Komunitní obnovitelné zdroje bude hájit nová koalice

Nová česká komunitní koalice pro podporu obnovitelných zdrojů energie je složena z více než šedesáti měst a obcí, jejich asociací, expertů z oboru a Hnutí DUHA. Jsou v ní zastoupeny obce a města napříč Českou republikou, od drobných vesnic až po krajská města v čele s Brnem. Různorodé společenství spojuje jeden cíl - prosadit opatření k větší energetické soběstačnosti a nezávislosti. Decentrální komunitní obnovitelná energetika se úspěšně rozvíjí už v řadě zemí světa.

středa 9. 11. 2016

Nová koalice chce zlepšit české podmínky tak, aby obce, jejich občané, družstva, spolky či místní zemědělci nebo podnikatelé mohli provozovat obnovitelné zdroje energie. Tento model obecních a občanských OZE posiluje energetickou soběstačnost obcí a regionů, vytváří v nich nová pracovní místa, zlevňuje energii pro místní odběratele a zlepšuje vztah lidí k OZE. Také zapojením občanů posiluje sociální vazby v obcích i regionech a stejně tak decentrální ekonomiku i politiku.

Nová komunitní koalice na podporu OZE se zaměřuje na zlepšení podmínek pro malé střešní fotovoltaiky a větrné elektrárny. Tyto dva zdroje mají u nás největší potenciál, přitom se ale potýkají i s největšími překážkami. Vítr jako jediný obnovitelný zdroj zůstává zcela bez podpory, střešní fotovoltaika čelí nestabilním cenovým podmínkám (regulovaná složka elektřiny). To investory odrazuje od jejich většího využití.

Koalice proto aktuálně navrhuje novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která by obnovila podporu pro obecní a občanské projekty větrných elektráren tak, aby došlo k rozvoji tohoto zdroje a místní lidé měli větší možnost profitovat z tzv. čisté energie. Navrhuje také jasné a nediskriminační podmínky pro samovýrobce, zejména pro malé střešní fotovoltaické elektrárny. Ty mají mít podobu snížených plateb za připojení k síti.

Podle západních zkušeností je hybatelem rozvoje obnovitelných zdrojů demokratizace energetiky: obnovitelné zdroje vlastní a provozují místní, nikoli velké energetické skupiny. Hlavním cílem takových projektů totiž není vydělat peníze, ale poskytovat výhodně odběratelům elektřinu. V mnoha případech tak za velkým růstem instalací OZE v západoevropských zemích stojí právě občanské či obecní iniciativy. Například v Německu patří dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů přímo jejich uživatelům - domácnostem, obcím, zemědělcům a výrobním podnikům [3].

Například belgické družstvo Ecopower, patrně nejúspěšnější energetické družstvo v Evropě, má 48 000 členů, kteří se dělí o elektřinu z vlastních větrných turbín, fotovoltaických elektráren nebo malých vodních elektráren. Častá je spolupráce na komunitních projektech obcí a zemědělců, jako je tomu například u švédského města Falköping: tradičně zemědělská oblast nabízí ideální podmínky pro větrné elektrárny, o které se dělí město s místními farmáři. Více o úspěšných zahraničních projektech najdete v přiložené prezentaci.

I u nás už existují v této oblasti průkopníci. Patří k nim například obec Kněžice, která provozuje vlastní bioplynovou stanici s kogenerační jednotkou a kotel na biomasu. Díky tomu dokáže obyvatele zásobovat teplem a dodávat elektřinu do sítě. Bohužel obcí, které by vlastnily větrnou elektrárnu, je u nás jen několik. Mezi nejúspěšnější patří Karle na Svitavsku, jež provozuje jednu ze tří turbín stojících na obecním katastru. Důvodem nízkého počtu obcí s vlastní turbínou je zastavení podpory pro větrné elektrárny, bez níž zatím nelze ekonomicky konkurovat klasickým, nepřímo dotovaným zdrojům energie.*