Analýza vybraných negativních socioekonomických dopadů spojených s nezodpovědnou konzumací alkoholu prokázala ve většině skutečností klesající či stagnující trendy. „Zejména trestná činnost a dopravní nehody pod vlivem alkoholu v uplynulých deseti letech významně poklesly, a to až o 50 %,“ říká Michael Fanta, analytik CETA. „Také ve zdravotnictví lze v některých aspektech pozorovat příznivý vývoj, což může být způsobeno významným pokrokem v léčení následků konzumace alkoholu, ale spolu s klesajícími trendy v ostatních socioekonomických oblastech mohou tyto skutečnosti indikovat také větší zodpovědnost českých spotřebitelů v konzumaci alkoholu, úspěchy systematické práce protidrogové politiky a prevenčních programů upozorňujících na negativní aspekty užívání alkoholu,“ dodává. Podle statistik Českého statistického úřadu objem konzumovaného alkoholu (měřený spotřebou čistého lihu) v ČR poklesl mezi roky 2008-2018 o 5,77 %.
Domácí spotřeba může být navíc silně ovlivněna také zahraniční poptávkou. Jen mezi roky 2012 a 2018 došlo k nárůstu počtu zahraničních turistů z 7,65 mil. ročně na 10,61 mil. (+ 39 %). Většina zahraničních turistů díky svým relativně vysokým mzdám disponuje v ČR vysokou kupní silou a alkohol je pro ně výrazně cenově dostupnější než doma. Téměř všechny národy, které ČR navštěvují nejčastěji, zároveň podle OECD vykazují nadprůměrnou spotřebu alkoholu (zejm. Německo, Francie, Spojené království či Rusko). Tento efekt je spojen s fenoménem „volného času a zábavy“, při němž tradičně dochází k vyšší spotřebě alkoholu. Statisticky očistit spotřebu alkoholu mezi zahraničními návštěvníky od té domácí je přitom velmi obtížné. Vedle běžného turismu navíc statistiky o domácí spotřebě navyšují přeshraniční nákupy alkoholu (především německými a rakouskými spotřebiteli), tranzitní jízdy zahraničních řidičů, letištní transfery cestujících a zahraniční pracovníci z východních zemí. tato spotřeba není nezanedbatelná.
Z dostupných statistik je spotřeba alkoholu v České republice v porovnání s ostatními státy světa nadprůměrně vysoká, což s sebou nese značné dodatečné náklady na zdravotnictví a řadu dalších negativních externalit. „Pro případnou regulaci spotřeby je ale třeba zvolit vhodnou úroveň a mix regulatorních nástrojů, které nenaruší přirozenou kontinuitu vývoje žádoucích trendů ve vztahu k alkoholu, ale zaměří se na ty nežádoucí. Za velmi problematické lze označit zejména užívání alkoholu mladistvými, dále nadměrné užívání alkoholu či nárazové nadužívání alkoholu, nikoliv jeho samotnou existenci,“ konstatuje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA. „Alkohol v jakémkoliv množství představuje riziko vzniku závislosti, charakter velmi rizikového užívání však zřejmě nemá 100 % případů spotřeby alkoholu. Při omezování negativních jevů užívání alkoholu je žádoucí směřovat prostředky hlavně na případy rizikového užívání alkoholu, a to zejména pokud se jedná o mladistvé. Uplatnění Paretova pravidla (80 % disponibilních zdrojů na 20 % nejzávažnějších jevů), třeba s upravenými poměrem, se zdá býti dobrým vstupem pro odbornou diskusi nad podobou efektivní závislostní politiky s jasně měřitelnými výsledky,“ vysvětluje.
Jak dokazují příklady severských států, přísná regulace alkoholového průmyslu je spojená nejen s významným nárůstem černého trhu a sofistikovanými způsoby pašování alkoholu, ale také s řadou lidskému zdraví nebezpečných jednání (např. binge drinking - nárazové pití). Vyjma systematické práce programů protidrogové politiky, také preventivní aktivity vykonávané soukromým sektorem, často ve spolupráci s vládními institucemi jako je Policie ČR nebo BESIP, mohou fungovat jako účinný nástroj při osvětě o důsledcích nezodpovědné konzumace alkoholu. Právě v rozvoji programů prevence a spolupráce lze hledat velký potenciál pro další kontinuální zlepšování situace v analyzované oblasti.
Nezodpovědnou konzumaci alkoholu a jeho negativní externality lze regulovat celou řadou nástrojů, jejichž účinnost je závislá především na kulturních zvyklostech a vzorcích chování obyvatel dané země. Možností je několik - od regulace reklamy přes zákonnou minimální cenu po daňové zatížení (cestou zvýšení spotřební daně), které je považováno za účinný nástroj ke snížení spotřeby alkoholu, omezení míst prodeje až po prevenci. Každá varianta má své pro a proti, Faktem je, že dostupnost alkoholu se z hlediska ceny zvýšila - zatímco v roce 2008 si mohl průměrný český spotřebitel za svou hrubou mzdu koupit 114 litrů tuzemského rumu, v roce 2017 si za svou mzdu mohl koupit 112 litrů (pokles kupní síly o 2 %), v roce 2008 si mohl průměrný spotřebitel za svou hrubou mzdu koupit 2516 lahvových piv, v roce 2017 si to bylo 2596 lahvových piv (nárůst kupní síly o 3 %) . Jak potvrdil zástupce Celní správy, i letos se daří předpis výnosu ze spotřební daně z alkoholu plnit.*
/tz/
