Při sestavení státního rozpočtu musela sociálnědemokratická vláda vycházet z platné právní základny, která ve výrazném kvantitativním poměru určuje především jeho výdajovou stranu. Současně bylo nutné respektovat a snažit se rozpočtem ovlivnit ekonomickou situaci a vycházet za stávajícího stavu...
Při sestavení státního rozpočtu musela sociálnědemokratická vláda vycházet z platné právní základny, která ve výrazném kvantitativním poměru určuje především jeho výdajovou stranu. Současně bylo nutné respektovat a snažit se rozpočtem ovlivnit ekonomickou situaci a vycházet za stávajícího stavu veřejných financí.
Pro stanovení ekonomické situace a vývoje v roce 2000 použila vláda odhadů a prognóz indikátorů makroekonomického vývoje. Zároveň přihlédla ke střednědobému rozpočtovému výhledu, který byl součástí dokumentu, podepsaného vládou a Evropskou komisí, "Společné zhodnocení priorit hospodářské politiky České republiky" v listopadu minulého roku.
VÝVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Charakteristickým rysem vývoje ekonomiky v roce 1999 byly jen náznaky nástupu dynamického dlouhodobě udržitelného růstu. Přes optimismus vládních představitelů lze pouze potvrdit, že v roce 1999 výkonnost ekonomiky zůstala v průměru za celý rok pod úrovní roku 1998. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle odhadu Českého statistického úřadu snížil o 0,5 %. Hlavní činitel a základ rozvoje ekonomiky, hrubá tvorba fixního kapitálu, v roce 1999 dále poklesl (o více než 5 % proti roku 1998). Tomu nezabránil výrazný přírůstek přímých zahraničních investic (v roce 1999 se odhaduje na 4,0 mld. USD). Struktura tuzemských a zahraničních investic se při tom výrazně nezlepšila v podobě rychle návratných efektivních průmyslových investic.
Zmíněné zvýšení konečné spotřeby domácností umožnil především růst reálných mezd, podle odhadu o více než 6 % (proti roku 1998). Produktivita práce měřená HDP se však zvýšila podle odhadu jen o 1,5 % a při rychlejším růstu reálných mezd tak signalizuje, že nárůst konečné spotřeby má tendenci ke krytí zvýšenými dovozy.
Nejistotu obratu ve vývoji ekonomiky potvrzují i poslední údaje o vývoji průmyslové a stavební výroby. U obou těchto odvětví, v nichž se vytváří 39 % HDP, produkce ve srovnání se stejnými měsíci roku 1998 stále klesala. V součtu za tři čtvrtletí byla nižší v průmyslu o 5 %, za celý rok se pokles optimisticky odhadoval na 3,5 %. Ve stavebnictví se dokonce odhadoval koncem roku 1998 pokles produkce o 6 %.
Pro rozpočtovou realitu má na straně příjmů a vydání význam inflace a cenový vývoj. Jejich tlak na zvýšení státních financí zeslabil. V roce 1999 se inflační vývoj dostal téměř na úroveň EU, když míra inflace dosáhla 2,2 %. Ceny průmyslových výrobců se zvyšovaly pomalejším tempem, ceny stavebních výrobců se zvýšily zhruba o 5 % a ceny služeb a zemědělských výrobců se dokonce snížily.
Nepříznivý vliv na rozpočet měl vývoj na trhu práce. Počet pracujících se v roce 1999 snížil zhruba o 100 tisíc na 4 770 tisíc. Naproti tomu se výrazně zvýšil, zhruba o stejný počet, stav nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti se koncem minulého roku pohybovala pod 9,5 %.
Předpokládaný ekonomický vývoj v roce 2000, z něhož návrh rozpočtu vycházel a o nějž se propočet jeho příjmů i vydání opíral, je laděn optimisticky, ale rozhodně střízlivěji, než byly odhadovány ekonomické předpoklady pro sestavení téměř všech rozpočtů v předchozích letech.
Opěrným bodem pro výši rozpočtových příjmů se stal prognózovaný přírůstek HDP ve výši 1,5 %. Předpokládá se přitom, že bude růst nejen konečná spotřeba domácností na základě dalšího, i když zpomaleného růstu především reálných mezd, ale že se konečně obnoví růst tvorby hrubého fixního kapitálu. V zahraničním obchodu se v roce 2000 předpokládá růst vývozu ve výši 6,7 % a dovozu ve výši 5,9 %, takže pasivní obchodní bilance by v podstatě zůstala na stejné výši 64 mld. Kč jako v roce 1999. Výsledkem vývoje v zahraničním obchodu zbožím (obchodní bilance) a službami (turistický ruch, platby v mezinárodní dopravě atd.), bilance výnosů (dividendy, úroky a pracovní odměny) a jednostranné bezekvivalentní transfery by mělo být roční pasivum 0,5 mld. USD, tj. 1 % HDP. Počítá se s vyšší inflací a cenovým pohybem než v roce 1999, takže průměrný vzestup cenové hladiny by měl dosáhnout 4,2 % při nárůstu čisté inflace o 5 %.
