Výkyvy kurzu koruny a další aktuální události z posledního roku pomohly studentům středních škol v orientaci v ekonomickém dění a vedly k prohloubení jejich znalostí v mezinárodní ekonomii a praktické hospodářské politice. V teoretických znalostech o dějinách ekonomického myšlení, makroekonomii a mikroekonomii studenti nadále tápou. V úrovni ekonomického vzdělání a finanční gramotnosti středoškoláků se tak odráží aktuální ekonomické dění a praktická hospodářská politika spíše než kvalitní výuka teoretických základů různých disciplín ekonomie na středních školách. Takové jsou hlavní závěry z analýzy výsledků školních a krajských kol druhého ročníku Ekonomické olympiády, která je největší celostátní soutěží ve znalostech ekonomie a financí pro středoškoláky v Česku.
Druhého ročníku tohoto unikátního projektu, kterou založila a pořádá nezisková organizace Institut ekonomického vzdělávání (INEV) a jejímž cílem je vyhledávat nejnadějnější budoucí ekonomy, se letos zúčastnilo přes 10 tisíc studentů z 235 škol napříč republikou. Finále Ekonomické olympiády, do něhož z krajských kol postoupilo 53 studentů, se uskutečnilo ve čtvrtek 21.6.2018 v České národní bance, která soutěž opětovně zaštiťuje.
„Jde o reaktivní získávání znalostí podle toho, co je ve společnosti aktuální a ,v kurzu’. Co chybí je aktivní podpora vzdělávání v teoretických základech ekonomie a oblastech jako mikroekonomie a finanční gramotnost, s cílem vybavit středoškoláky základy pro další studium, praxi ve finančním sektoru, průmyslových firmách či pro podnikatelskou kariéru,“ říká zakladatelka INEV a ředitelka Ekonomické olympiády Martina Bacíková.
Celkově průměrná úspěšnost účastníků Ekonomické olympiády v odpovědích na testovací otázky v pěti tematických kategoriích klesla na 43,4 % z loňských 46,2 %, na což jistě mělo vliv i to, že se soutěže letos zúčastnil více než dvojnásobný počet studentů než loni.
Nejlépe dopadli studenti gymnázií (54,2 %) a poté Obchodních akademií (47,2 %), ostatní (především střední odborné školy) měly v průměru 42,8 % správných odpovědí. Typ školy má na úspěšnost studenta zřejmě větší vliv než ročník studia. Studenti gymnázií vykázali v průměru lepší výsledky než studenti o rok vyšších ročníků obchodních akademií.
V průměru dopadli studenti nejlépe v mezinárodní ekonomii (úspěšnost 50,9 %) a v aktualitách a praktické hospodářské politice (50,5 %).
Mezinárodní ekonomie: Pojmům „depreciace“ a „devalvace“ studenti rozumí
Návrat k normální měnové politice ČNB spojený s uvolněním a rozkolísáním kurzu koruny a růstem úrokových sazeb se projevil ve zlepšení znalostí studentů o měnové politice a základních pojmech jako depreciace a devalvace. Zlepšila se i jejich orientace v tom, jak se výkyvy směnného kurzu projevují v ekonomice, takže studenti umí lépe vysvětlit dopady změny kurzu na čistý export a HDP. I tak v této problematice většina studentů tápe.
Aktuality, praktická hospodářská politika a EU: Mladí mají přehled spíše o světovém než domácím dění
Nadprůměrné úspěšnosti dosáhli studenti i v oblasti ekonomických aktualit. Zajímavé je, že se čeští středoškoláci lépe orientují v aktuálním dění ze světové ekonomiky než v dění v české ekonomice. Meziročně se zlepšili ve znalostech fungování Evropské unie a praktické hospodářské politiky.
Dějiny ekonomického myšlení jsou studentům na rozdíl od aktualit cizí
V metodologii ekonomie a dějinách ekonomického myšlení dosáhli studenti horších výsledků než v loňském ročníku. Méně úspěšní byli především v odpovědích na otázky zaměřené na dějiny ekonomického myšlení.
Makroekonomie: Studenti neví, že naše peníze nejsou ničím kryté
Makroekonomické otázky středoškolákům nešly, ačkoli zde dopadli lépe než v loňském ročníku. Zlepšení bylo dáno především lepšími znalostmi HDP a metod jeho měření. Na druhou stranu studenti nedoceňují, že v dnešním finančním světě kolují nekryté peníze (a nikoli peníze kryté např. zlatem). Ve finanční ekonomii a finanční gramotnosti se studenti meziročně zlepšili, ačkoli úspěšnost 38,7 % je stále nízká.
Mikroekonomie: Ve firemní teorii studenti plavou
Nejnižší úspěšnosti dosáhli středoškolští studenti v otázkách z kategorie mikroekonomie, kde se také meziročně výrazně zhoršili.
Srovnání se Slovenskem: Za rozdíly v ekonomických znalostech mezi Čechy a Slováky může i euro
Čeští studenti, velmi pravděpodobně i díky uvolnění kurzu po ukončení kurzového závazku ČNB, měli znalosti o měnové politice. Naopak Slováci měli malé povědomí o tom, že je to Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu, a nikoli Národní banka Slovenska, kdo v zemi platící eurem stanovuje měnovou politiku.
Celkově středoškoláci z českých a slovenských škol dosáhli v průměru téměř stejné úspěšnosti. Slovenští středoškoláci si poradili lépe než jejich čeští vrstevníci zejména s otázkami z oblasti metodologie ekonomie a dějin ekonomického myšlení. Čeští studenti naopak předčili své slovenské vrstevníky v orientaci v aktuálním ekonomickém dění a znalostech praktické hospodářské politiky.
