Informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné sféry nejsou tabu, potvrdil Ústavní soud. Někdy však bude nutné sáhnout k testu proporcionality

Právo veřejnosti na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné sféry potvrdil Ústavní soud ČR (ÚS) svým nálezem z letošního 1. listopadu. Podle Otevřené společnosti, o. p. s., ÚS také jasně posvětil ústavní konformitu § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a jeho vyvažování mezi právem na informace a právem na ochranu soukromí. Z procesního hlediska dále rozhodl, že úřady musejí v těchto případech vždy vážit mezi právem na informace a ochranou soukromí provedením testu proporcionality. Nesouhlasil tak s Nejvyšším správním soudem, podle něhož je tento test již v zákoně.

Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti, o. p. s.,  na právo na informace a spoluautor uvedeného zákona k tomu dodal, že „nález v zásadě nic nemění, ale zvyšuje riziko soudních sporů. Ústavní soud rozhodl, že sklenice není poloplná, ale poloprázdná“.

Okolnost, že v konkrétním případě ústavní stížnosti zakázal městu Zlín dokončit „postaru“ proces zveřejnění informace o platech vedoucích odborů a tajemníka, znamená, jak uvedla tisková zpráva Otevřené společnosti, jen to, že magistrát nejprve musí provést test proporcionality, a teprve pak je podle výsledku bude moci zveřejnit. Kritéria, která Ústavní soud pro takový test zopakoval, přitom jasně vedou k závěru, že informace je třeba poskytnout.

Podle Oldřicha Kužílka, skutečnost, že „vše prakticky zůstává jako dříve“, ÚS potvrdil i tím, že výslovně vyloučil retroaktivitu. Dal tím najevo, že dosavadním poskytováním informací nikomu nevznikla neodůvodněná újma, a ve výsledku bude třeba poskytovat prakticky stejné informace jako doposud.

Nález asi způsobí více sporů, zatíží úřady a soudy

Nový postup při vyřízení žádosti o informace, který ÚS přikázal, způsobí výrazně vyšší administrativu, spory a následně žaloby. Méně znalé povinné subjekty si jej chybně vyloží jako konec poskytování těchto informací. Další budou vytvářet košatinu argumentací v testu proporcionality, proč informace neposkytnout.

„Dovedu si živě představit obstrukce požadavkem, aby žadatel doložil, že údaje chce ve veřejném zájmu a ne jen z plezíru, požadavek na odůvodňování žádosti se ostatně jako podmínka provedení testu v nálezu objevuje,“ konstatoval Oldřich Kužílek. Dramatické ústavní konflikty nález podle něj vyvolá z hlediska rovnosti před zákonem, kdy by běžný žadatel měl mít menší právo než novinář velké redakce. O to více vyvstává potřeba doplnit český systém přístupu k informacím institucionálně a zavést dohledový úřad (např. rozšířením Úřadu pro ochranu osobních údajů), který by sjednocoval praxi a řešil část sporů, než se dostanou k soudům.

Otevřená společnost však má za to, že klíčovou tezi Ústavního soudu ČR, totiž že každý střet ústavně garantovaného práva na informace a práva na soukromí se musí řešit jednotlivým testem proporcionality, vykládá tento nález neudržitelně přehnaně. Pokud by tomu tak totiž bylo, musel by ÚS zakázat například Ministerstvu financí zveřejňovat v registru plátců DPH fyzické osoby. U každé by muselo nejprve provést tento test. Že daňový zákon ukládá výslovně tyto údaje zveřejňovat, není podle ÚS dostatečný důvod pro vyloučení testu. V tomto případě by dokonce ÚS musel ustanovení zrušit, neboť ho nelze vyložit ústavně konformním způsobem.

Ústavní soud letos již podruhé zasáhl do ustáleného výkladu práva na informace. Poprvé v červenci sice souhlasil, že společnost ČEZ by mohla poskytovat informace, ale rozhodl, že to bude muset být v zákoně napsáno poněkud jednoznačněji. Nyní usoudil, že na poskytnutí údajů o platech se musí jít „zleva“, a nikoliv „zprava“, jak dosud tvrdil Nejvyšší správní soud. ÚS potvrdil, že „poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní“, ale přikázal doprovodit to mnohem větší agendou. Přitom v kontextu další své judikatury, například že v pochybnostech má přednost právo na informace, to znamená stejný výsledek jako dříve. „Chápu, že Ústavní soud hájí zásadní principy, ale obávám se, že někdy nedohlíží dopad jejich doslovného výkladu do praxe,“ uzavřel Oldřich Kužílek.*

/zr/

Na snímku: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: archiv ÚS

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down