Legislativní rady vlády (LRV) ČR na svém dnešním zasedání projednala návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a doporučila jej vládě ČR schválit. Návrh Legislativní radě vlády předložil její předseda, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.
Tento návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších zákonů, navazuje na souběžně projednávaný návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů a fakticky jej provádí. Navrhovaná ústavní úprava rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu si vyžádala změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu s cílem vytvořit zákonné podmínky pro řádnou aplikaci navrhovaných ústavních změn.
Jak připomíná tisková zpráva, vydaná kabinetem ministra Jiřího Dienstbiera, podle čl. 18 Limské deklarace o základních směrech finanční kontroly, která je významným a v prostředí Evropské unie všeobecně uznávaným dokumentem Mezinárodní organizace kontrolních úřadů (INTOSAI), má celá správa veřejných prostředků bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se to odráží ve státním rozpočtu, podléhat kontrole příslušného nejvyššího kontrolního úřadu. Podobnou úpravu, kterou se navrhuje zavést v právním řádu České republiky, mají i některé členské státy Evropské unie, například Polsko, Rakousko, Slovinsko, Portugalsko nebo Španělsko.
Navrhovaná působnost Nejvyššího kontrolního úřadu reaguje na trend směřující k širšímu rozsahu pravomocí nejvyšších kontrolních institucí, vyjádřený v nově koncipovaném znění čl. 97 odst. 1 Ústavy České republiky. Navržená dikce Ústavy České republiky předpokládá, že Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán vykonává kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a dále s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku.*
/tz/
