Jsou uchazeči v soutěži na dodávku stavby povinni dokládat i osvědčení o autorizaci? ODPOVĚĎ: Osvědčení o autorizaci není zákonem stanoveno jako povinná součást nabídky, tj. není součástí prokazování kvalifikačních předpokladů. Má-li ale zadavatel zájem tento doklad v nabídkách obdržet, pak mu nic...
Jsou uchazeči v soutěži na dodávku stavby povinni dokládat i osvědčení o autorizaci?
ODPOVĚĎ: Osvědčení o autorizaci není zákonem stanoveno jako povinná součást nabídky, tj. není součástí prokazování kvalifikačních předpokladů. Má-li ale zadavatel zájem tento doklad v nabídkách obdržet, pak mu nic nebrání v tom, aby tuto podmínku včlenil do dalších předpokladů a osvědčení o autorizaci si vyžádal. Pokud podmínku a doložení tohoto osvědčení zakotví do podmínek soutěže (je jedno, zda jde o obchodní veřejnou soutěž nebo o výzvu více zájemců k podání nabídky), musí být v nabídce doložen originál nebo stejnopis s ověřením jeho pravosti. Když uchazeč tuto podmínku nesplní, musí být vyloučen z další účasti v soutěži.
Jak lze chápat kritérium hodnocení "Celková výhodnost předloženého návrhu smlouvy o dílo"?
ODPOVĚĎ: Tato otázka je nesmírně zajímavá, protože uvedené kritérium je zcela běžně používáno pro hodnocení nabídek. Přitom z logiky věci vyplývá, že v podstatě toto kritérium kopíruje smysl celé soutěže - získat nabídku za nejvýhodnějších podmínek, tj. za nejvýhodnějších smluvních podmínek, což je v podstatě nejvýhodnější smlouva o dílo.
Použitím tohoto kritéria se často zdvojují hodnocená kritéria, protože cena, záruka, termíny jsou v podstatě součást smlouvy a dokreslují její výhodnost. Proto uvedené celkové kritérium nepokládám za zcela vhodné, i když také my ho používáme pro jeho subjektivnost při hodnocení. Zákon takovýto postup nezakazuje a je na vůli zadavatele, zda jej použije či nikoliv.
Je nutné hodnotit celkovou nabídnutou cenu podle její absolutní výše?
ODPOVĚĎ: I tuto otázku pokládám za hodnou diskuze, protože již mnohokrát byla podnětem k rozhodnutí orgánu dohledu o provedení nového výběru. Je-li v podmínkách soutěže vymezeno kritérium - celková nabídnutá cena, nelze jinak, než nižší cenu hodnotit lépe (vyšším počtem bodů) než cenu vyšší, i kdyby si člen komise jakkoliv myslel, že nižší cena je méně reálná, tedy i méně výhodná.
Zákon uvádí jiné postupy, jak se zachovat k nízkým cenám, tj. zadavatel musí tuto cenu označit jako mimořádně nízkou a vyzvat uchazeče ke zdůvodnění a následně jej buď vyloučit, nebo ponechat v soutěži, podle toho jaké je předložené zdůvodnění. Pokud však takto nízkou cenu v soutěži ponechá, musí ji hodnotit nejlépe.
Mnohdy se stává, že nízká nabídková cena je dána opomenutím (záměrně či nevědomky v důsledku nejasných zadávacích podkladů) a neobsahuje všechny nezbytné práce. Pak je zadavatel povinen tohoto uchazeče vyloučit z další účasti v soutěži, protože jeho nabídka není úplná. Mnohdy, jsou-li podklady pro vypracování nabídkové ceny neúplné nebo chybné, ocení každý uchazeč nestejný obsah. V tomto případě je vhodné, aby před kritériem - celkové nabídnuté ceny - bylo ještě kritérium, např. "podrobnost a odborná a technická úroveň prověrky projektové dokumentace", které bude mít vyšší stupeň významu než celková nabídnutá cena. To umožní hodnotit lépe ty uchazeče, kteří do nabídky pečlivě zahrnuli všechny práce a dodávky a jejich cena tím vyšla vyšší, než uchazeče, kteří ocenili jen zřejmé dodávky, a práce a jejich cena je nižší než ceny ostatních. Obecně platí, že do nabídnuté ceny by zadavatel neměl zasahovat, neměl by ji nijak upravovat nebo sjednocovat. Pro tento krok by měl použít jiná kritéria, která vyhlásí v podmínkách soutěže.
Ing. PETR VRBKA,
RTS, s. r. o., Brno
