Pod heslem mnišského řádu benediktinů Ora et labora (Modli se a pracuj) vznikla v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy nová stálá expozice, jejímž cílem je seznámit veřejnost s historií benediktinského kláštera Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle a nejstarší historií Jílovska. Součástí projektu je také nová naučná stezka ze Sekanky na Ostrov a ke kostelu sv. Kiliána.
Stálá expozice bude slavnostně otevřena v neděli 2. dubna ve 14 hodin, naučná stezka bude veřejnosti poprvé představena v sobotu 1. dubna v 10:30 hodin. Projekty byly financovány z grantového daru společnosti Mitsubischi Corporation a Ministerstva kultury ČR.
„Nová stálá expozice seznámí s historií kláštera i řádu sv. Benedikta, s významnými rukopisy, které vznikaly v klášterním skriptoriu a také se stavebními podobami Ostrovského konventu. Ty budou návštěvníkům předvedeny formou 3D projekce jako krátká pomyslná návštěva kláštera v jeho jednotlivých vývojových etapách. Další vizualizace ukáže středověký vzhled zaniklého města nad soutokem Sázavy s Vltavou v místě dnes zvaném Sekanka, které je tradičně s Ostrovským klášterem spojováno,“ uvedl vedoucí projektu Jan Vizner. Připomněl, že právě ostrovský klášter založený roku 999 stál u počátků osídlování dolního Posázaví. Celá řada tamních obcí spojuje svůj vznik či první historickou zmínku s mnišskou komunitou na Ostrově, která byla v počátcích známých dějin i prvním a dlouho jediným nositelem kultury a vzdělanosti celého regionu.
Benediktinský klášter Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle je třetím nejstarším řeholním domem v Čechách a druhým mužským konventem založeným pouhé dva roky po nejstarším mužském klášteře v Břevnově. Byl vybudován na přelomu prvního a druhého tisíciletí a stál za osídlováním a rozvojem dolního Posázaví a středního Povltaví. Probošství, která měl po celých Čechách, byla nositeli vzdělanosti. Kulturní úlohu Ostrovského kláštera podtrhuje celá řada významných iluminovaných rukopisů vznikajících v klášterních skriptoriích. Úlohu kláštera jako významné architektonické dominanty dokumentují výsledky archeologických výzkumů, díky nimž známe jak jeho románskou podobu, tak následující vrcholně gotickou přestavbu před jeho zničením husity roku 1420.
Zaniklé středověké městečko v místě dnes zvaném Sekanka je významnou lokalitou z pohledu archeologie i historie. V druhé polovině 13. století bylo významným centrem, které nemělo v širokém okolí obdoby, neboť nedaleké Jílové bylo tehdy pouhou malou hornickou osadou. Předpokládá se, že za vznikem Sekanky stál Ostrovský klášter; nabízí se ale také myšlenka, že by jejím zakladatelem mohl být přímo český král, a že by tedy mohla být jedním z mnoha pokusů Přemysla Otakara II. o založení dalšího královského města. Pro archeologii je to lokalita prvořadého významu, neboť výzkum, který zde pro Archeologický ústav ČSAV v 50. a 60. letech 20. století prováděl Miroslav Richter, stál u základů moderní archeologie středověku.
/jt/
Z 3D projekce klášterního skriptoria, kde vznikaly významné iluminované rukopisy
Foto: Petr Kříž
