Zabraňme vylidňování území aneb Jak zajistit jeho obslužnost. Tak se jmenoval první ze série společných seminářů Senátu a Svazu měst a obcí, který se dnes konal v horní komoře Parlamentu ČR. Zúčastnilo se ho na sedmdesát starostek a starostů z celé republiky.
Na akci konané pod hlavičkou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR mimo jiné zaznělo, že zájmem zákonodárců i samospráv je zachovat mapu venkova živoucí a živou. Stát by měl služby v území cíleně podporovat, finanční motivací i promyšleným systémem vzdělávání řešit ztrátové obchody, pošty, banky či chybějící lékaře. Kromě peněz je důležité i snížení administrativy.
Podle Českého statistického úřadu nejvíc obyvatel v letech 2011 až 2015 přibylo ve Středočeském kraji (53,2 tisíce), Praze (23,2 tisíce), v Plzeňském a Jihomoravském kraji (oba po sedmi tisících). Nejvyšší úbytky migrací naopak byly zaznamenány v Moravskoslezském (-14 tisíc), Karlovarském kraji (-4,4 tisíce) a v Kraji Vysočina (-3,2 tisíce). Lidé se stěhují tam, kde mají šanci nalézt zaměstnání. Roli mimo jiné hrají životní prostředí, náklady a komfort, resp. služby, které s danou oblastí souvisí.
„Nejen pro Senát je důležité, aby se venkov ani menší města nevylidňovaly. Horní komora Parlamentu se postupem času, i proto, že senátoři jsou či byli často starosty, stala přirozeným zástupcem samospráv,“ uvedl na semináři předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart a dodal: „Seminář má přinést pohled z území, ten z centra, státní, totiž často bývá zkreslený, a tedy hodně jiný než je skutečnost.“
„Pro samosprávy je nepřijatelné, aby provozovaly obchody, hospody či dotovaly lékaře a jiné služby. Měl by to řešit stát a věřím, že k tomu, aby se toho chopil, přispěje i tento seminář,“ konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl. Jak dále připomněl, podle dostupných údajů za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina původního počtu. "Zatímco v roce 1995 v Česku fungovalo 19 700 malých prodejen a samoobsluh, do roku 2014 jejich počet klesl na 13 900. Složitá je i také situace s lékaři, průběžně se města a obce zabývají také projektem Pošta Partner. Stát by se k tomu neměl stavět zády,“ zdůraznil František Lukl.
Projekt Pošta Partner má za cíl převést část kamenných poboček na Pošty Partner, což jsou pošty provozované třetí osobou. V cílovém stavu (v roce 2025) chce mít Česká pošta přibližně 700 vlastních provozoven a kolem 2500 pošt Partner. K 1. únoru 2017 fungovalo celkem 273 pošt Partner. Loni Česká pošta na smluvní partnery převedla 149 provozoven, letos v únoru vzniklo 19 pošt Partner, například ve Vedrovicích či Starovičkách v Jihomoravském kraji, v jihočeských Albrechticích nad Vltavou nebo středočeském Neustupově či Semicích. Města a obce poštovní síť průběžně řeší, z posledního jednání vyplynulo, že by se měla zjednodušit administrativa projektu, posílit komunikace a předávání informací. Řeší se i „zpětný chod“, tedy situace, kdy provozovatel Pošty Partner selže.
Složitá je také situace s lékaři. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) to v roce 2013 vypadalo takto: na 10 000 obyvatel bylo 37 lékařů, což znamená asi 271 obyvatel na jednoho lékaře. Průměrný věk všeobecných lékařů byl 54 let, lékařům pro děti a dorost bylo průměrně dokonce 56 let. Lékařů, kteří odchází do důchodů, bylo víc než těch, co úspěšně absolvují medicínu a všechny atestace. Zvyšoval se také průměrný věk lékařů, nejvyšší byl u dorostových a dětských, následovali všeobecní lékaři a zubaři. Na 10 tisíc obyvatel připadalo v posledních letech zhruba sedm zubařů, což znamenalo, že jeden zubař se měl starat o 1416 lidí, 31 % z nich však bylo více než 60 let. Podle Ministerstva zdravotnictví v roce 2015 lékařů meziročně přibylo, bylo jich 41 292, což je o 561 víc než v roce 2014. Trvaly však velké rozdíly mezi regiony, jak ve vytížení lékařů, tak v odměňování. Největší počet obyvatel na jeden úvazek lékaře byl ve Středočeském kraji, 361, nejnižší naopak v Praze, 149.
Města a obce proto volají po změně. Spolu s kraji jednají s ministry zdravotnictví, školství a financí. Shodují se v tom, že je třeba adresná státní podpora služeb na venkově a v menších městech a také systematické a státem podporované vzdělávání v profesích, které trh práce potřebuje. Stát by měl v dané věci co nejdříve konat, dát více peněz na rozvoj samospráv a snížit administrativu, a to se zdravým rozumem při respektování skutečných potřeb území. Zásadní přitom je dlouhodobě promyšlený a plánovaný přístup státu, nikoliv ve stylu „po nás ať přijde potopa“.*
/zr/