Negativní vývoj bude pokračovat na trhu práce. Míra nezaměstnanosti dosáhne v ročním průměru 9,6 %, což by znamenalo, že koncem roku 2000 by měla představovat 10 %.
VEŘEJNÉ FINANCE
Od roku 1996 se záporné saldo hospodaření veřejných rozpočtů prudce zhoršovalo. Výsledkem je nárůst hrubého veřejného dluhu, který v roce 1996 činil 207 mld. Kč, v roce 1997 - 218 mld. Kč, v roce 1998 činil již 240 mld. Kč a v roce 1999 téměř 251 mld. Kč. Podle zprávy vlády o dluhové službě na úrocích a poplatcích bude nutné uhradit za rok 1999 - 18,5 mld. Kč. Splátka jistiny státního dluhu dosahuje 32,3 mld. Kč.
V roce 2000 má státní dluh vzrůst na 308 mld. Kč a výdaje na dluhovou službu mají dosáhnut 19,7 mld. Kč. Poměr veřejného dluhu k HDP v roce 1999 dosáhl 13,4 %, v roce 2000 to bude 15,6 % a v prvních letech třetího tisíciletí více než 20 %. Střednědobý rozpočtový výhled počítá do roku 2005 s dalším výrazným zvýšením veřejného dluhu. Obce se koncem roku 1998 podílely na veřejném dluhu 39 mld. Kč; 43,6 % z celkového počtu obcí si vzalo úvěry, za něž ručí svým majetkem, především pozemky, lesy, případně budovami.
Při předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2000 se očekávalo, že deficit veřejných rozpočtů za rok 1999 dosáhne 46,8 mld. Kč. Na tomto deficitu se podílely státní rozpočet 40,6 mld. Kč, ztráta Konsolidační banky z roku 1998 14,4 mld. Kč a deficit státních finančních aktiv 6,7 mld. Kč. Aktivní saldo rozpočtu ve výši 8,9 mld. Kč se pro rok 1999 očekávalo u FNM a 6,3 mld. Kč u místních rozpočtů. To vzniklo především v důsledku nečekaně vysokých prodejů obecních majetků zhruba ve výši 18 mld. Kč. Schodek veřejných rozpočtů v roce 2000 dosáhne 65 mld. Kč (proti roku 1999 o 20 mld. Kč více) a dosáhne 3,5 % k poměru k HDP.
ROK 1999
Na plnění státního rozpočtu za rok 1999 měl významný vliv podstatně horší makroekonomický vývoj než se predikovalo při jeho návrhu. Výsledkem je dodržení Parlamentem schváleného schodku státního rozpočtu v roce 1999 ve výši 30,4 mld. Kč. Hlavními položkami, které způsobily zhoršení salda, bylo především nenaplnění odvodů pojistného na sociální zabezpečení o zhruba 15 mld. Kč (zčásti vlivem nárůstu nezaměstnaných), nenaplnění nedaňových příjmů o 3 mld. Kč a vyšší výdaje na sociální dávky o 2 mld. Kč. Přitom opačným směrem, ke zlepšení salda proti rozpočtovanému, působily vyšší odvody daní, nižší než plánované výdaje na majetkovou újmu peněžních ústavů o 1,1 mld. Kč, nižší placení úroků ze státních dluhů o 6,6 mld. Kč a nižší vládní úvěry o 2,1 mld. Kč.
Daňové příjmy určované zákony (sazby), ekonomickým vývojem a také jejich výběrem v roce 1999 se proti schválenému rozpočtu zvýšily o 2 mld. Kč. Vyšší byly především u daně z přidané hodnoty a u spotřebních daní, nižší u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (vyšší nezaměstnanost). Méně se vybralo na clech. Daňové zatížení se zvýšilo. Tzv. daňová kvóta, počítaná jako poměr daní k hrubému domácímu produktu, se z 21,4 % v roce 1998 zvedla na 21,9 % v minulém roce. Výše daňových nedoplatků ke konci roku 1999 se odhadovala téměř na 90 mld. Kč.
HOSPODAŘENÍ V ROCE 2000
Návrh rozpočtu na rok 2000 předložila vláda do Parlamentu v říjnu 1999 se schodkem 39,8 mld.Kč. Poslanecká sněmovna jej již v prvním čtení neschválila a doporučila vládě k přepracování. Poslanci ODS, US a KDU-ČSL prosadili tato doporučení: využít části předpokládaných vyšších příjmů ke snížení deficitu (do 16,5 mld. Kč), nezahrnout do příjmů státního rozpočtu peníze z FNM (8-13 mld. Kč), zahrnout ztrátu Konsolidační banky (20 mld. Kč) a vytvořit rezervu na připojení k EU ve výši 1 mld. Kč, snížit mandatorní výdaje, které nejsou ze zákona povinné a předložit návrhy na zastavení tendencí růstu mandatorních výdajů.
