Nutnost realizovat rozsáhlé investiční akce zásadního významu v současné době výrazně zatěžuje rozpočty měst a obcí. Pokud chce obec zabezpečit chod životně důležitých služeb (zásobování obyvatelstva teplem, zajištění dopravní obslužnosti, chod města ve sféře nakládání se směsnými komunálními...
Nutnost realizovat rozsáhlé investiční akce zásadního významu v současné době výrazně zatěžuje rozpočty měst a obcí.
Pokud chce obec zabezpečit chod životně důležitých služeb (zásobování obyvatelstva teplem, zajištění dopravní obslužnosti, chod města ve sféře nakládání se směsnými komunálními odpady, údržby veřejného osvětlení místních komunikací, péče o veřejnou zeleň a čistotu), vyčerpá to rozpočet do té míry, že zbývá minimum prostředků na realizaci rozvojových programů a investičních záměrů. Jistou cestou je privatizace těch subjektů, které výše uvedené služby poskytují.
V tom případě se ale obce staví do role toho, kdo může jen nepřímo garantovat sociálně průchodnou hladinu cen za poskytované služby. Ani automatismus "neviditelné ruky trhu" není mechanismem, jenž by zabezpečoval kvalitu a přiměřenost cen poskytovaných služeb.
U vědomí složitostí dané problematiky a její sociální citlivosti jsou představitelé municipální sféry postaveni před důležité rozhodnutí o volbě právního rámce pro zabezpečení služeb, přičemž je nutné respektovat jejich kvalitu, rozsah a tvorbu cen, které jsou základními atributy zajištění důležitých priorit pro občana.
POKLES DAŇOVÉ VÝTĚŽNOSTI
Realizace rozvojových záměrů obcí je vždy finančně náročná a je nezbytné hledat jiné potenciální zdroje příjmů než mají obce k dispozici, zejména v situaci, kdy se hospodářská recese podepsala na prudkém růstu nezaměstnanosti, a v důsledku toho na znatelném poklesu daňové výtěžnosti. Ekonomické problémy podnikatelských subjektů také přispěly ke snížení jedné ze stěžejních příjmových složek komunálních rozpočtů - daní z podnikatelské činnosti. V takové situaci stojí místní samosprávy před rozhodnutím, jak dále financovat rozvoj, protože ten zcela přirozeně nerespektuje ekonomický cyklus recese a konjunktury. V praxi zůstávají reálné jen dvě cesty: úvěrování nebo hledání vhodných investorů, kteří pomohou zabezpečit potřebný kapitál.
Dojde-li však k tomu, že rámec úvěrování města byl v minulosti vyčerpán, například přijetím emise komunálních obligací, nastává patová situace mezi tím, co je nutné realizovat a tím, odkud získat potřebné finanční zdroje. Pokud jsou subjekty, které zabezpečují služby ve vlastnictví obcí, jeví se jako nejracionálnější způsob k zajištění potřebného kapitálu hledání ekonomicky silného strategického partnera. Předsudky o tom, že kapitálově silný partner vstupuje do komunální sféry se záměrem, že ji krátkodobě využije k maximalizaci zisků, jsou neblahým důsledkem celkového ekonomického vývoje v ČR.
V této oblasti bychom měli více využít zkušeností, které s řešením těchto problémů mají komunální samosprávy v zemích EU, kde je naprosto běžné, že i silné ekonomické subjekty, zejména v distribučních společnostech různých médií a při výrobě tepelné energie, mají výrazný akcionářský podíl měst a obcí. Jde o přirozenou symbiózu, která je založena na pragmatické aplikaci vnitřní logiky řešení problému.
Komunální představitelé jen výjimečně mohou být současně schopnými odborníky v oblasti obchodování s různými médii a komunální sféra také zřídka disponuje zkušenými manažery. Velké investiční společnosti, které jsou dlouhodobě prověřovány ostrým konkurenčním bojem, však takovými odborníky a manažery disponují.
DŮVODY SPOJENÍ
Města a obce jsou zpravidla vlastníky zařízení, které je při distribuci různých médií nutné provozovat, a to s minimálními náklady a na profesionální úrovni. To je první z důvodů, který objektivně nahrává propojení komunální sféry se sférou podnikatelskou. Druhým důvodem je fakt, že i tyto způsoby podnikatelských aktivit, ačkoliv nejsou vysoce ziskové, vykazují vysokou míru stability a podnikatelských jistot. Proto je logické uvažovat o ekonomických cyklech s delší dobou návratnosti investovaných prostředků než je tomu u běžných podnikatelských aktivit. Tyto dva fakty jsou příčinou, proč se v okolních státech běžně spojují silní investoři s komunální sférou.
Akcionářský model
Domnívám se, že i u nás dozrála doba k tomu, aby obce hledaly osvědčené modely fungování jimi zřizovaných podniků ve spojení se silným podnikatelským subjektem. Rámec vzájemné spolupráce je jistě širší než je realizace krátkodobých jednotlivých investičních akcí. Akcionářský model je bezesporu vhodný k tomu, aby došlo k realizaci takového partnerství, které je výhodné pro obě strany. Obec bude schopna realizovat své rozvojové záměry, aniž by rozpočet zatěžovala úvěry a strategický partner má záruky v dlouhodobě stabilně garantovaných investicích. Tento model je legitimní a je třeba mu i na komunální úrovni v ČR vyjít vstříc.
VLADIMÍR MEDEK,
starosta města Děčín
Předsudky o tom, že kapitálově silný partner vstupuje do komunální sféry s tím, že jí krátkodobě využije k maximalizaci zisků, jsou neblahým důsledkem celkového ekonomického vývoje v ČR.
