V pátek 20. 10. se v Praze na mezinárodní konferenci Principy územního plánování evropských měst už potřetí setkali odborníci na městské a regionální plánování, tentokrát nad tématem krajiny. Ve svých příspěvcích se zaměřili na strategie rozvoje a užívání metropolitní krajiny. V publiku se již tradičně sešli politici, městští plánovači, architekti, studenti, developeři a veřejnost z Prahy a dalších měst. Tradičně silně byla zastoupena Bratislava. „Žijete v ráji,“ komentoval přednášky svých kolegů Antoni Vives z Barcelony. Tutéž větu pak adresoval Pražanům při naší sobotní projížďce pražskou krajinou.
Téma krajiny a výzvy současnosti jsou společné pro celou Evropu a nemají hranice. Praha je pro pozvané hosty vítaným místem k výměně informací a zkušeností. Pro Prahu je to zároveň významná příležitost k prezentaci principů připravovaného Metropolitního plánu v mezinárodním srovnání.
Bette Lundh Malmros z Regionální rady Stockholmu představila základní koncepci metropolitního regionu, rozvíjející „zelené klíny“ krajiny (green wedges) mezi paprsky „spirálové galaxie“ rychle rostoucí stockholmské aglomerace. Dosažitelnost a prostupnost krajiny, rozložené pro nás v neobvyklém prostoru pobřežního souostroví, je klíčovým prvkem koncepce. Strategický plán zároveň pečlivě sleduje další výzvy, které před nás klade 21. století.
Marja van Nieuwkoop z projektového týmu Metropolitní krajiny Amsterdamu přinesla komplexní vizi enviromentálního rozvoje regionu. Na významově obsažných a při tom graficky velmi srozumitelných mapách ukázala snad všechna důležitá témata. „Poldering“ je princip komunikace, ve kterém nemůže být žádné téma upřednostněno nebo opominuto a při kterém hledáme společný průnik všech zájmů. Kulturu polderingu a její viditelně skvělé výsledky můžeme Holandsku jedině závidět.
Profesor Giuseppe Cina z Turína se naopak zaměřil na důležitost zemědělské krajiny a příměstského zemědělství pro život metropole. Zdravé lokální potraviny a přetržení tradičních vazeb mezi metropolemi a jejich regiony bylo jedním z hlavních témat sympozia „Confrontations in the Metropolitan Landscape“, pořádané minulý měsíc v Amsterdamu. Zkušenosti severoitalských měst Milána a Turína v práci se zemědělskou krajinou a obnovováním potlačených vazeb jsou jednoznačně inspirující pro celou Evropu.
Antoni Vives z Barcelony přerušil svým skvělým temperamentním projevem „plánovací“ linku odborných příspěvků. Jako bývalý zástupce starosty katalánské metropole a konzultant městských inovací a strategií „smart cities“ promluvil o nutnosti zacílení městské politiky na potřeby občanů, o strategiích rozvíjení multifunkčního města na základě existující struktury a o výzvách, které před Barcelonu a metropole po celém světě přináší současnost a digitální revoluce.
Na konferenci krátce vystoupili účastníci minulých dvou setkání: Peter Gero z Hamburku, Koos van Zanen z Amsterdamu, Martin Klamt z Mnichova a Jiří Klokočka z Prahy a Kortrijku. Metropolitní plán a jeho přístup k péči o pražskou krajinu představil Roman Koucký se spolupracovníky Martinem Kubešem a Jaromírem Haincem.
„Váš Metropolitní plán je nejaktuálnější plánovací dokument v Evropě, proto jste v přístupu k plánování nejdál ze všech hostů konference,“ řekl na závěr Antony Vives z Barcelony. „Konference na mě udělala velký dojem, je to pro nás zrcadlo naší práce a inspirace, se kterou se vracím do Stockholmu,“ dodala Bette Malmros.
Konferenci, která se konala v Rezidenci primátora hl. m. Prahy, připravil spolek Člověk a prostor pod vedením architektů Josefa Smutného a Martina Klody ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy. Záštitu konferenci poskytla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová, která hosty a publikum osobně přivítala, a Velvyslanectví Nizozemského království a Velvyslanectví Švédska. Odbornou záštitu nad jednáním převzal Ústav urbanismu Fakulty architektury.*
/TZ/