Druhý návrh rozpočtu Parlament rovněž neschválil a vláda 7. 1. 2000 předložila třetí návrh.
Nový návrh státního rozpočtu na rok 2000 je možné charakterizovat jako úsporný, protože růst výdajů nepřesáhne růst příjmů a růst reálných výdajů nepřesáhne prognózovaný růst HDP. Rozpočtové příjmy dosáhnou 592,1 mld. Kč, výdaje 627,3 mld. Kč, což znamená rozdíl ve výši 35,2 mld. Kč. Příjmy vzrostou o 5,5 %, výdaje o 5,3 %. Při přepočtu do reálných objemů, tj. po vyloučení cenového vzestupu, který je možné odhadnout pro rok 2000 na 4 %, se zvýší reálné výdaje státního rozpočtu o 1,3 %.
Hlavní příčinou nevyrovnané bilance státního rozpočtu je obecně růst mandatorních výdajů, které v návrhu rozpočtu na rok 2000, stejně jako v roce 1999, představují 83,6 % celkových výdajů. Snaha neprohloubit deficit nutila vládu zahrnout do příjmů alespoň část příjmů z prodejů majetkových účastí státu Fondem národního majetku, omezit ze zákona nepovinné mandatorní výdaje a "tlačit" do úspor nemandatorní výdaje.
Příjmy státního rozpočtu v roce 2000 charakterizují tyto údaje: daňové příjmy vzrostou v roce 2000 ve srovnání s předchozím rokem o 5,3 % a dosáhnou 570 mld. Kč a jejich podíl na celkových příjmech dosáhne 96,1 %. Nedaňové příjmy dosáhnou 15,8 mld. Kč, kapitálové 0,5 mld. Kč a dotace (z FNM) 6,8 mld. Kč.
Nepřímé daně (daň z přidané hodnoty a spotřební daně) vzrostou o 6,9 % a dosáhnou 229 mld. Kč. Daň z příjmů fyzických osob vzroste na 38,1 mld. Kč (nárůst 6,1 %), zatímco daň z příjmů právnických osob vzroste na 49,2 mld. Kč (o 1,4 %). V souladu s dohodami Světové obchodní organizace se budou snižovat celní sazby, což se odrazí v poklesu vybraných cel. Správní poplatky, soudní poplatky a daně z provozu motorových vozidel dosáhnou 12,8 mld. Kč, majetkové daně (z převodu nemovitostí) 7,1 mld. Kč. U všech těchto daní se rozpočtuje nárůst.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti se zvýší o 5,1 % a dosáhnou 221,6 mld. Kč. Sociální dávky a státní politika zaměstnanosti odčerpá v roce 2000 ze státního rozpočtu 258,4 mld. Kč. Vláda spoléhá při růstu daňových příjmů na vyšší výkon finančních a celních orgánů.
Výdaje státního rozpočtu ze 42 % představují tzv. transfery obyvatelstvu. Dosáhnou 264,1 mld. Kč a zvýší se zejména pro pokračující nárůst důchodů a výdajů na politiku zaměstnanosti o 7,4 %. Na převody veřejným rozpočtům centrální úrovně převede státní rozpočet 30,6 mld. Kč, při tom do fondů sociálního a zdravotního pojištění 28,2 mld. Kč. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní správy se zvýší proti roku 1999 o 6,3 % a dosáhnou 28,7 mld. Kč. Příspěvkovým a podobným organizacím převede státní rozpočet 61,9 mld. Kč (proti roku 1999 o 1,7 % méně). Na neinvestiční výdaje chodu státní správy, soudů, obrany, bezpečnosti atd., vydá státní rozpočet 132,6 mld. Kč (o 4,3 % více než před rokem). Přitom platy zaměstnanců a ostatní výdaje za provedenou práci vzrostou jen o 0,4 %. Celkově běžné výdaje státního rozpočtu dosáhnou 569,9 mld. Kč (vyšší proti roku 1999 o 5,6 %).
Na podporu středního a drobného podnikání vzrostou výdaje o více než 17 %. Kapitálové výdaje se zvýší jen o 3,7 %, dosáhnou 60,3 mld. Kč a jejich podíl se sníží na 9,6 %. Mění se však jejich struktura, investiční výdaje na dopravní infrastrukturu a bydlení zůstanou nepatrně pod úrovní roku 1999.
(Pozn.: předběžné údaje, propočtené autorem.)
VÁCLAV ČÁP,
publicista
