Změna klimatu je celosvětový problém, který podle některých odborníků v následujících dekádách zásadně ovlivní vývoj ve světě i u nás. V těchto dnech probíhá v Paříži mezinárodní klimatická konference OSN. V Praze proběhla 3. prosince konference zabývající se adaptací sídel na změnu klimatu.
Problém změny klimatu byl uznán jako zcela zásadní pro další vývoj již na počátku 90. let na konferenci v Riu de Janeiro. Hlavním cílem mezinárodní klimatické konference v Paříži je proto podle generálního tajemníka OSN dospět konečně k dohodě, jak prakticky a systematicky změnu klimatu řešit, tj. jak ji mírnit (neboť ji lidstvo svou činností samo v nezanedbatelné míře akceleruje) a za druhé, jak se na ni připravit – neboť již teď je jasné, že probíhající vývoj můžeme ovlivnit jen do určité míry, nemůžeme jej však zvrátit. Proto je rozumné se zavčas připravit, domnívá se Adam Hron z Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj, o. p. s.
Dle něj a podle nejnovějších poznatků IPCC se bude globální klima v příštích letech měnit rychleji než doposud. Očekává se, že poroste průměrná teplota zemského povrchu a zároveň bude mnohem častěji docházet k výskytu extrémních klimatických jevů. Průvodní příznaky probíhající změny klimatu, jak si všímá klimatolog Radim Tolasz, jsou přitom patrné již dnes: „V posledních 20 letech jsme v ČR zažili největší živelní pohromy za celé uplynulé století: ničivé plošné povodně v letech 1997 a 2002, následně sucho roku 2003, roku 2006 zimní povodeň, poté orkány v letech 2007 a 2009, pak přívalové povodně roku 2010, vlny veder a nakonec letos katastrofální sucho.“ O tom, že je situace vážná a že se jedná o prioritní problém světové politiky, svědčí nebývale ostré vyjádření lídrů OSN, kteří v Agendě 2030 prohlašují, že „jsme možná poslední generace, která má šanci planetu zachránit.“
Nakolik se černé obavy klimatologů a politiků vyplní, je nyní těžké soudit. Každopádně by bylo přinejmenším nerozumné je podcenit. Pokud však jde o extrémní klimatické jevy, které dnes prokazatelně zažíváme mnohem častěji než dříve, zde o nutnosti řešení nemůže být vůbec pochyb. V tomto ohledu se nyní konečně zdá, že se věci začínají dávat do pohybu a to nejen na mezinárodní půdě, ale i u nás. Vláda, byť se značným zpožděním, zadala v létě do přípravy koncepci ochrany proti suchu, v říjnu pak schválila Národní strategii přizpůsobení se změnám klimatu.
Na konferenci byly představeny výsledky studií ze tří českých měst, které se rozhodly samy se na změnu klimatu aktivně připravovat, to znamená vypracovat vlastní analýzu rizik spojených se změnou klimatu a na jejím základě připravit adaptační strategii a konkrétní opatření. Autoři projektu zároveň vytvářejí interaktivní webový nástroj, který by měl městům jejich vlastní samostatné kroky v adaptaci na změnu klimatu ulehčit, a zároveň se snaží téma adaptace propagovat tak, aby se do něho postupně zapojila i další česká města.*
