Stínová ekonomika je každodenní součástí milionů obyvatel České republiky, aniž by to řada z nich vůbec tušila. Nejčastějšími šedými aktivitami jsou nákup zboží či služeb od registrovaných prodejců bez účtenky nebo na černém trhu a dále práce na černo, nepřiznání celého příjmu, či výplata mzdy „na ruku“. Velikost stínové ekonomiky se v České republice přitom pohybuje kolem 10 % HDP.
Centrum ekonomických a tržních analýz vypracovalo společně s litevským Lithuanian Free Market Institute a dalšími čtyřmi zahraničními organizacemi již druhou část studie, která se nyní zabývá identifikací a efektivitou státních intervencí, jejichž cílem je eliminace stínové ekonomiky.
První část této studie prokázala, že mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou v České republice lze obecně zařadit potraviny, oblečení a opravy automobilů a dále zboží, které je zatíženo vysokým daňovým břemenem (zejména cigarety, alkohol, benzin). Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup zboží či služeb je pak výrazně nižší cena, nebo lidé zkrátka nevědí o původu zboží a nezajímá je, zda prodejce svůj příjem daní. Výše zdanění se proto ukázala být výrazným determinantem velikosti stínové ekonomiky, přičemž citlivější na daňovou zátěž jsou země s relativně nižšími příjmy. Nejvýznamnějším motivátorem pro práci „na černo“ je pak výše zdanění a odvodů. Respondenti napříč všemi zeměmi jsou poměrně kritičtí ke službám, které od států za tyto odvody dostávají, a proto se snaží vysokým odvodům vyhnout. Pro ČR byla poměrně významná také odpověď, že lidé raději pracují mimo zákon, aby neztratili sociální benefity, které dostávají v nezaměstnanosti.
Cílem druhé části studie bylo identifikovat statisticky signifikantní faktory, které ovlivňují velikost stínové ekonomiky v dané zemi. V České republice se ukázaly být statisticky významné především četnost kontrol a výše pokut ze strany kontrolních institucí, daňová morálka spotřebitelů (tedy ochota platit daně v souvislosti se spokojeností s veřejnými službami) a finanční situace spotřebitelů (s čímž souvisí mimo jiné také velmi vysoký počet obyvatel v exekuci). Ukázalo se zároveň, že přibližně 60 % legislativy vzniklé v uplynulých pěti letech směřující k eliminaci stínové ekonomiky v České republice skutečně cílí na tyto statisticky významné faktory. Mezi stěžejní legislativu směřující na redukci velikosti stínové ekonomiky patří především zákon o EET, novela Insolvenčního zákona, vznik Centrální evidence účtů nebo např. také Plán nulové tolerance k černému trhu s lihovinami či činnost vládního útvaru Daňová kobra.
„Rozsáhlá stínová ekonomika nejenže snižuje fiskální příjmy státu, ale také zvyšuje vládní výdaje a křiví tržní prostředí. Je tedy třeba i nadále klást značný důraz na eliminaci příčin stínové ekonomiky, nikoliv pouze jejích důsledků.“ říká Michael Fanta, analytik CETA. „Tyto stínové aktivity jsou také zdrojem přidané hodnoty a správným cílem je proto snažit se přenést tyto schované činnosti do oficiální části ekonomiky, nikoliv je zcela vymýtit.“ dodává. Velký potenciál skrývá také spolupráce se soukromým sektorem, který velmi často disponuje relevantními informacemi indikujícími nárůst stínové ekonomiky v daných oblastech.*
/TZ/
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
I have read your article, it's very informative and helpful for me. I admire the valuable information you provide in your articles. Thank you for posting it. online jigsaw puzzles