Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) uspořádala 21. června v Praze 8. ročník odborné konference, která se konala pod záštitou Kláry Dostálové, ministryně pro místní rozvoj, a Petra Rafaje, předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Konference se zúčastnilo bezmála 170 zástupců z řad odborné veřejnosti. Moderní obec byla mediálním partnerem akce.
Program byl věnován vysoce aktuální problematice povinnosti elektronické komunikace v zadávacím řízení, která se bude od 18. října vztahovat na všechny zadavatele, resp. i dodavatele veřejných zakázek.
Stanislav Bogdanov, ředitel odboru elektronizace veřejných zakázek MMR, seznámil přítomné s aktuálním změnovým usnesením vlády ze dne 19. června 2018 k usnesení č. 467 (ze dne 21. června 2017), podle kterého, chtějí-li ústřední správní úřady a jim podřízené orgány a organizace požádat o výjimku z povinnosti používat NEN od 1. července t. r., musí tak učinit do 30. června. Dále byly stanoveny úkoly pro MMR týkající se zrychlení doby odezvy aplikace NEN a lhůta pro odstranění technických problémů. „V rámci vyhodnocení plnění Strategie elektronizace za rok 2017 došlo též ke změně záměru povinnosti využívat NEN i ostatními zadavateli, a sice v tom smyslu, že nově není stanoven termín povinného využívání NEN všemi zadavateli,“ uvedl Bogdanov. Významné změny jsou zamýšleny též ve vztahu k Věstníku veřejných zakázek, který by nově neměl být provozován na základě koncese, nýbrž přímo státem. Uživatelé jistě ocení, že jim odpadnou náklady na uveřejnění ve Věstníku, které plně ponese MMR.
Právní otázky k elektronizaci zadávacího řízení a k elektronické komunikaci probral s účastníky Pavel Herman (MMR). „Smyslem a účelem § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek je realizovat požadavek směrnic na elektronizaci zadávacích řízení. Smysl a účel proto vyžadují neplatnost úkonů, u nichž není elektronická forma dodržena. Bez sankce neplatnosti by nebylo možno dosáhnout elektronizace zadávacích řízení. Toto se však netýká úkonu uzavření smlouvy, k čemuž Expertní skupina ZZVZ vydala své stanovisko. Podobně by tomu mohlo být též ve vztahu k dokladům před podpisem smlouvy, kde konverze originálních dokumentů může představovat nepřiměřené technické obtíže, anebo v případě námitek, které se jednak řídí jinou směrnicí, jednak by zde hlavním cílem měla být ochrana zájmů dodavatele. Nicméně ve vztahu k posledním dvěma uvedeným případům nelze bez hlubší diskuse zatím vyslovit jednoznačné stanovisko.“
Se stavem elektronizace veřejného obstarávání na Slovensku seznámil účastníky Martin Hoffmann, vedúci oddelenia elektronického verejného obstarávania Úradu pre verejné obstarávanie. V příspěvku zaujalo především zamýšlené zrušení dvojobálkové metody či pomalý ústup od elektronických aukcí.
Velký zájem vzbudil příspěvek Lenky Matochové (MMR) týkající se elektronického podepisování v zadávacím řízení. „MMR nesouhlasí s tím, že aby byla zajištěna autenticita nabídky, musí být podepsána některým z vyšších typů elektronických podpisů. Autenticita zkoumaná při otevírání obálek znamená kontrolu, zda s nabídkou nebylo manipulováno dříve, než je zákonem stanovený okamžik. Dle názoru MMR stačí pro účely zadávacího řízení dodavateli prostý elektronický podpis. Pokud však zadavatel bude na podpisu nabídky vyšším typem elektronického podpisu trvat, musí tento svůj požadavek argumentačně obhájit z hlediska principu jeho přiměřenosti,“ uvedla Matochová.
V rámci panelové diskuse byly probrány dotazy účastníků týkající se elektronického podepisování a elektronické komunikace podle ZZVZ. Mezi panelisty zasedli Tomáš Machurek, předseda výkonného výboru AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal, Adéla Havlová, členka výkonného výboru AVZ a partnerka advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj Pavel Herman, Stanislav Bogdanov a Lenka Matochová.
Nemenší zájem vzbudily též příspěvky týkající se dopadu povinností vyplývajících z nařízení GDPR na zadávání veřejných zakázek, a to Markéty Adámkové z MMR a Luďka Trykara a Pavla Jakaba z advokátní kanceláře PETERKA & PARTNERS.
Pojetí ochrany informací v ZZVZ, jakož i obecnou povinnost poskytovat informace podle informačního zákona (zák. č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) představili Adéla Havlová a František Korbel z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Poslední konferenční příspěvek se týkal problematiky formulace požadavku na doložení profesní způsobilosti s ohledem na možnost, že tato způsobilost může být získaná v zahraničí, který přednesl Tomáš Machurek z advokátní kanceláře MT Legal s. r. o.
„Těší mne, že se opět díky zaměření jednotlivých témat a erudici jednotlivých přednášejících podařilo udržet vysokou úroveň konference a otevřít řadu zajímavých právních i praktických aplikačních otázek, pro které je třeba ve spolupráci s MMR, ale i dohledovými orgány najít v budoucnu jasné odpovědi. V tomto úsilí nepolevíme ani ve vztahu k dalším akcím a iniciativám AVZ. Vedle srdečného pozvání na říjnovou konferenci, která se uskuteční ve dnech 18. a 19. října v Hradci Králové, bych chtěl upozornit zejména na námi připravovanou uživatelskou příručku k elektronické komunikaci dle ZZVZ, jejíž vydání pro zadavatele a dodavatele veřejných zakázek připravujeme ještě na začátku října,“ uzavřel pražskou konferenci Tomáš Machurek.*
/np/
