopností potenciálních stavebníků. Ta se řídí sociální klasifikací, resp. profesním zaměřením stavebníků v závislosti na jejich finančním zázemí. Už jen sám fakt vysokého podílu stavěných rodinných domů v okolí velkých měst - většinou rodinných vil, bude zřejmě určujícím faktorem lokalizace takových staveb, čímž vzniká zvláštní typ suburbanizace těchto měst.
Přesto lze očekávat pokles výstavby nových luxusních domků v blízkosti velkých měst a naopak zvýšení výstavby rodinných domků ve venkovském osídlení v dopravně přijatelně napojených obcích. Půjde však o cenově dostupnější typy domků. Proti tomu stojí výstavba bytových domů, které jsou tradičně lokalizovány do větších obcí, i když jsme právě v epoše socialismu byli svědky výstavby bytových domů i přímo ve vesnicích, což byla jedna ze stránek režimní politiky "přiblížit venkov městu", a to i ve způsobu bydlení.
V úhrnu let 1995-1998 byla nejintenzívnější bytová výstavba v malých venkovských městech s 2000-5000 obyvateli. Na 1000 obyvatel zde bylo ročně dokončováno průměrně 1,94 bytů. Za nimi následovaly obce s 1000-2000 obyvateli (1,63 bytů) a na třetí pozici byly na jedné straně obce s 500-1000 obyvateli a na druhé straně velkoměsta nad 100 000 obyvatel; v obou skupinách obcí byl ukazatel 1,62. Teprve v roce 1998 byla výstavba nových bytů ve velkoměstech svou intenzitou na prvém místě. Nejnižší intenzitu dokončené bytové výstavby (0,62 na 1000 obyvatel ročně) vykázala v období 1995-1998 města s 50 000-100 000 obyvateli. Je to skupina měst, vykazujících v současné době i málo příznivý vývoj svého obyvatelstva.
Poměrně vysoká bytová výstavba i v malých obcích souvisela nesporně s růstem přistěhovalectví do těchto malých lokalit, jehož jsme svědky právě v posledních letech. Jen v letech 1996-1998 měly obce do 2000 obyvatel aktivní migrační saldo 35 000 obyvatel. Aktivní saldo měla i malá venkovská města s 2000-5000 obyvateli, totiž téměř 6000. Proti tomu všechny velikostní skupiny obcí s více než 5000 obyvateli měly migrační úbytky. U všech skupin těchto větších obcí byly úbytky způsobeny hlavně zápornou bilancí z "bytových důvodů", zatímco obce s migračními aktivy měly tuto položku stěhování aktivní.
Struktura nového bytového fondu se podle velikostních skupin obcí značně liší. Je logické předpokládat, že v malých obcích budou vysoce převažovat byty vznikající v rodinných domech, což potvrzují údaje v tab. 4. Nepřekvapuje však ani jejich vysoký podíl i v městech střední velikosti a dokonce i ve velkoměstech. Ukazuje se, že i velká města mají své parcely vhodné pro výstavbu rodinných domů. Nemělo by však jít převážně o vilovou zástavbu.
Bytový dům jako typ obytné zástavby se však začíná prosazovat už v obcích s 2000-5000 obyvatel, a tak dochází zvolna k přeměně charakteru bydlení v obcích na hranici měst a venkova včetně společenských důsledků. Nelze ještě předvídat, zda jde o trvalý jev nebo o fenomén krátké současnosti.
