Rok 2015 byl pátým rokem v řadě, kdy se snížil celkový dluh obcí bez Prahy. Téměř tři čtvrtiny obcí hospodařily s přebytkem a počet obcí, které měly nějakou formu dluhu, se výrazně nezměnil. Celkem 497 obcí se nacházelo v natolik dobré ekonomické situaci, že dosáhly v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, nejvyššího ratingového stupně A. Naopak 496 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-, což znamená, že jejich finanční situace není stabilní a představuje riziko pro kvalitu poskytovaných obecních služeb.
Hospodaření třetiny obcí (34 %) je výborné či velmi dobré. Polovina obcí (49 %) hospodaří s průměrnými výsledky, ovšem se stabilním výhledem. Šestina obcí (17 %) by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb. „V minulém roce pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Obce snížily dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U těchto obcí existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Obce s meziročně nejvíce zlepšeným ratingem hospodaření
Ratingové hodnocení se zlepšilo mezi rokem 2014 a 2015 u 1366 obcí. Z těchto obcí se dokonce o dva stupně zlepšily například obce Chlebičov, Prakšice a Vintířov, které navíc dosáhly na nejvyšší ratingový stupeň A.
„Na zlepšení ratingu hospodaření obcí se obvykle nejvíce podílí snížení dluhu, zvýšení majetku, přebytkový rozpočet a kladný hospodářský výsledek,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že dalších 112 obcí poskočilo o dva stupně z ratingu B na rating A. Nejvíce těchto obcí se nachází ve Středočeském kraji (28) a v Kraji Vysočina (18). Pouze jedna tato obec se nachází v Ústeckém kraji a pouze dvě jsou z Libereckého a Karlovarského kraje.
Hospodaření obcí je popáté v řadě v plusu, tentokrát 10 miliard
Přebytek obecních rozpočtů vzrostl meziročně o tři miliardy a dosáhl historicky druhé nejvyšší úrovně, konkrétně deseti miliard korun. Vyšší byl pouze v roce 2013, kdy dosáhl 13 miliard korun. V minulém roce hospodařily s přebytkem téměř tři čtvrtiny obcí. Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel, konkrétně 2394 korun na obyvatele. Tyto obce také za posledních pět let ušetřily nejvyšší procento ze svých kumulovaných příjmů, konkrétně 8 %. U velkých (1000 - 4999 obyvatel) a největších obcí (nad 5000 obyvatel) to byla 3 %.
Dluh obcí se snížil potřetí v řadě
Dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí (-7,1 %), přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova. Ve všech ostatních kategoriích se průměrná výše dluhu naopak zvýšila, nejvíce v kategorii středně velkých obcí (+17,8 %). Počet obcí s dluhem se na konci roku 2015 meziročně mírně zvýšil. Dluh mělo 52 % obcí, zatímco o rok dříve to bylo 51 % obcí.
Příjmy obecních rozpočtů rostou nepřetržitě již třetím rokem po sobě
Celkové příjmy obcí se oproti minulému roku zvýšily o šest miliard na 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500 - 999 obyvateli (+10 %) a malým obcím s 200 - 499 obyvateli (+9 %), naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento a největším obcím dokonce o procento klesly. Nejvíce se obcím přitom zvýšily daňové příjmy (+3,4 miliardy Kč, respektive 3 %) a příjmy z investičních dotací (+3,4 miliardy Kč, respektive 14 %). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil. „Zvýšené příjmy z investičních dotací se promítly také do kapitálových výdajů obcí. Nejvíce přitom vzrostly kapitálové výdaje malých obcí, a to o 29 %, u středně velkých obcí o 22 %,“ doplňuje Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.
Nejvyšší dluh na obyvatele mají obce Libereckého kraje, nejnižší obce Ústeckého kraje
Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na jednoho obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (- 8 %) a v Královéhradeckém kraji (‑7 %), naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje Kraj Vysočina (+9 %) a Ústecký kraj (+4 %). Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4040 Kč). Následují obce v Kraji Vysočina (4 054 Kč) a ve Zlínském kraji (4409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9376 Kč), v Jihomoravském (7854 Kč) a Plzeňském kraji (7164 Kč).*
/TZ/
