Do roku 2017 bude v Česku deset nových měst s inteligentními prvky

Podle nejnovějších dat poradenské společnosti Grant Thornton přibude v Česku na 10 nových měst s inteligentními prvky do konce roku 2017. A nebude se jednat pouze o velkoměsta. "Trendy v oblasti tzv. inteligentních měst sledujeme dlouhodobě. Ukazuje se, že záleží především na starostovi, a tak i vesnice mohou v uvažování o budoucnosti velmi rychle předskočit velké aglomerace," říká David Pirner ze společnosti Grant Thornton.

Města s inteligentními prvky se v Česku stávají trendem. Na mapě Česka jich už najdeme kolem deseti. Inteligentní město jako takové, bude v Česku maximálně do 15 let. Mezi průkopníky patří Písek a Pacov, následují je Brno, Třinec, Ostrava nebo Plzeň. Grant Thornton se dlouhodobě věnuje problematice inteligentních měst a očekává, že měst s prvky chytrých řešení bude kontinuálně přibývat a nebude to pouze ve velkoměstech, ale i v menších aglomeracích. Mobilní aplikace dokážou například navést řidiče na volné místo a ušetří jim tak až třetinu času stráveného hledáním. Kamery monitorují život ve městě (dětská hřiště, veřejná prostranství atd.) pro zajištění většího bezpečí. Odpadky se mění v plyn a ten se mění v čistou energii. Svítí se ledkovým osvětlením a plánuje se i chytrý městský bazén. "Termín smart city zatím není nikde pevně definován. Rozhodně ale nejde jen o technologie. Daleko větší důraz by měl být kladen na uvažování o budoucnosti města obecně," vysvětluje David Pirner.

Experti Grant Thornton vypracovali čtyři základní kroky, jak se stát inteligentním městem či vesnicí a zároveň přivést ke svým občanům investice velkých firem pro zajištění rychlejšího rozvoje.

• Dlouhodobá koncepce – Je třeba stanovit dlouhodobou koncepci, která obsáhne veškeré aspekty městského života (energetika, doprava, parkování, bydlení, bezpečnost, vzdělání atd.). Každé město je svým způsobem jedinečné a každé potřebuje řešit jiné priority a tomu musí odpovídat i samotná koncepce.
• Stanovit vizi – Vypracovat koncepci, potažmo strategii realizace. Obvyklým problémem bývá v komplexní strategii, integrované plánování a propojování už existujících řešení do celkového konceptu města pro zajištění co největší přidané hodnoty.
• Zaměřit se na kvalitu života – Do indexu životní kvality se započítává např. kupní síla, bezpečnost, zdravotní péče, životní náklady, poměr nákladů na nemovitost a příjmů, doprava, znečištění a klimatické podmínky. Jedním z cílů by tedy mělo být zvyšování kvality života pomocí zavádění „chytrých řešení“ a tím se stát atraktivnějším městem pro život. Vše výše uvedené může v důsledku znamenat atraktivnější prostředí pro investory a tím i rychlejší rozvoj města.
• Naplňovat dlouhodobou koncepci – Problematika inteligentního města je běh na dlouhou trať. Jen stanovení cílů a přesný plán mohou trvat několik let. Realizace není omezena volebním obdobím, a proto je třeba obecný konsenzus, aby nedocházelo k obratům ve strategii z důvodu změny politické reprezentace, které by zamezily naplnění původních cílů.

Česko ve srovnání se zbytkem světa v oblasti inteligentních měst dlouhou dobu zaostávalo. Změnit se to rozhodli radní v Písku. Jako jedni z prvních v ČR vytvořili ucelenou koncepci, jak změnit běžné české město v město inteligentní. Se zaváděním nových technologií začal Písek ve školách a jen na vytápění tak díky nim ušetřil za první půlrok 2,5 milionu korun. Momentálně buduje novou světelnou infrastrukturu.  Českomoravský Pacov si zase chválí elektromobilitu a chce budovat první veřejnou dobíjecí stanici.

Na druhou stranu je třeba říci, že existují i ne zcela povedené implementace chytrých řešení. "Klíč je v ucelené koncepci, která nebude zahrnovat jen technologie, ale bude město řešit systémově jako celek. Cílem je pomoci celkovému hospodářskému růstu měst a kvalitě života v nich. Využití moderních technologií musí být jen technickým prostředkem k dosažení hospodářských cílů nikoliv cílem samotným," komentuje neúspěchy některých pokusů David Pirner.*